Tvorcovia:
Beau WillimonHudba:
Jeff BealHrajú:
Kevin Spacey, Robin Wright, Michael Kelly, Rachel Brosnahan, Mahershala Ali, Nathan Darrow, Michel Gill, Reg E. Cathey, Sebastian Arcelus, Kate Mara (viac)Série(6) / Epizódy(73)
Obsahy(3)
Francis Underwood (Kevin Spacey) vás vezme na dlouhou cestu, během níž si vybírá svou pomstu na těch, kteří ho zradili – včetně členů jeho vlastní vlády i prezidenta Spojených států osobně. Elegantní, prohnaný, metodické a zlý Frank Underwood spolu se svojí manipulativní manželkou Clair (Robin Wright) berou Washington útokem. Příčku po příčce stoupají po hierarchickém žebříku, aby dosáhli toho, po čem tak zoufale touží – po moci. (AXN)
(viac)Videá (25)
Recenzie (771)
House of Cards! Kevin Spacey! David Fincher! Zprvu ze mě padaly jen tyto výkřiky do prázdna, ale o seriálu jsem vlastně nic bližšího nevěděl. A předlouho jej uchovával ve watch-listu, abych letos do první série konečně vlítnul naplno. A po zhlédnutí první série můžu vykřikovat ještě jedno jméno : Kate Mara! Právě ona stojí čelem manipulářské byrokracii amerického Kongresu a Bílého domu...a samozřejmě proradnému kongresmanovi Underwoodovi. A je přitom tak sexy. Nebo právě naopak? Zdráhám se jakýchkoliv spoilerů, to nepolíbeným nemohu udělat. Stačí jen zkonstatovat, že se na této Netflixovské produkci vyřádilo mnoho schopných tvůrců a i když obvykle platí, že více je někdy méně, zde tomu tak není...Je obdivuhodné, jak si House of Cards drží laťku stále stejně vysoko, ba co víc, stále přidává na obrátkách, aby vás seriál následně úplně dostal. Všichni bohužel víme, co se stalo před poslední řadou a všichni jsme z poslední série byli smutní, ale i tak musím konstatovat...Bravo...95% ()
Perfektně rozehrané politické drama, které ukazuje, jak je možné se nečistými praktikami dostat až na vrchol. Lži, intriky, manipulace, vše je zakotveno do skutečné politiky USA, což působí na diváka o to silněji. Seriálová hra na realističnost však občas v honbě za coolovostí zakopne, zážitek to nijak nesnižuje, ale netvrdil bych, že "takhle to na světě opravdu chodí". Seriál si zaslouží naši pozornost, protože obdivuhodně pracuje s realitou, nesmíme ale zapomenout, že pro své potřeby se nezdráhá ji pokřivit. Je zkrátka nemilosrdně pragmatický a svědčí o tom i smutný fakt, že zrovna dva nejlidštější a nejzajímavější charaktery jsou při přechodu z první série na druhou odstraněny... I když "lidský" je nejspíš zavádějící pojem, neboť House of Cards dokáže vykreslit, jak právě k lidství náleží i hrozivě negativní vlastnosti... 1. série 9/10, 2. a 3. série 8/10 ()
Dva první postřehy po první sérii: 1. Mám strašnou chuť na žebírka. 2. Každý za sebe a všichni proti všem. To je asi nejstručnější popis toho, o čem to je. Nebudu kritizovat scénář, protože je výborně napsaný, nebo herce, protože zapadají. Problém je, že je to tak plné hnusných lidí, že vlastně nevím, proč jejich osudy sledovat. V tomhle případě mě nelákají ani nekonečně vtipné střety Humpheyho Applebyho s Jimem Hackerem (souvztažnost, s níž jsem potenciálně hazardoval, a jež nepostrádala jistý element reciproční utilitárnosti a snad i vzájemnou satisfakci, dospěla do bodu nezvratné separace a je blízka politováníhodné definitivní terminaci), ani potřeba s některou z postav více sympatizovat a starat se o ní. Člověk by mohl alespoň respektovat ústředního Spaceyho kongresmana Underwooda, podobně jako jiné antihrdiny typu sarkasticky vtipného Jurije Orlova z Lord of War, ale když si zbytečně začne s ošklivou novinářkou (to myslím vážně - z té postavy je blivno než že by jakkoli přitahovala), tak to jednak zbytečně zdržuje děj, jednak to k postavě nesedí. Odporné charaktery tu jde najít všude, jak v politice, tak v novinařině, pokud tu někdo některé kroky neudělá, pak spíš proto, že je slaboch, než kvůli svědomí. Při střetu takových individuí jako je Underwood, jeho manželka (plno řečí o prospěšných projektech, ale za svými cíli