Nymfomanka I.

snad jsem měl více pozornosti věnovat proslulé propagační kampani a povolně se nechat vmanipulovat v očekávání oné tak zvané studie ženské sexuality (lol) prostředkem uměleckého (lol) filmu, nebo podlehnout vábení kultu, který i pro mě do nedávna představovala osobnost režiséra, ale obojímu tentokrát zabránil můj až příliš čistý úsudek. karatelský aspekt, lišácky přiznaný v úvodu filmu, neumě omlouvá perverzní snahy zanořovat se do temných hlubin nikoliv ani tak těch tělesných součástí člověka, jako spíše těch duševních, a vyvrhovat jejich obsahy na světlo k potěše, znechucení i zděšení malomyslných diváků. a to je nádherné. přesně takové má přeci divák tužby a přesně to od Triera čeká, být sveden příslibem, skrytě manipulován, citově trýzněn. je svolný být klamán a je svolný být trýzněn. dokonalá metafora vystihující s/m paralelu ve vztahu mezi dominantním režisérem a submisivním divákem zde ale není uplatnitelná. dokonalá průhlednost tvůrčích postupů, na které je navíc bez ustání okatě poukazováno, a přemíra příměrů, jež jsou doslovně komentovány, manipulaci předem zabraňuje. zmíněné postupy zdánlivě poskytují dokonalou orientaci v končinách temných jako psychoanalýza, nebo vysokých jako umění citovaných literátů, hudebníků a filmařů, ale opak je pravdou. poskytují nanejvýš téměř až vulgárně polopatický návod ke čtení už tak znepokojivě prostého filmu. snímek paradoxně šokuje ne sofistikovaností, ale banalitou, ne odvahou v zobrazování sexuality, ale antitetickou uměřeností, nikoliv význačností nejočekávanějšího opusu festivalové scény, ale svou bezobsažností a malostí. mám sto chutí se nejen decentně ohrazovat, ale přímo se vzpouzet z povýšených pozic a stavět se do role estéta či přímo snoba, jaký přeci nezabere na návnadu takto lacinou a odbytou. rozhodně by to vkusně padlo k Trierově samolibému opájení se jeho domnělým filmařským důvtipem. zabraňuje mi ani ne tak (předstíraná) slušnost, jako fakt, že jsem zhlédl pouze neúplné dílo v jeho cenzurované podobě. i přese všechnu rezervovanost se nemohu zbavit silného dojmu, že vedle všudypřítomné povrchnosti, která je nejspíše do extrému hnána přísně záměrně, film přeci své subtilnější umělecké kvality má a o to hůře postřehnutelné. naplňuje mě naděje, že snad v druhé části dojdou svého naplnění a projeví se na filmu i jeho případné excitační vlastnosti. já naivní pošetilec! ale nechám se překvapit. očekávání už by byla, je čas nechat tu iluzi padnout a náležitě si to vychutnat. (31.12.2013)

Ja a pán Trier - to je nevyspytateľná kombinácia. Väčšinou sa mi však nepáči, čo natočí, aj keď jeho tvorbu rešpektujem, no myslím si svoje.Tak ako aj v tomto prípade. Mojou motiváciou k vzhliadnutiu Nymfomanky bola predchádzajúca výborná Melanchólia. Nymfomanka I. stojí na princípe symbolov, retrospektívy a návratu do čias detského veku a skúseností, kde to celé vlastne začalo, pokračovalo, vyvíjalo sa a zostalo stáť. Prepojenie retrospektívneho rozprávania a analýzy toho obdobia v rozhovore mi prišlo veľmi prvoplánové a nie vychytralé a vôbec nie šikovné. Ak mala byť Nymfomanka štúdia či analýza ženskej sexuality, prvá časť Nymfomanky na to šla celkom dobre (aj keď by to chcelo viac psychickej analýzy), tragickejšie bolo už jej pokračovanie. (02.12.2014)

Hodně fajn komedie a Trierův zatím divácky nejpřístupnější film (těším se na necenzurovanou verzi), naštěstí ale ne "jen" komedie, protože i těch svých oblíbených háčků, kterými zasáhne až do žaludku a i s obsahem střev je vytrhne ven, si tam Lars pár nacpal. Obzvlášť s Umou Thurman, která tu předvádí nejlepší herecký výkon své kariéry. (06.01.2014)

