Sněhulák
The Snowman
The Snowman
Snömannen
The Snowman
The Snowman
The Snowman
Réžia:
Tomas AlfredsonKamera:
Dion BeebeHudba:
Marco BeltramiHrajú:
Michael Fassbender, Rebecca Ferguson, Chloë Sevigny, J.K. Simmons, Val Kilmer, Charlotte Gainsbourg, Toby Jones, Genevieve O'Reilly, James D'Arcy (viac)VOD (4)
Obsahy(3)
Harry Hole (Michael Fassbender) je enfant terrible tímu, vyšetrujúceho zločiny v nórskej metropole. Na jednej strane je to výnimočne dobrý detektív, ktorého netradičné metódy skoro vždy vedú k úspechu, na strane druhej sa však jedná o nezodpovedného alkoholika ktorého prehrešky nechcú už ďalej prehliadať nielen jeho nadriadení, ale ani jeho priateľka Rachel (Charlotte Gainsbourg), s ktorou sa práve rozišiel. Jediné, čo stojí medzi ním a pitím, je prípad, ktorý by ho priviedol k iným myšlienkam. A vyzerá to tak, že sa dočkal. Uprostred noci zmizne zo svojho domu žena a o pár dní neskôr ju nájdu brutálne zavraždenú. Postavený snehuliak, ktorý na mieste činu zostal ako jediné vodítko naznačuje, že tento páchateľ sa chce hrať a že sa možno už párkrát takto hral aj v minulosti. A zjavne ho to baví čím ďalej tým viac a neplánuje s tým prestať. Hoci Harrymu v pátraní pomáha mladá brilantná vyšetrovateľka Katherine Bratt (Rebecca Ferguson), neprestávajú policajti ťahať za kratší koniec. Záplava domnelých i pravých stôp a hneď niekoľko podozrivých vytvárajú páchateľovi dokonalú clonu, za ktorou môže nerušene stavať snehuliakov, vraždiť a zahrávať sa z Harry Holom. Lenže skvelému policajtovi stačí aj vrahova nepatrná chyba na to, aby sa chytil stopy a už ju nepustil. (Cinemart SK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (713)
Má to náznak studenej atmosféry a niektoré zábery sú veľmi pekné, ale produkujúci Scorsese (!) nimi nepochopiteľne (a treba dodať, že na vlastnú škodu) šetrí. Ako celok to nefunguje a vlečie sa to. Veľakrát vôbec netušíte, koľká bije. Postavy sú nezaujímavé a herci nesympatickí (až na Vala Kilmera). A celé je to značne prestrihané (nepredstavenie členov tímu a urobenie z nich len skupinky náhodných anonymov, to ich tam radšej ani nemuseli dávať), absurdné (to sa chlapík fakt nebál uprostred megazasnežených veľhôr strieľať a riskujúc tak spustenie lavíny?), neuveriteľné (týpek je na koncerte so synom, čo si veľmi váži, lebo je s jeho matkou rozvedený. Volá mu kolegyňa kvôli novému prípadu. Týpek kvôli tomu syna odvezie k matke... a kolegyni povie, že k prípadu pôjdu až ráno a suverénne ide domov spať!) a WTF (u filmových sériových vrahov som už videl skutočne všeličo, ale stavanie snehuliakov je Top 10 chujovina, už vidím, ako to tam gúľal). Má to pár zaujímavých nápadov, ale ozaj len pár (SPOILER hlavná ženská postava brutálne zavraždená 20 minút pred koncom SPOILER). Najviac na mňa zapôsobil Kilmer stojaci na zasneženom útese a lanovka s deťmi. Troška málo, či? ()
Detektív z hlavného mesta Nórska Harry Hole (Michael Fassbender) aj kvôli nedostatku vrážd v meste prepadol alkoholu a prišiel kvôli tomu o svojich blízkych. Jedného dňa dostane úsmevný list, ktorý vyzerá, ako keby ho napísalo dieťa, pretože je podpísaný ako Snehuliak. Keď v okolí mesta začne prichádzať k zmiznutiam a následným úmrtiam a jediné, čo ich spája, je snehuliak postavený na mieste činu, je jasné, že nejde o žiadny vtip a že v meste začal zabíjať zákerný vrah. - Celkom zaujímavý mix hororu s kriminálkou, ale od takejto produkcie som