Francúzska spojka

Co dodat?! Klasika všech klasik. Krimi „ze staré dobré poctivé školy“. Syrové až do morku kostí, bez zbytečných (rušivých) naplavenin, jdoucí přímočaře od samého počátku až do úplného závěru jistojistě za svým cílem. Téměř se nechce věřit, že toto dílko se honosí značkou „made in USA“ a nikoliv France. Ovšem, již na druhý pohled, (když si člověk přečte jméno režiséra), to tak nepochopitelné již není. William Friedkin byl (je) mistr v budování a gradování atmosféry, který se musel nutně upsat krví samotnému ďáblu, o čemž nás ostatně dostatečně přesvědčil o 2 roky později. (Možná) by člověk mohl mít určité výtky k lehce odfláknutému finále, ale ten, kdo viděl pokračování, mi dá jistě za pravdu, že tomu tak není. A co že je hlavní devízou této krimi, vyjma již zmiňované bravurně gradovanné atmosféry, jisté Friedkinovi režie a parádně se doplňujícímu duu Hackman – Scheider, z nichž prvně jmenovaný přeci jenom hraje první housle?! Bezesporu jsou to (mnohými již zde zmiňované) památné scény sledování na ulici, v podzemce a automobilová naháněčka Hackmana s nadzemkou. Pokud pro nic jiného, tak min pro tyto scény se vyplatí tento nestárnoucí snímek shlédnout. P.s. doporučuji podávat s tataráčkem popř. krvavým steakem a šťopičkou tulamorky na ledu, jejíž příjemná chuť se vám rozlije po celém těle a spolu s gradující atmosférou se postará o nezapomenutelný zážitek. 88% výstižný komentář: uživ. Isherwood (19.05.2011)

Stejně jako "Drsný Harry", "Magnum Force" nebo "Bullitův případ" patří "Francouzská spojka" mezi nejlepší kriminálky staré drsné školy. Film, který je i po pětatřiceti letech po svém natočení stále atraktivní, drsný a syrový a nachází si stále nové obdivovatele. Gene Hackman ve své první velké roli podal skutečně excelentně tvrdého poldu Jima Pepka Doyla a zaslouženě za něho obdržel Oscara. Fernando Rey jako uhlazený dealer elegán Charnier je příjemně kontrastující s rozevlátým a bohémským Pepkem a je jedním z nejlepších záporáků, které jsem ve filmu viděl. O čtyři roky dříve než se pustil do boje s lidožravým žralokem, podal Roy Scheider perfektní výkon coby Pepkův parťák. Do filmové historie vstoupily též scény jako sledování zločince v převlečení za Santa Clause, honička s nadzemkou v protisměru, pokus o polapení Charniera v metru a otevřený konec, který prahl po pokračování. Dvaatřicetiletý William Friedkin stvořil svoje první velké dílo, za které získal Oscara a žádným svým pozdějším snímkem jej nepřekonal. (06.03.2005)

Zvláštní detektivka, která hodně sází na gene Hackmana. Očekával jsem o hodně více a ne jen hodně mluvení a dvě tři akční scény. Filmy je ukončen titulky, které dovysvětlují děj, proto je pro mě nečekané, že bylo natočeno pokračování. William Friedkin je pro mě obyčejný režisér, který mě nikdy nepotěšil. (18.02.2007)

Podobně jako u Bullitova případu, tak i u Francouzské spojky jsem skrze věhlas těchto snímků očekával něco víc a tudíž po sledování mám spíše rozpačité dojmy. Možná, že závěrečné scény mají nějaký ten až filozofický přesah, o kterém se mluví a píše, ovšem film jako celek mě rozhodně neposlal do kolen a jsem si jistý, že mi v paměti neutkví na dlouhé roky žádná ze scén. (09.08.2015)

Jak někde někdo napsal, Friedkin opravdu dokonale snoubí temný poválečný film-noir s atmosférou násilí a společenskou úzkostí éry války ve Vietnamu. Výsledek je perfektní krimi thriller, který budí velmi realistický, až semi-dokumentární dojem, místy zlověstný jak známe z Vymítače, a kde krásně vyniká dnes již zmizelý, špinavý a chladný starý New York. Scény sledování / stíhání zde jsou bezkonkurenční. Konečně jsem dohnal klasiku, 50 let poté nemá chybu. (30.08.2022)