Prozatím spíše rozpaky z nového Larsova "kontroverzního" žertíku. Jednotlivé stylově odlišné kapitoly jsou funkční, od depresivního Deliria až po takřka groteskní (a nejzábavnější) Paní H. s Umou Thurman. Co mi ale dost lezlo na nervy, to je ten rámující rozhovor mezi Gainsbourgovou a Skarsgårdem, který se celý nese v duchu "já o koze, ty o voze". Topí se v jalových alegoriích a metaforách, které Trier navíc ubíjejícím způsobem doslovně zobrazuje. Ty alegorie jsou občas tak pitomé, že mi nezbývá nic jiného, než je považovat za Trierův uvědomělý výsměch filosofům a uměnovědcům, kteří se s oblibou snaží propojovat nepropojitelné, hledat smysluplný systém tam, kde žádný není, a nacházet hluboké pravdy v připodobňování sexuálního výletu vlakem k rybaření. Tady nic hledat nemusí, protože Trier to našel za ně. A všecko to explicitně ukázal, od náčrtku výskytu ryb v řece po grafické znázornění zlatého řezu. Věřím, že se teďka směje a prozpěvuje si do toho něco v tomto stylu. Pokud ne, tak zblbnul. Uvidíme, co přinese Volume 2. (27.12.2013)

Je to dosť dobrá eroticky ladená umelecká dráma od Larsa von Triera. Má celkom dobrý príbeh o zranenej žene, Joe, ktorú v uličke nachádza samotársky vzdelaný muž a tak ju vezme k sebe domov. A tu mu žena prerozpráva svoj bohatý život plný sexu, ale aj problémov s ním súvisiacich, keďže je to nymfomanka. So spracovaním som dosť spokojný, síce podobná tématika nepatrí práve medzi moje najobľúbenejšie, ale bol som veľmi zvedavý, ako si s ňou poradí samotný Trier a rozhodne nie som sklamaný. Síce by som ocenil, keby to bolo ešte viac umelecky ladené, tu umelecká stránka stojí skôr len na tých metaforách, ale aj tak mi to sadlo. Film tvoria dve línie, súčasná, čo je vlastne výhradne rozhovor oboch hlavných hrdinov a tá minulá, ktorá sa už venuje hlavne detstvu a dospievaniu. Tá súčasná má na moje prekvapenie plno priestoru, ale v konečnom dôsledku s tým aj tak nemám žiadny problém, keďže tie ich rozhovory sú dobre zvládnuté, ale predsa len zaujímavejšia je tá línia z minulosti venujúca sa detstvu a dospievaniu hlavnej hrdinky s množstvom pozitívnych, ale aj negatívnych zážitkov. A navyše ma to neustále bavilo len viac, keďže prvé zážitky a rôzne erotické hry postupne nahradili rôzne vydarené dramatické sekvencie, ako návšteva podvedenej manželky alebo aj zdravotné problémy otca. A tak až na pár slabších momentov ma to celú tú takmer dvaapolhodinovú dĺžku dosť bavilo. Čo sa týka tej kontroverznej erotickej stránky, nájde sa tu dostatok odvážnych scén, ale aspoň nepôsobia až tak samoúčelne, ako som sa pôvodne obával, skôr vhodne dopĺňajú dej a celkovú atmosféru. No určite by som sa kľudne obišiel aj bez toho. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, Charlotte Gainsbourg tu síce ešte nemá moc čo hrať, ale aj tak nesklame, skôr ma bavil Stellan Skarsgård, ktorý zo zahral výborne, ale kvôli úlohe najviac aj tak zaujme Stacy Martin, ktorá mladú nymfomanku predviedla skvelo. A k tomu plno výborných vedľajších postáv, hlavne Shia LaBeouf, Christian Slater a Uma Thurman. Réžia a technická stránka sú výborné, síce myslím, že Lars von Trier má stále na trochu viac, ale aj tak to zvládol veľmi dobre, vizuálna stránka, atmosféra a celé to kontroverzné prevedenie mu vyšli. Takže sa síce neubránim menšiemu pocitu sklamania, keďže na najnovší film Larsa von Triera som sa veľmi tešil, ale aj tak o dobrom hodnotení nepochybujem, aj táto menej atraktívna filmová téma je v jeho podaní kvalitným zážitkom. 77% (01.03.2015)