České století

Jak narvat zásadní okamžiky naší historie do zhruba hodiny a čtvrt jednotlivých dílů? Navíc tak, aby výsledek stál co nejméně, tedy vyvarovat se jakékoliv akce či dramatických scén. S obtížným zadáním si tvůrci poradili tu lépe, tu hůře (například poslední díl o rozdělení Československa se ve své zkratkovitosti opět podíval až na samou hranici pochopitelnosti děje). Takže svých průměrných 70% zaokrouhluji nahoru za odvahu se do toho vůbec pustit i těch pár povedených dramaturgických rozhodnutí typu Daniel Landa = Emanuel Moravec. (08.12.2014)

Ryze televizním přístupem (a na můj vkus až v příliš velké zkratce) pojatý projekt o českých dějinách, tedy na dialozích postavený koncept mluvících hlav a vlastně logická rezignace na sílu obrazu, která ovšem kdysi utvořila ty nejhodnotnější české historické filmy. Umělecká daň vývoji a nárůstu síly televize jako audiovizuálního média. Což by ovšem nemělo zastřít fakt, že se po velmi dlouhé době zase Česká televize v hrané tvorbě pokusila vyprodukovat něco velkolepého. První řada: Vrcholem je jednoznačně pátý díl Zabíjení soudruha, v němž Robert Sedláček kongeniálně končí zhruba tam, kde začínal Karel Kachyňa a jeho mrazivé Ucho. Škoda jen, že tvůrci trochu zploštili Slánského pobyt ve vězení (trocha naturalismu by věci výrazně pomohla) a opomněli divákovi ukázat třeba některý z jeho pokusů o sebevraždu... 70% Druhá řada: Kvalitativně ještě výše než řada první, dokonalé časování a cílení, obyčejný televizní projekt, který dokázal rozpoutat celospolečenskou debatu. Klobouk dolů... 90% (03.11.2013)

Velké Bourání 1918 - Úvodní díl naznačuje ihned několik zásadních věcí. Inscenační provedení je skutečně reálnější v interiéru, než mimo něj. Ostatní scény atmosféru doby moc nevyjadřovaly a herci posbíraní ze všech možných míst, v kontrastu se současnou hereckou elitou, prostě nestíhají. Perfektní potenciál k vyobrazení něčeho, co zde 40 let nebylo možné, bylo "odloženo" na 23 let, kdy jsou již prostředky pouze na TV seriál. Nicméně v dnešní, těžko pochopitelné době, kdy se filmové umění stává pouťovou opičkou na gumě, musíme brát tento projekt všemi deseti a přehlížet spoustu věcí. Okrajové dialogy, divně humorné scény, opravdu slabá hudba a prázdně vyznívající scény, zásadních momentů (Masarykovy projevy apod.) Výborně rozjetý dialog Masaryk vs. Llyod George, zazdí jeho umělý návrat do vlasti, a nebýt herce, který ztvárnil Aloise Jiráska, koukal bych na to celé ještě zoufaleji. Nicméně celkové Hubovo pojetí "tatíčka" bylo perfektní a závěrečná píseň přece jen něco vynahradila. " Nauč se synáčku, hospodařit...." Prvorepublikový páni továrníci, uhlobaroni a v první řadě politici, to potom zakladateli Národa ukázali po svém. Na další díl se rozhodně těším. Den po Mnichovu 1938 - Jedna z nejzásadnějších historických událostí je opět poznamenána podivnostmi provázející toto inscenační ztvárnění. Připadá mi to, jako kdyby se tvůrci za každou cenu museli zavděčit současné, jednoduché mentalitě diváků. Mimo Beneše jsem nevěřil nikomu ani slovo....možná, že je to můj problém, ovšem, kdo zná, a dokáže se podívat na Dny Zrady od Vávry střízlivým pohledem, nemůže toto akceptovat. Nechci nic srovnávat, ovšem na tento díl jsem hodně sázel...a ono nic. Soukromá psychologie a bezmocnost "nahého" Beneše, Landovo hospodské, vulgární výrazy a naprosto směšný závěr, mně osobně prostě nestačí, ne..tohle ne. Totálně to zazdil "útok" na generála. Opět nicotná hudba (Liška například ve DNECH svou hudbou udělal skoro 50% atmosféry) Sakra, řekl jsem, že nebudu srovnávat, ale furt to nejde. Proč ? Protože od DNŮ, nikdo nic takového nenatočil. Bohužel se u toho dílu nemohu zbavit slovíčka "odfláknuté". Je v tom zrcadlo dnešní doby, stejně jako u Vávry, ovšem ta kvalita...ta nutná kvalita. Možná jsem moc náročnej, uvidíme dál. Kulka pro Heydricha 1941 - Konečně stabilní, kvalitní herci a dialogy, konečně pořádný exteriér, konečně vícejazyčnost...proč až teď ?. Tento díl nepochybně zvedá kvalitu i úroveň celého projektu. Anglická nadřazenost a vyčkávání, ale i ochota Beneše jednat s Ruskem, a také jeho nekompromisní uspořádání hranic po osvobození. Zatím rozhodně nejlepší díl. (28.10.2013)