osobne očakával viac. Celé je to situované do velmi príjemného prostredia a záhada okolo vraha a snehuliakov funguje, ale postupne sa to dosť zamotáva a s odhalením a odôvodneniami činov sa určite dalo pracovať lepšie. Michaela Fassbendera som mal v minulosti, keď sa ešte účastnil menej známych hororových projektov, celkom rád, ale v tohtoročnom Alien: Covenant sa mi tým odporným výkonom zhnusil, takže mi v hlavnej úlohe nesedel. Sekundovala mu ale velmi slušná Rebecca Ferguson, ktorá ma tento rok zaujala v Life a tým krikom v závere ukázala, že má v sebe solídny Scream Queen potenciál, takže som ju u hororu opäť rád videl a rád ju uvidím znova. Taktiež potešila prítomnosť Chloë Sevigny a Tobyho Jonesa. Kameraman si zábery na zasnežené prostredie patrične užíval a vznikli z toho parádne scény. V neposlednom rade hudbu robil môj oblúbenec Marco Beltrami, ktorý nikdy nesklame. Napriek mnohým slovám chvály ale toto dielo nejako extra neodporúčam. Mohlo by to byť ovela živšie, kratšie a hororovejšie, pretože režisér už vo svojom žánrovom debute ukázal, že má na poli hororu čo povedať. + herec z Eden Lake, Town Creek a Alien: Covenant + herečka z Life + herečka z #Horror, American Horror Story: Hotel a Antibirth + herec z Dark Skies + herec z The Mist, Tale of Tales a Morgan + herečka z The Neon Demon + herec z When Animals Dream + herec z Regression ()
Záběry týmu, který jezdil po Norsku a hledal fotogenickou mlhu, jsou na jedničku, ale ti chudáci, co se snažili odvyprávět příběh, se ztratili někde v překladu. Nevím, jak kvalitní je vůbec ta předloha, se kterou museli pracovat, ale určitě je vidět, že Alfredson naskakoval do rozjetého a nutně splašeného vlaku, který se mu zkrotit nepodařilo. ()
Navzdory nepřátelským reakcím se mi SNĚHULÁK hodně líbil a v lecčem mi přišel podobný náladě i postupům filmu JEDEN MUSÍ Z KOLA VEN od srovnatelného tvůrčího týmu. _____ SNĚHULÁK se totiž vymyká z norem kriminálky a vzdaluje se od Nesbøho výstavbou vyprávění i fikčního světa právě k Le Carrému. Podobně jako Le Carrého osnovy vyprávění je totiž i ta jeho plná narativních zastávek, slepých uliček vyprávění a provokující nejen relativní kauzální nepropojeností, ale hlavně nedořečeností jak zcela slepých či do ztracena vedených dějových linií na jedné straně, tak načrtnutých, ale dále nerozváděných oblastí světa, zjevivších se a mizejících postav. Najdeme tu okázalé rozbíjení časové posloupnosti osnovy, velmi volně analogické časové a kauzální linie, tragické aspekty života na první pohled netečných postav a de facto irelevanci nečekaného vyústění. Podobně jako u filmu JEDEN MUSÍ Z KOLA VEN přitom nastává rozřešení nečekaně, namísto ďábla přichází spíše zklamání a smutek, konec je z hlediska klasické narativity neuspokojivý a plný sebelítostivých výčitek. _____ Záběry jsou sice průměrně kratší než v předchozím filmu (4,6 vteřiny vs. 7,5 vteřiny), ovšem jejich pomalé posuny, práce s dlouhými objektivy a strohými, často docela monochromatickými kompozicemi, stejně jako panoramatické záběry nehostinných prostor světa či zneklidňujících sousoší opětovně referuje k estetice některých filmů sedmdesátých let. _____ Jenže jakkoli moje argumentace vypadá čistě komparativně, ve skutečnosti jen skrze toto srovnání odkazuji k nenuceným kvalitám SNĚHULÁKA jako překvapivě odvážné interpretace detektivky skrze prostředky, které ji zevnitř rozleptávají, jako jsou potlačení