Sladký dům hrůzy

Lucio Fulci mal málokedy šťastie na dobrých hercov. A to je vlastne aj taký nejaký trademark celej jeho hororovej filmografie. TV strašidelnosť, ktorá znalého diváka unudí tým, ako sa tu všetci pitvoria a Lucio ich neschopnosť vypĺňa neschopnosťou svojou. Niežeby nevedel nasnímať atmosférické, alebo gore zábery, ale proste sa mu tu akosi veľmi nechce. (25.07.2019)

Nooo, cim sa nam tentokrat predviedol Mr. Fulci? Dej filmu je nic moc, ale zas to taka hroza nebola. Uvod filmu bol asi zo vsetkeho najlepsi, ked zlodej zmasakroval dvoch manzelov vo vlastnom dome. Bolo sa aj naco pozerat. Pekne do detailov ukazali ako sa pohral vrah s kutacom na muzovej tvari a o jeho zene ani nehovorim. Tato cast bola dost gore. Najstrasidelnejsia cast hororu prisla, ked teta malych sirotkov zacula nejaky podozrivy lomoz a isla sa podivat do podkrovia, co to tam lomozi. Normalne tam boli obesene detske babiky na spagatoch. Skoro som sa posral od strachu, ked to ukazali:) Inac ti mali spratci, tych zavrazdenych rodicov boli pekni parchanti:) Ti boli riadne skodoradostni voci nestastiu ku druhym. Priklad: clovek ktory prisiel ku nim, aby si pozrel ich dom. On spadol na schodoch a oni sa mu smiali, ze je tucny a ze umrie. Dalsi typek bol natierac okennych ramov menom Quido, to bol teda riadne nemehlo. Ved on mal ruky cele od farby a na rame skoro nebolo nic. Troska mi to zacinalo zavanat aj komediou:) On aj bol ten vrah, aj to tam naznacili, ked si pomyslel, ze vidi krvavu handru od jeho obeti. Aj jemu sa ti mali spratci vysmievali, ked sa vystrasil:) Hmm, uz v tejto chvili bol vyzradeny vrah. Co bude nasledovat dalej? Nasho Quida alias Leonarda Da Vinci zrazil nakladak a pekne mu presiel cez brucho a urobil mu hlboku trznu ranu. Toto bol taky mensi gore prvok po dlhsej dobe, ktory sa objavil v tomto filme. Dobry magor bol ten cudny exorcista, ci kto to bol. Ten moc nerozoznal bager od buldozera, ked povedal, nech uhnu z cesty, pretoze im dom ide zburat buldozer a on to bol bager:) Film mi pripadal troska hororovo, postupom plynutia minut sa dostavila komedia s nadychom rodinneho filmu, kde duchovia - rodicia prisli rozdavat lasku ku svojim detom. Mimochodom duchovia rodicov mali tvar dvoch plamienkov a neskor sa zhmotnili do ludskej podoby. To sa skor hodilo do nejakej rozpravky ako do hororu. Hmmm, aj ked to vobec nebol horor podla mna, ale skor nejaky miesanec detskeho filmu s komediou:) Fulci sa musel zblaznit, ked stvoril tento film. To teda urobil riadny ulet, co sa tyka jeho hororovej tvorby. (24.05.2011)

Fulciho záliba v posmrtném životě, záhrobí a rozmačkaných očích slibovala více, než nakonec film nabídl. Dva neskuteční spratkové trpí smrtí svých rodičů (úvodní scéna je z celého filmu nejlepší), což se projevuje návaly pláče či smíchu. V momentě, kdy by je chtěl divák politovat, se začnou chovat tak, že zabít by je bylo málo. Rodiče se jako duchové nevrací proto, aby pátrali společně s dětmi po svém vrahovi, ale aby zkrátka s dětmi byli. Rovněž jim pomáhají, aby rodinný dům nebyl prodán, a děti zde mohly natrvalo zůstat. Jestliže jsou gore efekty podařené (dost se jimi však šetřilo), pak optické triky jsou velmi mizerné. Nevadilo by to, pokud by snímek byl více mysteriozní, strašidelný, atmosferický. Nevyvážená hudba (Vince Tempera ) je místy kolovrátkově nepříjemná, jindy výborně navozující patřičnou atmosféru. Velmi dobrá je kamera, která snímá z různých pohledů, často očima některých postav. Většina obrazů je rámovaná do mlžného oparu, což jim přidává na tajuplnosti. Zamrzí technická chyba - v autě na svahu jsou dva lidé, jakmile se však auto kutálí dolů, nemusíte být příliš bystří, abyste viděli, že je prázdné... (16.01.2013)

Je to takový tradičně netradiční Fulci. Není to to celkově tak drsné, jak byste si přáli, ale není to ani tak zábavné, jak by se nám tvůrce snažil sdělit. Nejde nakonec ani tak moc o giallo, jako o strašidelný dům, který má možná trochu nečekané vyústění, jež by některým divákům klidně mohlo připadat jako nepříliš uspokojující. Osobně se mi ale spojení drsného hororu s filmem pro celou rodinu zamlouvá, jen to není dotaženo k dokonalosti. (02.05.2015)

Dnes som dostal neodolateľnú chuť na niečo talianske. Mohol som si objednať pizzu, alebo vytiahnúť z garáže Vespu, poprípade sa poriadne pohádať s manželkou, že by až taniere lietali po kuchyni. Namiesto toho som si pustil film Lucia Fulciho "Sladký dom hrôzy". No ukázalo sa, že moja voľba nebola zrovna tá najlepšia. Tento krát ma pán režisér Fulci svojim naivným duchárskym televíznym snímkom z roku 1989 veru moc neohúril. Mal som si radšej dať tú pizzu. ** (10.10.2015)