Dámy a páni, finálna verzia

Dám pět. Proč ? Protože když někdo dává filmu svou lásku, tak já mu za to vždy budu oplácet stejnou mincí. Možná by i takovému filmovému sestřihu slušela ucelenější obsahová koncepce, ale z tohoto dílka jde čístá radost z vynálezu zvaného film, že nemůžu jinak, korn když i záverečné titulky se tak krásně poslouchají (27.05.2015)

Enšpígl, který se směje, když jde do kopce, protože ví, že za chvíli půjde s kopce, hezky říká: "když někdo dává filmu svou lásku, tak já mu za to vždy budu oplácet stejnou mincí." Ze začátku to vypadá stoprocentně, ojedinělý, neopakovatelný nápad. Později však přece jen koncentrace a zájem opadá, vypadá to jako hraní si s herci (kteří vypadají spíš směšně než jinak), koláž se mění v komiks, příběh v banalitu (jaký jiný příběh by asi šel takto zpracovat)... Paralela tu přese všechno přece jen je. Myslím na filmy Slavoje Žižka, který filmové epizody také spojuje, i když jiným, účelovým, a pro mě více objevným způsobem. Tím Enšpígla nepopírám, jenom se snažím něco dodat. (20.06.2015)

Finálna verzia ani nie, lebo tých verzií by mohlo byť ešte spústu a aj dlhších, ale oceňujem tento nápad, kedy sa silno dá pohrať so strihom a už len vyberať scénky do vopred vymysleného príbehu. Film poskladaný zo zbierky filmov fascinuje nielen tým, že to dáva dejový zmysel, ale hlavne videním tých známych filmových scénok pokope. Myslím, že toto je taká malá ukážka toho, že keď nemáte peniaze, stále viete priniesť hodnotné dielo. Aj keď je to hlavne hra na nostalgiu. (18.05.2023)

Obával jsem se, jak tenhle experiment bude vypadat, ale nakonec z něj jsem naprosto nadšený. Od Pálfiho jsem viděl tři filmy a dva z nich ode mě získaly plný počet, takže si jeho tvorbu budu fakt muset projet celou, jelikož možná skutečně je geniální režisér. Tohle kdyby bylo dotažené do naprostých, těch nejmenších detailů, byl by to snad ten nejlepší film všech dob. Jenže precizně sestříhané to je tak jako tak, navíc to funguje v mnoha směrech. Má to promyšlený příběh, dokáže to působit emotivně, bavilo mě v tom i hádání toho, z jakého filmu je jaká scéna a navíc to krásně ukazuje, jak moc si je spousta filmů různých žánrů a dějů úzce podobná v romantických scénách a dějových linkách. Tohle z toho vlastně vyplyne, když si použité scény spojíte s tím, o čem jednotlivé filmy (ze kterých ty scény jsou) vlastně jsou. Plus ta pocta filmům v tom samozřejmě je taky, o tom není pochyb. A i s těmi detaily se tu dost slušně pracuje - třeba za celý film je zde pouze jednou použito dvakrát to samé pásmo scén, ale má to tam svůj smysl. To samé výběr soundtracku - většinou se skládá z těch nejslavnějších a nejznámějších skladeb - opět s tím, že to tam má účel. Navíc Pálfi má asi hodně rád Lynche, použil tam totiž scény z většiny jeho filmů a zazní zde skladby Blue Velvet, Love Me Tender a dokonce i znělka Twin Peaks. Hrozně moc se mi to líbilo a ačkoli jsem se obával, že se mi to brzo okouká a od jisté chvíle se až do konce budu nudit, ale opak byl pravdou. Rád a s chutí si to někdy pustím znova, protože to je hrozně příjemný film a Pálfiho tvorbě se teď začnu věnovat o to víc, jelikož talent určitě má. 5* (11.07.2021)

Sen každého chlapa. Políbí jednu ženu a hned na to druhou, třetí, čtvrtou, pátou..... Já vím, jsem trochu cynická, protože obrazově je tahle koláž nádherná, nechybí jí ani náboj, jenže.... pořád je to jen koláž. Na své si přijdou milovníci obrázků, dobrého střihu, ale to já nejsem, já musím mít ještě něco k tomu. Filmu neubírám dobrý nápad ani precizní zpracování, ale je to jenom taková ta festivalová třešnička na dortu. Člověk se na ni na chvilku rád jukne, ale to, co ho láká mnohem víc, je ten dort pod ní. Takže pro mě nejzajímavější moment celého filmu byl už na začátku. Je příjemné vidět Vaška Neckáře ve společnosti světových hvězd. Co se týče hodnocení, patří Final Cut zase k těm filmům, u kterých si obhájíte jakýkoli počet hvězd. Takže to moje berte hodně s rezervou. (01.05.2015)