L
L
Obsahy(1)
Čtyřicetiletý muž žije odloučen od své rodiny, se kterou se ale potkává na všemožných parkovištích. Čtyřicetiletý muž totiž žije v autě. To mu přináší i obživu, když rozváží med, mnohdy ale se zpožděním, což mu způsobí podobné noční můry jako smrt jeho přítele, který byl zastřelen v kostýmu medvěda. Ač precizně rozvržený, uvádí snímek diváka záměrně do chaosu, netouží po jasném dekódování metafor a celý vyznívá jako chybová hláška na monitoru počítače. Víte, že je něco špatně, dráždí vás to, ale čert aby se v tom vyznal. Podobně jako v jiných aktuálních řeckých filmových alegoriích však i zde vyvolávají absurdní situace velice autentické pnutí, které nenaruší ani to, že některé postavy ve zdánlivě obyčejných situacích hovoří, jako kdyby četly hlášení do rozhlasu. A podobně jako ve filmech belgických filmových pankáčů Gustava Kerverna a Benoîta Delépina také zde způsobují hrdinové, kteří dělají s kamennými tvářemi podivné věci, pozvednuté obočí diváků. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
Makridisův film je možné (a v kontextu řecké, potažmo evropské ekonomiky téměř nutné) vnímat jako absurdní satirickou poému o třídních rozdílech a postupném metaforickém pádu na dno společnosti. Diference a vzájemné nepochopení příslušníků různých společenských tříd jsou tu vyjadřovány různými typy dopravních prostředků, přičemž ty zároveň tvoří jakýsi "potravní řetězec" (na vrcholu jachta, pak auto, motorka a nakonec zvíře-medvěd). Postavy pozbývají jakékoli hlubší individuální rysy, protože jsou vždy určovány pouze svojí momentální příslušností k určité třídě - vnějškovými znaky (oblečení atd.) spojenými se svým dopravním prostředkem (a jím samotným). Za geniální považuju všechny scény s Měsíční sonátou, které jsou ještě vtipnější, pokud jste viděli Slona od Van Santa. Tam se to dostává až někam do vod intertextuálních rozhovorů vedených napříč artovou kinematografií, kdy jako by řecký umělecký film sarkasticky dokazoval, že ani tu "dojemnou klasiku" si do svého filmu nemůže dovolit zařadit v kvalitní nahrávce bez rušivých chyb a přehmatů (na rozdíl od "západních mistrů"). P.S.: Závěrečnou scénu vnímám jako zhmotněnou fantazii, protože jinak by ten film popřel sám sebe. ()
Cože? Tohle opravdu někdo myslel vážně? Samozřejmě že ne, snímky tohoto typu vážně brát nelze. Jenže zde se ta veškerá bizarnost a snahy o originalita poměrně rychle okouká a zbyde jen nuda šeď, prázdná krusta a lítost nad nevyužitým potenciálem filmu, který se z počátku tak slibně rozjížděl, ale nakonec svojí celkem samoúčelnou absurditou zahltil sám sebe. Slibný začátek a trampoty se životem v autě, prázdné nic uprostřed a závěrečná Óda na moře - víc si z toho filmu vlastně ani nepamatuji. ()
Řecký film připomínající například geniální švédské Písně z druhého patra. Všechny scénu jsou zobrazené a vnímané skrze dopravní prostředky. Stabilní kamera. Absurdní rozhovory a ještě absurdnější písně přesycené černým humorem Vás prvních 15 minut a poslední 2 minuty spolehlivě uchvátí. Zbytek filmu je ale nudný až běda. Kdyby autor podobně jednoduchým humorem prodchnul i zbytek filmu, poselství by zůstalo a divák by se netrápil. Film je značně složitý a je třeba se jím opět zabývat jako hádankou. Jinak netušíte o čem to asi bylo. L značí autoškolu. SPOILER - osobně chápu vyprávění tak, že zobrazuje snovou sekvenci myšlenek, které běží hlavnímu hrdinovi hlavou zatímco umírá při dopravní nehodě. Do medvědí postavy profiluje sám sebe. Scény s rodinou zobrazují očekávání budoucího odcizení rodiny od vzpomínky na něj. Nahrazení hrdiny novým kolegou je očekávaná budoucnost. Nápovědami jsou opakující se téma smrti a nehod, zuté boty, rozhovory hrdiny sama se sebou. 62% ()
Dost obtížně uchopitelný film. Režisér jakoby zkoušel kolik absurdna je divák ochoten a schopen absorvovat. Prakticky cokoliv co se na plátně odehrává nemá žádný řád a jakékoliv vodítko aspoň částečně odpovídající na otázky Proč? a Jako co to má znamenat? zcela schází. Stěžejní motiv muže, jenž neopouští za žádných okolností své vozidlo (mimochodem inspirovaný údajně konkrétní osobností) se zcela rozpadá v nesouvisející obrazy a postupně nás nechává nahlédnout do světa, kde se lidé stávají medvědy a profesionální řidiči profesionálními vrahy. Nebo také ne. ()
Řecký pokus o absurdní komedii, jenže v tom klasickém řeckém "nudném divném stylu o ničem". Ze začátku mě tu pár věcí pobavilo, ale pak se vše jen opakuje, sotva to odněkud někam jde (aby to pak nikam nedošlo a závěrečná scéna (která ale pobavila když už nic jiného) vyvrátila to, co se tam celou dobu dělo - proto zastávám názor že šlo spíš jen o absurdní komedii, než o příběh muže který se dostal na úplné dno), ale hlavně mě to po 20 minutách neskutečně nudilo. Pozitivně hodnotím snad jen skvělou kameru a ten aspoň trochu nadějný začátek, což mi finální dojem jen tak tak vytáhlo na slabé dvě, ale jinak mi to povedené fakt nepřijde. Možná i časem tu hvězdičku shodím, až se mi to rozleží v hlavě. Já mám totiž celkem slabost pro jednopísmenové filmy (+ filmy s názvem složeným jen z čísel a filmy pojmenované po ulici nebo náměstí), nevím proč, snad jen proto, že mají tak jednoduchý název. Hodně slabé 2* ()
Galéria (3)
Fotka © 47. MFF Karlovy Vary
Reklama