Mama

Zprvu jsem se bál, jak si s tím Andres Muschietti poradí. Kraťas byl naprosto super a nakonec ani celovečerák nezklamal. Nechyběla ani scéna z kraťasu, která byla poněkud pozměněna, aby pasovala do filmu. Horor je to opravdu parádní. Miluju horory, kde příšery vydávají nepříjemné zvuky a navíc, když vypadají děsivě a rychle se pohybují, tak to je potom něco! Konec byl dobře pořešen, takže jsem spokojený. (23.06.2013)

Tuhle MAMU bych tedy fakt nechtěl... Atmosféra je výborná, z daného příběhu nešlo snad ani vyždímat více. Děj není kdovíjak objevný. Tady je třeba spíše pochválit kameru, režisérovu práci a herce. Tenhle horor je o drobných a nenápadných detailech, o nasvícených (nenasvícených) záběrech. Vizuál je opravdu moc krásný. Konec je z kategorie slabších, ale do té doby jsem měl několikrát solidně nahnáno. 70% (03.05.2013)

Díky tomu, že jsem nedávno a hlavně ještě před Mamou viděla Scary Movie 5 jsem měla celou dobu pocit, že už jsem to celé viděla, a co je horší, až do samého závěru jsem se více méně nudila a ani chvíli jsem se nebála. Trochu úsměvný fakt, že parodie mi tentokrát přišla zábavnější, ale nemůžu si pomoct. Po nedávném rozkoukání Sinistera jsem proti své vůli jednu noc prožila ve zlých snech, po zkouknutí Mamy se obávám, že se nedočkám ani vytouženého vlhkého snu, v němž by mi Jesicca Chastain pobíhala v téhle své variaci na Lisbeth Salander. 50% (18.07.2013)

Závěrečný pokus o poetickou dojímavost Mamu sráží stejně jako celková mimóznost námětu, ze kterého s každou další minutou civí vypočítavý konstrukt (hlavně finále je spolu s flashbacky evidentním oslím můstkem z bezvýchodné situace). Jenže tahle mamina vaří atmošku jak se sluší a patří, což je potřeba ocenit hlavně ve světle nezvládnutých blábolů typu nového Evil Dead. Technicky mi vadí jediná věc: Prudce zářící reflektory do oken uprostřed hluboké noci. Čekal bych, že takovou školáčinu si minimálně Riestra pohlídá. (26.05.2013)

Na čtyři pětiny stopáže budu za devět měsíců jistě s klidem vzpomínat jako na ukázku toho nejlepšího, co se letos v rámci hororového žánru urodilo. Pomalu budovaná atmosféra, znepokojující momenty, dobří herci. Je to přibližně na úrovni loňského Sinistra, takže spokojenost veliká. O to větší je škoda závěru, který po emoční stránce dost možná fungoval na papíře (takovéhle vcelku dojemné zakončení by mohlo mít něco do sebe), ale na plátně prostě nefunguje. Může za to tuna zbytečného CGI, kdy digitální není jenom bubák (má fakt divnej ksicht, což v tomto případě nemyslím jako pozitivum), ale imho i všechno okolo (skála) - a pokud ne, tak to tak alespoň vypadá. Jak říkám, je to fakt škoda, ale ani ta závěrečná desetiminutovka pořád není tak strašná, aby zcela vygumovala předchozí hodinku a kus veskrze příjemného strašení. (23.03.2013)