Holy Motors

Blouznivě fantaskní óda na odosobnělost i procítěnost kinematografie a především hereckou všestrannost Denise Lavanta. Leos Carax jako by si prostřednictvím epizodické struktury "Holy Motors" splňoval sny co se týče natáčení konkrétních bizarních sekvencí se svými oblíbenými aktéry ve fotogenických či ikonických prostředích francouzské metropole. Při tom skládá melancholickou poctu herectví coby profesi proměny, při níž se původní osobnost herce rozplyne v cizí identitě, potažmo ukazuje otroctví člověka ve virtuálním světě předdefinovaných rolí, kde se i limuzíny obávají o svůj osud. (23.06.2012)

Pokud lze vůbec vážně vytáhnout dnes na světlo pojem cinefilie a nemá to být pouhý předmět nostalgie a heslo z učebnic, pak se to daří právě Caraxovi v Holy Motors. Je poměrně pozoruhodné, komu se ten film nelíbí: ze zvláštního důvodu většině českých kritiků starších čtyřiceti let. Zbytek jsou prostě nedotatečně vnímaví lidé. Podle mého totiž někdo, kdo použije slovo pseudointelektuální, nemůže mít skutečně rád film. Carax natočil naprostý unikát, film, který se cele odehrává v mantinelech vytyčených samotnou filmovou fikcí. Film, který neodkazuje vůbec k ničemu jinému než ke kinematografii samotné a přitom není vystavěn na citacích a aluzích. Film, který je zároveň orgií pro analytiky i vyznáním všemu, co dělá film filmem, tedy emocím, akci, násilí i smyslnosti. Velkolepá dekonstrukce jednoho už pěkně starého média. (22.11.2012)

Zážitek z tohoto filmu se nedá moc popsat slovy. Je to takový zvláštní a příjemný pocit, kde si užíváte každou vteřinu filmu. Obrovskou pochvalu zaslouží nejenom Denis Lavant ale hlavně všichni vedlejší herci, kteří působili nesmírně sympaticky. Hudební doprovod je také jedna báseň. K závěru to už trošku skřípe ale celkový dojem je výborný. (14.02.2013)

Až do půlky je v tom znát nově objevená linie Cremaster 3 a vůbec Matthew Barney... Jen bez té okaté zednářskosti a ve svižnějším, stále lehce reklamním tempu. Pak už se to nese v epice podobné Mauvais sang. A PS: je fajn, že tu pro mě někdo jako uživatel verbal poodhalil "existenci vysoce umístěných homoentit", a stanovil, že o velikosti díla by měl rozhodnout "zdravý, heterosexuální divák". Dodal bych, že ten divák by měl být blond - to se vyplácelo už v himmlerovské eugenice... (17.03.2015)

ÉÉÉj, tak toto bolo surrealistické, až sa mi parilo z hlavy. Ale ja to takto mám rád. Úplne ma uchvátila myšlienka obmeny sociálnych úloh, identicky vyzerajúcich postáv. Bola to geniálna myšlienka postaviť na niekoľko hodín človeka do rôznorodých sociálnych rôl a po čase ich obmeňovať. Síce snímka sleduje relatívne iba jednu postavu avšak úchvatný záver z autami a občasná konfrontácia medzi týmito "hercami" moju teóriu jasne potvrdzuje. Je to veľmi ťažko uchopiteľný kúsok ale svoju myšlienku to má.. Hoci sa stráca v hlbokých úvahách interpersonálnych vzťahov. Pre niekoho je táto snímka zaručene iba pseudointelekuálna póza... Ale v skutočnosti to tak nie je. (14.11.2014)