Láska všetkými desiatimi

Šéf a sekretářka trochu jinak aneb jak jeden dobrý chlap trénoval svého Ramba v růžových sukních. Láska všemi deseti není extra originální romantická komedie a asi nejzajímavější je motivace mužského hrdiny pomoct, která je skutečně nezištná. Nejlepší přirovnání, které mě napadá, je Kašlu na lásku, které ale mělo lépe fungující ústřední pár. Zkrátka dobrý film pro začátek romantického večera ve dvou nebo v partě kamarádek. (20.10.2015)

Film poradí, jak se naučit rychle psát na klávesnici. 1) Ani neobvyklý půvab hejna sekretářek u předmětů své vášně mi neodpoví na otázku, proč se snímek o rychlém psaní na stroji v první polovině tak pomalu vleče. 2) Naštěstí je tu 38letý podmanivý Romain Duris (pojišťovák Louis Echard), jemuž film vděčí za trochu té přitažlivosti...dokud se nezačne soutěžit. Pak to jde i bez něho. (30.08.2015)

Francouzům se jednou začas podaří trefit se mi do vkusu. Pro retrokomedie mám totiž děsnou slabost a francouzština je příjemným osvěžením po tunách anglicky mluvících filmů. Populaire je milá záležitost, která překvapí zejména netypickou soutěžní disciplínou. Cvakání na stroji, barevné nehty a soutěživé ženy - celému ansámblu ale vládne Romain Duris. I když je tu taky za klamače srdcí (a zejména toho svého), jeho šarm funguje a mezi ním a Déborah chemie uspokojivě pracuje. Pochvalu zaslouží úvodní titulky a vynikající hudba. Populaire je předvídatelná komedie, ale která není? Za mě velká spokojenost a dost možná ke mě poputuje i DVD. (24.02.2013)

První třetina byla hezká, bylo to takové retro, ústřední dvojice byla poněkud nezvyklá (ona poněkud praštěná, on stále zamračený), byla tam hezká zápletka s mizernou sekretářkou, která umí velmi rychle psát na stroji, ale pak už toho psaní na stroji bylo trochu moc a vlastně už to o ničem jiném nebylo, takže se kouzlo poněkud vytratilo. (20.01.2014)

Tak trochu Pygmalion po francouzsku, s povedeným odérem konce padesátých let a Audrey Hepburn na blond... no a samozřejmě s Romainem Durisem, který si mě s každým dalším filmem více získává (miluju ten jeho škleb :-))... Scénář je sice průhledný, že je přes něj vidět až na Eiffelovku, ale aťsi, je totiž vykompenzován staromódně roztomilým podáním i divácky neošuntělou soutěžní disciplínou, při které lze při troše pozornosti zahlédnout i český text. (28.03.2014)