akce, nepříčinnost dění, eliptičnost světa a absence intelektuálně i emocionálně uspokojujícího vyvrcholení – které v lecčem sdílí s filmem, který byl přijat pro srovnatelné důvody velmi vřele, jakkoli s nimi naložil s ještě důsledněji, a proto byl i lepší. _____ Ironické je, že SNĚHULÁKA snad ani nelze nepochopit – jen nedostáváte komplexní vysvětlení či propojení věcí, které by konvenčnější film vysvětlil či propojil, a to prostřednictvím žánru s menším společenským kreditem než existenciální špionážní drama o relativizaci hodnot na obou stranách železné opony. Nepracuje se spodním proudem velkých dějin s účelným přehlcením narativu, které lze chápat v analogii k všudypřítomné byrokratizaci a diváci to akceptují jako interpretační klíč. V tom ale pro mě hlavní potěšení z předešlého Alfredsonova filmu neplynulo – a u SNĚHULÁKA tudíž nevidím zásadní problém v absenci podobně významově ospravedlňujícího klíče. _____ Jinými slovy, změny filmového SNĚHULÁKA oproti předloze i oproti žánrovým očekáváním v uvedených souvislostech nemohu vnímat jako selhání, výsledek umělecké krize či omyl: jde o zjevnou uměleckou volbu, nečekané podřazení kompozičních motivací těm uměleckým. Nad efektivností této volby samozřejmě můžeme přemýšlet a diskutovat, ale nejdříve je třeba akceptovat jejich estetickou plnohodnotnost a nedělat z tvůrců, kteří již opakovaně prokázali svou profesionalitu, nesvéprávné diletanty. Třebaže totiž ani sofistikovaně rozředěný Nesbø samozřejmě není Le Carré, společná je oběma dílům svojská Alfredsonova interpretace, jež mě i tentokrát esteticky zaujala – a vlastně mnohem víc než nějaká další špatná kopie Fincherovy estetiky. () (menej) (viac)
Nebýt The Snowman známého spisovatele Jo Nesba, nejspíš by tento snímek sklidil daleko větší ohlasy. Jedná se ale i tak o celkem dobrou dekektivku, které sice chybí atmosféra, práce s postavami, ale na druhou stranu nechybí napětí. Hlavně se dobře sleduje a děj je vyvážený. Pravda je, že k úplné dokonalosti chybí celkem dost .. 6/10 = 69% ()
Galéria (59)
Zaujímavosti (14)
- Režie se měl původně ujmout samotný Martin Scorsese, ale moc práce na snímku Silence (2015) mu to nedovolila. Nakonec u filmu zůstal alespoň jako producent. (vyfuk)
- Nabídku na režiji poslali také Mortenu Tyldumovi. Ten režíroval Lovce hlav (2011), což byla první a dosud jediná kniha norského spisovatele Jo Nesba, která byla zfilmována. Morten Tyldum to i přes velký úspěch Lovců hlav odmítl. Na post režiséra se také uvažovalo o islandském režisérovi Baltasaru Kormákurovi. Ten ale odmítl. (morgos)
-
Režisér Tomas Alfredson sa priznal, že sa im nepodarilo nakrútiť nejakých 10 - 15% scenára.
(classic)
Súvisiace novinky
Režisér Sněhuláka hledá vykoupení
Tomas Alfredson, režisér univerzálně nenáviděného Sněhuláka s Michaelem Fassbenderem, by si rád napravil reputaci. Autor oceňovaných snímků Ať vejde ten pravý nebo Jeden musí z kola ven se proto… (viac)
Co zazdilo Sněhuláka?
Už zítra jde do amerických kin Sněhulák s Michaelem Fassbenderem. Mrazivý thriller, jenž natočil uznávaný Tomas Alfredson (Ať vejde ten pravý, Jeden musí z kola ven), byl jedním z nejočekávanějších… (viac)
Rebecca Ferguson poletí do vesmíru
Rudovlasý objev z pátého dílu Mission: Impossible dobývá Hollywood. Rebecca Ferguson bude přihrávat Michaelu Fassbenderovi ve Sněhulákovi a Emily Blunt v Dívce ve vlaku, ve sci-fi Life si pak zahraje… (viac)
Reklama