Réžia:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠecHudba:
Vladimír GodárHrajú:
Ján Mižigár, Miroslav Gulyas, Attila Mokos, Miroslava Jarábeková, Ivan Mirga, Martin Hangurbadžo, Jakub Čonka, Matej Čonka, Martina Kotlárová, Patrik Badžo (viac)Obsahy(1)
Hamletovský príbeh hľadania si svojho miesta v živote a postoja k svetu zasadený do rómskej komunity. Cigán je príbeh Adama, chlapca, ktorý sa po smrti otca pokúša prekročiť hranice rómskej osady a snaží sa zlepšiť život svojich súrodencov. Dostáva sa do konfliktu s rasovými, sociálnymi, kultúrnymi predsudkami i s nepísanými zákonmi vlastnej komunity. Okolnosti sa obracajú proti nemu... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (190)
Martin Šulík se zjevně snažil překonat mantinely národní kinematografie a natočit univerzálně evropský artový film, výsledkem je ale nešťastně unifikované cosi, co by se dalo nejspíše nazvat uměleckým pel-melem, jeho snímek totiž nefunguje ani jako artový film, ani jako sociální drama, tím méně v rovině spirituální a mysteriózní (motiv zjevování zemřelého otce byl vůbec tak nějak nevěrohodný a nadbytečný). Cigán jistě najde své místo na festivalech, širokému publiku ale zůstává nepřístupný, jelikož je v něm patrný zjevný kalkul, kterým nemyslím jenom toho v závěru běhajícího pštrosa... A i přes nezpochybnitelně realistickou mizanscénu ho trápí stejný neduh, jaký trápil třeba i žánrově zcela protichůdný Vejdělkův Roming, totiž velmi diskutabilní (ne)autentičnost... ()
Ambice byly, leč zůstaly nenaplněny. Předkládaný příběh vlastně ani není příběhem jako takovým, ale pouhou snůškou nejzjevnějších, nejotřepanějších a téměř se chce říct i nejklišovitějších pravd o fungování na okraji společnosti a neschopnosti, i když touze se z okraje vymanit. Plus pohádka o dobru a z,lu a lásce, i když všechno končí nepohádkovsky špatně. Plus krapet té kusturickovsky laděné tancovačky... ()
Dokumentárne presvedčivé. Oveľa viac ako dejová línia zaujali jednotlivé výjavy zo života Cigánov v osade, v škole a pri zháňaní obživy. Poetické vsuvky odľahčili ťaživosť spôsobu života v nevykúrených chatrčiach. Prostredie sociálneho zúfalstva sa ale nadužívaním lyrizmu vo filme dostáva takmer až do poukázania na síce veľmi tvrdý život, ale zároveň život v prírodnej idyle, nad ktorým sa vznášajú harmonické tóny. Po vlnách Godárovej hudby, vznášajúcej sa nad osadou do učupených chatrčí uprostred hôr mysticky z neba zostupujú zosnulí, aby navštívili potomkov. Hamletovsky dokážu poukázať na skutočných vinníkov ich smrti. Cigánsky život v osadách ale žiadnou takouto idylou už dávno nie je. A otázne je či vlastne niekedy bol (stačí si prečítať knižku Eleny Lackovej Narodila som sa pod šťastnou hviezdou). ()
*** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** ___ tolik sprostejch slov by asi obsahoval komentář ___ /cenzura/ ()
Hoci sa dej na začiatku akosi kostrbato rozbieha, diváka o chvíľu pohltí. Skutočne, aj herecké výkony sú veľmi dobré. Azda najsilnejším momentom vo filme bolo, pre mňa, to , ako jeden z dokumentaristov, ktorí v osade nahrávajú rómske piesne, rozpráva vtip o Rómoch. O Cigánoch pri smetiakoch... To bol akýsi zlomový bod. 7/10 ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (10)
- Na 46. ročníku Filmového festivalu v Karlových Varech získal film Cigán Zvláštní cenu poroty. (Terva)
- Snímek byl uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (VášaVF)
- Film sa natáčal v rómskych osadách v Richnave, na Levočských lúkach a pri Krompachoch. (pista_baci7)
Reklama