Hedwig a Mizerný palec

Divoký muzikál plný divokých scén s divokým obsazením a divokými písničkami s divokým textem. Mé původní nadšení z muzikálů už postupně ze mě vyprchává, a proto jsem od tohohle poměrně neznámého dílka neočekával něco zázračného. Opak se ale stal pravdou! S dalšími minutami jsem se do geniálního děje zažrával více a více, až mě punk-rockové písně a skvělá Hedwiga úplně celého pohltily.____ Co se týče obsazení, John Mitchell je prostě machr. Jako žena byl jak vzhledově, tak i chováním úplně nádherný, doslova k nakousnutí. V mnoha scénách jsem si dokonce myslel, že jde o opravdovou ženu. Ta vizáž, ty paruky, ty sexy nevinné xichtíky, ten napudrovaný nosánek - no prostě nádhera! A hlavně dokázal perfektně všechny písně procítit. A jsme u hudby. U nádherné a smyslůzbavené hudby! Všechny písně měly logické a hlavně okouzlující texty. V dnešní "přesuprstárované" době vzniká nespočet skladeb s nesmyslnými a naprosto stupidními texty, takže slyšet ve 21. století rockovou píseň s něcoříkajícími slovy, to už je něco. A nejhezčí na tom je, že Hedwiga zpívá tyto něcoříkající písně celých 95 minut bez reklamy!____ Po reakcích mého otce nebudu raději tento nádherný kousíček kinematografie doporučovat, protože ne všichni by mohli strávit jeden a půl hodiny se sexy transsexuálem, aniž by aspoň jednou neřekli: "To je nechutné!"... (04.11.2006)

Moc pěkný punkrockový muzikál, který příjemně navozuje atmosféru newyorské punkové scény z počátku 70. let a jejich transvestitismus (New York Dolls, Jayne County). Hlavní hrdina/ka Hedwig obdivuje Davida Bowieho, Iggy Popa a Lou Reeda a musí se vypořádat s problémy lásky a svého pohlaví (moc pěkná písnička Origin of Love), ale taky peněz a rock'n'rollové slávy. Nejvíc mě ale dostal vtípek o tom, že Hedwigu vyhodili ze školy za referát o agresivním vlivu německé filozofie na rock s názvem "You, Kant, Always Get What You Want":) (03.11.2006)

Muzikál to sice opravdu není (proč ty žánry pověření lidé z čsfd prostě neopíšou z imdb?!), ale hudba se mi možná až překvapivě líbila (k soundtracku se ještě určitě rád vrátím) a film na ní hodně staví. Příběh mě docela zaujal a s hlavní postavou (co se týče její smutné pravdy) jsem cítil. K tomu pár zajímavých scén (třeba ti zmiňovaní gumoví medvídci), celkově bych to viděl na slabší 4*. (27.09.2012)

1* za songy, 1* za animované sekvencie, 1* za niektoré svetlé okamihy a miestami zaujímavé otázky na zamyslenie avšak aj napriek mojej snahe pochopiť hlavnú myšlienku, ostal film u mňa kdesi na pol ceste. Takéto výstrednosti sú proti môjmu gustu, na druhej strane keď to porovnávam so Shortbusom toto bol aspoň regulérny film a nie gay porno :-) (21.05.2008)

Srovnávání s filmem Rocky Horror Picture show není na místě. Není to ani muzikál ani parodie. Možná v některých podivnostech, to by šlo srovnávat ale více filmů. Hedwig a Angry Inch je spíše drama v podobě hudebního filmu s prvky cynického humoru a občasné nadsázky. Největší problém pro mě byl hlavní představitel, který se mi nelíbil ani trochu, ať už fyzicky, nebo svým životním přístupem. Ano, uznávám jeho herecký výkon, to ale na věci nic nemění. Příběh je prakticky na jednu větu a dozvídáme se jej z monologů hlavního hrdiny a z písniček, které zabraly snad polovinu filmu a patří k tomu lepšímu z filmu. Právě monology, občas pod velkým nánosem sebe lítostných keců, dokáží ukrýt povedený vtip, porypnutí do společnosti, či zajímavou myšlenku. Jako celek mě ale film nebavil a ani nevím, kdo mně jej kdy doporučil a proč jsem se na něj díval. Opakovaní se konat nikdy nebude a teď je to na slabší dvě hvězdy. (08.06.2021)