Umelec

C'EST LA VIE..... /// Nedůvěřoval jsem (jsem hrozně užvaněnej a mezi němejma se ztrácím...). Originální filmařina! Taky casting! Jistotou jsou i milovníci psích mazlíků (lehni hajzle!...). Příběh filmový lásky BEZE SLOV. Tak vo tohle těm filmařům tenkrát šlo? Aby tohle lidi cejtili? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem hluchej. A němej. 2.) Chcem s klukama v domově zavzpomínat na mládí. 3.) Thx za titule ,,larelay“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (15.03.2012)

Možná znáte ten pocit, kdy si pustíte film a on vás od samého začátku něčím tak nadchne, že máte vizi jasných pěti hvězdiček. V průběhu sledování pak nadšení mírně opadne a už si nejste tak jistí s prvotním dojmem ohledně hodnocení. A jakmile naběhnou závěrečné titulky, tak pořádně nevíte, zda to bylo na tolik či tolik hvězd. Přesně takto jsem to měl s The Artist. Nakonec jsem však ze 4* dal 5, neboť mne nadchla (již od úvodní scény) hudba a herecké výkony. V případě němého snímku je daleko více třeba teatrálních výkonů, aby divák lépe pochopil, o co asi v dané scéně jde. Jean Dujardin a Bérénice Bejo opravdu na plátně kralovali a já s radostí sledoval každou jejich grimasu. Chválím také psíka, který často potěší svoji přítomností (ano, není nad sentiment). Děj jako takový je též velmi zajímavý a poutavý, ke konci dojde i na napětí, což opět zvedlo můj dosavadní dojem, jenž v některých pasážích snímku mírně upadal - přece jen nejsem jako divák zvyklý sledovati němé filmy, tudíž mi často tento oscarový počin přišel mírně zdlouhavý. Dost už slov. 5*, spustit přehrávač hudby a opět si vychutnat soundtrack a nechat se pohltit atmosférou doby konce 20. let, kterou Michel Hazanavicius svým divákům předložil na zlatém podnose. (21.01.2014)

[imdb: 8.4/10] | me: Svižné, svieže predstavenie, ktoré má skvelú atmosféru vďaka výbornej kamere, hudbe a "krásnemu" herectvu ... Je to čarovný film, ktorý vyčnieva z radu a poteší oko každého filmového fanúšika hľadajúceho niečo nové a zaujímavé. With pleasure. (17.02.2012)

Film přetékající tou nejpěknější formou nostalgie, The Artist je vtipný, milý, zábavný od prvního záběru až do utěšeného happy endu, hravý, zahraný a natočený s chutí, která se dneska už jen tak nevidí a hlavně okénko po okénku krásný na pohled - kompozice záběrů, výprava, kostýmy, detaily tváří, mimika herců - to všechno na člověka v tom tichu promlouvá úplně jinak - stejně zřetelně a mocně jako dialog ve "zvukových" filmech. Jestli jsem se předtím, než jsem Artistu viděl, divil, jak mohl němý francouzský film takhle smést silnou konkurenci na letošních Oscarech, jsem teď za tohle uznání jeho kvalit tuze rád. Mimochodem, tématicky jde o velice podobný film jako Scorseseho Hugo - a když už někdo překoná Martyho v skládání holdu klasické kinematografii, můžete si být jisti, že takový film stojí za hodinu a půl vašeho času... 90% (08.04.2012)

Vzpomínka na dvacátá léta minulého století, kdy film již nechtěl mlčet. Nově nastupující plejáda herců a hereček v tom viděla svou příležitost, pro jiné to znamenalo konec krásně rozjeté éry. Výborná pocta všem těm přivandrovalcům do Ameriky, kteří se nedokázali se svou chabou angličtinou dále pohybovat ve světě filmového průmyslu. (28.01.2012)