Kdyby ty muziky nebyly

75% - Tento film je oslavou dechové hudby a muzikantů, kteří ji provozují. Líbí se mi, že se v něm střetávají dvě pravdy mezigeneračního konfliktu, a divák má prostor zapřemýšlet si o nich. Naznačuje se zde pomalý úbytek muzikantů-nadšenců. Těch, kteří, berou muzicírování jako ideál krásy a hrají z lásky. No a na druhé straně tu máme dva mladé, co kromě hudby mají jiné životní cíle a zájmy, a amatérské hraní berou jako finančně lukrativní hobby. Pokud bych měl připojit svůj názor, jako názor profesionálního muzikanta, má pravda je uprostřed. Zbytečně hrdý a autoritativní postoj zasloužilých nadšenců (Vostrčil hraje jaxepatří) spíše odrazuje mladé lidi od sdílení jejich vášně pro hudbu. Ale jako pro každou lásku, i pro lásku k hudbě by člověk měl umět něco obětovat, jinak pro něj ona vášeň po čase ztratí cenu… A obětovat ideálu část svého pohodlí, to mezi mladými není „in“ ;o) (09.04.2007)

Nebudu si na nic hrát. Tohle mě prostě moc neoslovilo, i když alespoň na ten průměr si to podle mě sáhne. Jsou zde dobré momenty, především v celém tom herecky nehereckém podání, kdy Jan Vostrčil je prostě skvělý a musím uznat, že hudebně skutečně budete mít pocit, že to je dobré a že to není jen nahrané. (05.12.2015)

Dechovečka mým uším vyloženě nevadí, ale celý tento film je prostě úplně trapný. Díky krátké stopáži diváky sice během sledování neprovázejí sebepoškozovací sklony, ale stejně se ve většině případů určitě nudí jako prase. 30 minut člověk sleduje kecy dirigentů, které jsou provázeny sotva průměrnou hudbou. Sem tam vybafne vtípek. Většina stopáže je ovšem totálně o hovně. Ani moc nechápu smysl celého snímku. V mých očích se jedná o zcela zbytečnou sračku. Děj je o nakouknutí do života muzikantů. Vostrčil je fajn, ale hvězdičku za něj nedám. Vůbec mě to jako celek neoslovilo. Pěknější odpádek. (01.06.2016)

Jan Vostrčil v roli dirigenta se svejma hláškama pobaví, ale to je tak všechno. Vzhledem k tomu, že tento snímek trvá pouze půl hodiny, tak se tam našlo tolik nudnejch míst, že je to hanba. Je z toho znát ten Formanův styl, kterej se později víc projevil ve filmech Hoří, má panenko nebo Lásky jedné plavovlásky, ale tohle jeprostě jenom takovej pokus... 40% (26.03.2010)

Formanovu rannou tvorbu zbožňuju (a vlastně i tu ostatní), ale zde to ještě není úplně ono. Respektive je to ono jen místy. Neherci jsou zde naprosto úžasní, zejména oba hlavní dirigenti, ale na můj vkus mohli dostat víc prosotu, na úkor dechovky. Té je zde totiž až přespříliš. Na druhou stranu se mi líbí, že to co zpočátku působí jako sled záběrů, jež spojujjí jen hlavní postavy, se postupně nakonec ohne do solidní pointy, přičemž zejména závěr snímku zdobí to co je na Fromanových českých filmech tak skvělé. Závěrečná tancovačka je pro Formanovu tehdejší tvorbu typická, kombinace nejrozmanitějších neherců převážně důchodového věku se scénářem funguje natolik dobře, že stírá hranici mezi dokumentem a inscenovaným filmem. (22.07.2010)