Veľká nádhera

V kategorii filmu "trvam 142 minut, chci bejt zaroven o vsem i o nicem, proto obsahuju zivou zirafu, novinarku, co je trpaslice, infarkt japonskyho turisty a monogy typu "jim korinky, protoze koreny jsou v zivote dulezite" to u me stoji hodne vysoko, protoze je to zaroven moc a moc vtipny a trefny a zabery na mesto rim jsou tak kulervouci, ze bych si jel chtel printscreenovat a pak si z nich delat velkoformatovy plakaty do pokojicku. to dokazal jen fellini, hillary duff se o to v italskych prazdninach marne pokousela. 90% (12.10.2013)

Chuťovka! KONEČNE sme sa s Paolom Sorrentinom aj Tonim Servillom stretli a "sadli sme si". La Grande Belleza je filmom, ktorý chcem vidieť minimálne ešte raz, aby som tú opulentnosť (v záberoch, strihoch, všetkých tých party, drobných detailoch, rozmaroch, vychytávkach, presahoch, dialógoch) dokázal ešte lepšie vstrebať a vychutnať si to. Jeden z filmov, ktoré keby mali aj dvojnásobnú dĺžku, tak na to pozerám s otvorenými ústami a vstrebávam každú scénu, každú vetu. Prekvapujúco ohurujúci film! 4,5*/5 (21.01.2015)

Vizuálně a také hudebně (!) opravdu velká nádhera. Té výtečné kamery, nasvícení a prostředí Říma si divák užije vskutku dosytnosti a velmi rád hlavní postavu doprovází na jeho toulkách ulicemi či skrytými místy s uměleckými poklady. Příběh ovšem už tak dokonalý není, proti jeho jednoduchosti bych nic neměl, ale nedokázal jsem se na ten nadhled, a hlavně humor, tak úplně naladit, pouze jsem se usmíval a čekal, kdy mě hrdina něčím ohromí podobně jako technická stránka filmu, toho se mi ovšem nedostalo (všelijakých myšlenek ano, velkých životních pravd nikoliv). Na druhou stranu, rýpavý pohled na život římské smetánky rozhodně nenudil a některé momenty stály opravdu zato (úvodní večírek, pasáž s malující holčičkou, upřímnost ke známé či skoro mystická scéna s plameňáky). Celkově silné 4*. „Co děláš?“ – „Já? Jsem bohatá.“ – „Skvělá práce.“ (01.02.2014)

„È solo un trucco.“ Sorrentino navazuje tam, kde Fellini skončil. Výměna pohledů mezi Jepem a dívkami z klášterní školy, oddělenými od hrdiny mříží, nápadně připomíná závěr Sladkého života. Zatímco ale Marcello do světa římské smetánky teprve pronikal, Jep Gambardella již pronikl, prozkoumal a (pozdě) pochopil, že autentický život se odehrává na druhé straně. Na druhé straně nejen ve smyslu prostorovém, ale i časovém – útočiště před všeprostupující prázdnotou hrdinovi skýtají vzpomínky na dětství, kdy ještě nevěděl, kdy teprve poznával. Jestliže jej jeho flâneurovské bloudění, jehož jsme svědky, něco naučí, pak skutečnosti, že sami sebe a svůj vlastní příběh popřít nemůžeme. ___ Nikoli přímá konfrontace s náboženskými symboly, ale setkání s nevinností (dívky, líbající se milenci) a s plynoucím časem (časosběrný fotografický projekt), krátká nahlédnutí do reality, která je stejně prchavá jako krása nebo láska, jsou duchovně nejhodnotnějšími okamžiky Jepovy profánní existence. Pár vteřin trvající střetnutí Fanny Ardant, která si s sebou elegantně nese postavy ze všech filmů, v nichž kdy hrála, vydá za hodinovou návštěvu kostela. Během těchto momentů si Jepe snad uvědomuje, že možná zná každého a může se dostat kamkoli, ale že pro něj přesto zůstávají hodnoty těžko dosažitelné, o něž má smysl usilovat. ___ Velká nádhera je filmem doby a společnosti bez narativního potenciálu. Veškeré příběhy již byly odvyprávěny, zbývá jen cyklické přehrávání známých situací, mechanické obměňování herců, rolí a rekvizit. Všechno, pohřeb nevyjímaje, je pouze performance. Čas a pohyb se staly irelevantními. Sorrentino přesto dokázal natočit o světě popírajícím dvě základní charakteristiky kinematografie film pulzující životem. Byť jde o život, který nemá směr. ___ Díky neustávajícímu pohybu kamery, překvapujícímu střídání typů záběrů (různé druhy jejich návaznosti by vydaly na samostatný rozbor), vsazování nečekaných objektů do mizanscény a živému soundtracku, který nedělá rozdíly mezi Bizetem a italským popem, nepřestává Velká nádhera plynout a nedovolí vám odejít z kina, dokud skutečně nedozní poslední tón. Teprve poté můžete zpracováváním naznačených myšlenek začít vyplňovat prázdný prostor, který před vámi byl rozprostřen. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Sandiego (30.10.2013)

Film má kopec vydarených scén, ale aj tých menej vydarených, ktoré mne ani nedávali zmysel .. a veľa zaujímavých myšlienok. A je možno strašne dlhý, ale mňa to od začiatku do konca bavilo .. úprimne. A jedno musím Paolovi uznať, a to je jeho skvelé estetické cítenie .. lebo natočil fakt veľkú nádheru. (01.06.2017)