1. díl: Je velká škoda, že úvod Českého století vznikl jako "obyčejný" díl seriálu a ne jako pořádný pilotní film. Nejméně hodinu a půl dlouhý. V příběhu TGM je toho přece tolik k vyprávění a ukázání a já nechápu, proč tvůrci nevyužli možnost, peníze i naprosto skvělého představitele titulní role. Přes tyhle výtky, uspěchanost, fakt, že Veliké bourání není pro "nezasvěcené" zrovna nejjednodušší pokoukání, a přes to, že všichni všichni včetně Němců a Britů mluví česky, pozitivní dojmy převažují. Obzvlášť oceňuji úžasné dialogové scény TGM s hrabětem Thunem, a TGM s britským premiérem Lloyd Georgem (skvělý Miroslav Donutil).___2. díl: Dokonalý Martin Finger, vcelku obstojný Landa (jen nemusel mluvit tak současnou češtinou), děj se odehrává během pár dní, což je jen ku prospěchu. Rozpaky mizí, na další část se už vyloženě těším.___3. díl: Naprostá senzace! Martin Finger se osvědčil už minule, tady má perfektní spoluhráče Ivana Trojana a Michala Dlouhého, řeší se velice zásadní věci... A velké plus - oproti prvnímu dílu tentokrát Britové mluví anglicky a Němci německy, vše otitulkováno. Proč to tak nebylo už ve Velkém bourání, čert ví.____4. díl: Roku 1948 jsem se bál, nakonec ho tvůrci zvládli poměrně se ctí. Trochu škoda, že scénář líčí komunisty vesměs jen jako vulgární chásku, což se dalo čekat, ale doufám, že do budoucna se to zlepší. Bezvýchodná politická situace byla tentokrát představena věrohodně, dialogy a monology plynuly velice přirozeně a David Novotný v roli Slánského dává tušit, že nadcházející část s jeho popravou bude velký zážitek.____5. díl: Ano, zážitek to byl. Vytknout můžu snad jen uspěchanou závěrečnou půlhodinu. Ukázat Slánského pobyt ve vězení, nějaké to mučení či některý z jeho pokusů o sebevraždu, bylo by to ještě působivější. Ale zase oceňuji vyobrazení toho, že i ti nejobávanější tuzemští pohlaváři byli pouhými loutkami, které na požádání dělaly salta. Děsivé. (28.10.2013)

Osmiminutový rozhovor Klémy s Rudou a celý díl s Benešem a Moravcem, dvěma muži, kteří se zasloužili o stát. Nehodnotitelné, byť cenné, v každém okamžiku oscilující mezi naprostou sračkou, působivým a mimořádně přínosným zpracováním látky a wtf úletem, kterému jsem začal rozumět teprve s Landovou zřejmě autorskou improvizací plk. Moravce. Další díly jen jako osvětovou vložku nějakého veselého mejdanu. /// o několik měsíců později... jsem si v rozporu se svým komentářem pustil díl o rozdělení federace. A po následném maratónu všech dílů od osumašedesátého k dnešku musím přece jen přistoupit k hodnocení. Toto je ten výstavní projekt, jímž by se měla ČT chlubit místo Svobodova potratu o Janu Husovi, na který si za rok už nikdo nevzpomene. (15.06.2015)