jde stejně tak přes mrtvoly), ambiciózní novinářka, co je stejně bezskrupulózní mrcha jako politici, Underwoodův poskok Stamper, slabošský Russo, prezident co nemá důstojnost, a tak dále, zkrátka když jdou tihle lidi proti sobě, mám maximálně tak chuť zavřít je do místnosti s hladovým tygrem a zamknout, ne sledovat, co udělají příště. Tu a tam se někdo normální spíš mihne, obvykle se nechá využít a zase jde pryč. Jak jsem už napsal, problém je, že to není ani vtipné jako Ministr, ani zas tolik sarkasticky postřehové jako Lord of War. Od Underwoodova obracení se na diváka bych čekal něco jako předváděl právě Orlov, případně postřehy o životě a o lidech jako třeba od Emila Magise ve Vajíčku. Takhle je to vlastně jen popis technologie moci a její přitažlivosti pro specifickou skupinu lidí, ať už se pohybují v politice, novinařině nebo neziskovkách. Přitažlivost samotnou mocí popisuje v románu 1984 Winstonu Smithovi O'Brien. To, co vnitřní stranu motivuje, je čirá moc sama o sobě. Podobně mluví Underwood. Jenže ten v seriálu nemá svého Winstona Smithe a to mi na něm asi chybí. Je to můj vlastní problém, ale brání mi to proto ohodnotit vyšším počtem hvězd, což by si za jiné své stránky toto dílo možná zasloužilo. ()
Vypadá to, že Golden age seriálové tvorby, jak se o téhle éře mluví, je skutečně tady a v dohledné době neplánuje nikam zmizet. Tradičně vynikajícího Spaceho zde pro mě ještě o třídu přehrává úžasná Robin Wright a to je co říct. Politika, politický žurnalismus, pečlivé plány, hýčkané křivdy, nenaplněné ambice, páky, zrady - House of Cards to má všechno. Sám nevím proč nemám pro tenhle konkrétní seriáolový klenot pátou hvězdu - možná proto, že mě nepobavil tak jako Banshee, nenadchnul mě výpravou jako Řím, či Hra o Trůny, nezanechal ve mě nic zásadního jako The Wire či Sopranos a o politice mně toho neřekl nic, co bych před tím nevěděl, nebo netušil. Co však není, může velice snadno být - na druhé podívání, či s druhou sezónou můžu názor změnit velice snadno. 80% ()
|| Scenár: Beau Willimon / Predloha: Michael Dobbs, Andrew Davies | Hudba: Jeff Beal | Distribúcia: Netflix | Štúdio: Media Rights Capital || S01: Tematika a nálada seriálu spôsobuje emočnú neplnokrvnosť, ktorá sa však v daných podmienok nedá obísť - nevadí to, pretože práve tým je House of Cards jedinečný a iný, než všetko ostatné na trhu. Inteligentná scenáristika, s preafektovanu sústredenosťou na vyjadrenie nálady početnými scénami so zábermi na nalievanie chlastu a fajčením -je to totiž expresívnejšie, než by boli zábery bezspánkových nocí strávených nad dokumentmi... S02: Ukážka bezhraničného pokrytectva a nevymysliteľných klamstiev. Celé je to na takej filmárskej úrovni, že je z toho divákovi naozaj zle. Majstrovské dielo, vo svojom zmysle. S03: Málo nových postáv, o to kvalitnejšie prehĺbenie tých pôvodných. S04: Dokonalá demonštrácia toho, že vrcholová politika je tiež tvrdým showbiznisom. Naviac stavia proti sebe staromódnu papierovú dobu a digitálnu sociálne-mediálnu éru. 90% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
Galéria (796)
Fotka © Netflix / Melinda Sue Gordon, Patrick Harbron
Zaujímavosti (39)
- V epizodě můžeme vidět Mercedes-Benz, patřící Remymu Dantonovi (Mahershala Ali). Vůz má registrační značku HX 0S6Z, vydanou federálním distriktem Washington D.C., s nápisem „taxation without representation“. Ve skutečnosti mají registrační značky formát XX 0000. Písemná řada HX navíc v té době ještě nebyla používaná. (noirre)
- V této epizodě se objeví kapela Pussy Riot (Nadezhda Tolokonnikova a Mariya Alyokhina), která hraje samu sebe. Kapela se dostane do sporu s ruským prezidentem Viktorem Petrovem (Lars Mikkelsen), seriálovou verzí Vladimira Putina. Pussy Riot na žádost tvůrců seriálu také složila píseň "Don't Cry Genocide", vyjadřující se k militarizaci lidí a především k nasazování amerických dronů do válek. Píseň zazní v závěrečných titulcích. (Revivup)
Reklama