Najhľadanejší muž

Pochopitelně byl pro mě velkým tahounem pro zhlédnutí Nejhledanějšího muže Philip Seymour Hoffman a podle očekávání jsem byla maximálně spokojená. Ne, že bych byla v politice zběhlá a vysloveně by mě bavilo sledovat světový průběh a kam to všechno spěje, protože si myslím, že je na to jen jediná odpověď. Nicméně vím, že existuje spoustu složek a výzvědných služeb, kde se některé jejich praktiky promítly i v tomto případě. Otázka, která tam ne jednou zazněla, jestli dělají tento svět skutečně bezpečnějším, nebyla až tak bezpředmětná, ba právě naopak. Bylo to sólo a v tomto případě poslední sólo Philipa, který se toho ujal tak, že jsem chvílemi přestávala dýchat a ta pomalost, o které se tady už někdo zmiňuje, měla také svůj význam a místo. Například jak sedí Philip ve věznici zcela nehybně s cigaretou v ústech a přemýšlí o dalším postupu při výslechu, tak to byl přesně ten moment, kdy jsem znehybněla s ním a stupňovalo to mou zvědavost téměř k nepříčetnosti (mírně přeháním:D). O tom, jak byl po kamerové stránce tento film přímo vymazlený asi není třeba vůbec diskutovat. A o famózním závěru, kde ani sám Philip nemohl předvídat, že bude mít jednou dvojí význam, byl vysloveně unikátní. Záběr jak jede v autě a kolem něj je všechno jakoby v mlze, pak najednou zastaví, vystoupí a zmízí......... zůstává jen část volantu a prázdné auto. Díky za takový konec, nemám více slov. (09.11.2014)

John le Carré by se mohl kolegům spisovatelům chlubit - málokterý má takové štěstí na adaptace jako právě on. Nejhledanější muž je opět převod knihy do filmy se vším všudy - především se tedy podařilo zachovat tu chladnou a tichou atmosféru moderního/nemoderního špionského příběhu, který se obejde bez akčních nebo alespoň trochu rychlejších scén, ale jakýmsi záhadným způsobem má přímo senzační spád. Výborné postavy jsou fantasticky přesně obsazeny a celé to krásně vypadá. Anton Corbijn mě před několika lety nadchl Američanem a teď vidím, že to nebyla žádná náhoda. (05.02.2017)

Serióziní špionážní talky thriller z evropského prostředí, který je vystavěný na nekompromisních hereckých výkonech a pesimistické drama zápletce-pointě. Akce zde moc nenajdete, takže kdo nevydrží dvě hodiny sledovat dialogy, ať se od tohoto drží dál. Jako poznámku bych doplnil, že začínám být averzní na Willema Dafoea, je to už několikátý film, ve kterým mě ten jeho špiclovský xicht nasral. Jinak fajn zábava na aktuální téma dneška - terorismums. 75% (29.10.2014)

"Malá ryba nám chytí větší. A pomocí větší, chytíme velkou." Mám jisté potíže s osmahlými chlapci omotanými výbušninami, ale proti neozbrojeným bubákům nevnucujícím mi Alláha, nevysávajícím sociální systém a makajícím v Německu ve fabrice u pásu v podstatě nic nemám. Nicméně tajné služby mají být paranoidní, mají očekávat kudly do zad i od svých spojenců a hlavně chránit civilní obyvatelstvo. V takovém případě přežiju i drobné porušení lidských práv, ale byl bych rád, aby filmy o tomto tématu byly napínavé a rozhodně by neměly být předvídatelné. To se tentokrát příliš nepovedlo, vše neomylně směřovalo k závěru "jako ze života" a já v tom žádné příliš velké napětí nenašel. Škoda, protože tady se ze začátku rozehrávala slušná pecka. (01.03.2015)

Sedíc se svým týmem na staré ošuntělé rybářské pramici má agent Bachmann políčeno na bezvýznamnou mřenku. Tiší blázni dlouze sedí a trpělivě čekají. Pomocí téhle mřenky je totiž možné chytit barakudu, která pak může nalákat žraloka. Vidíte však ten přímo na ně se řítící rybářský škuner, kterému do plachet vane vítr politických zájmů a lidského strachu? V nahozených sítích už za sebou vleče stovky mřenek i tucty barakud a v ekosystému moře tím dělá černé díry, u nichž čert ví, co je zase vyplní. I když tyhle vody patří všem, myslíte si, že před tou vetchou pramicí jen tak změní kurz..? Fotograf Corbijn udělal špionážní snímek se clonou „Enjoy the Silence“. Stejně jako ten s názvem Američan je strohý, nekonvenční, žádající empatii ze strany pozorovatele a katarzi nastartuje podobně jako Michael Clayton v interiéru automobilu. Ač by jako agent udělal pro bezpečnost světa víc, kdyby přestal kouřit všem okolo pod nosem, podal P.S.Hoffman soustředěný výkon na hranici hereckých možností. Škoda jej, to jeho nikotinem zežloutlé obočí mi bude chybět.. (27.05.2016)