Chlapec na bicykli

Biker je emocionální nadprůměrnost, vyprávějící osudy "odpadlíka" Cyrila, jehož herecké ztvárnění je na jedničku. Stejně tak podmanivá hudba a francouzská zákoutí určují tomuhle kousku směr výjimečnosti. Společně s charismatickou C.De France pak splňují výslednou známku 60%..... Nudné zakončení a chybějící vykreslení vedlejších postav nemůže dát více... (28.04.2012)

*** a půl. Thomas Doret i Cécile De France excelují coby dvojice rozdílných lidí, kteří si k sobě vytvoří pouto. Cyril je malý kluk, pobývající v dětském domově a veškerými silami se snažící najít svého otce, který o něj nejeví zájem. Samantha je pohledná a milá žena, která vlastní kadeřnictví. Postupně se oba spřátelí, čeká je však ještě mnoho překážek a zkoušek důvěry, než si oba budou moci dopřát štěstí. Snímek nabídne několik silných scén: Ta v autě, kdy se oba vrací od otce, který jej odmítl, či s mazaným dealerem, který se ho snaží namočit do průšvihu. Při této scéně jsem si říkala, že z toho nekouká nic dobrého. Naštěstí Kuk na kole není drsným dramatem s tragickým koncem. Jedná se spíše o nenásilně vystavěný příběh, který nejde pod povrch více, než by bylo nutné. Charaktery postav jsou jemně načrtnuty a působí tak lidsky, místo aby bylo jejich utrpení a nelehký osud zpracováno "až na dřeň." Postavy v tomto příběhu mají naději a prostor pro odpuštění. (28.01.2018)

Dardennové jednou dokonale ovládly svoji realistickou metodu a je jen dobře, že se jí zuby nehty drží, i když je někdo může nařknout z opakování a recyklování. Kluk na kole je působivým důkazem toho, že geniální tvůrci stále existují, jakkoli je kacířské to takto naplno říct. Kluk na kole nezaujme ani tak nenápadným a jednoduchým příběhem, jako jeho podáním - jde o skutečný dotek života, z něhož až mrazí. A malý Thomas Doret se může hrdě postavit do řady "rozhněvaných lidí z okraje" - po bok Rossety ze stejnojmeného filmu, i Richarda Burtona z Ohlédni se v hněvu. Vrcholná ukázka filmového realismu, na němž je nejcennější to, že je zcela a s přehledem ovládán dvojící tvůrců a nevypomáhá si náhodami a improvizací, na níž stavěl neorealismus. Není toto ukázka teprve ukázka geniality? (08.07.2011)

Zklamání. Zbytečná vyhrocenost některých situací ubírá na přesvědčivosti, (mně trochu záhadná) dějová linka zase na reálnosti. Bratři Dardennové tentokrát zdaleka nevyužili potenciál zajímavého námětu, jakými nezájem biologického otce o svého dvanáctiletého syna (dokonce jeho odmítání a zřeknutí se ho) a zároveň přirozená dětská touha po rodičovské lásce jsou. ~ Ona i ta klukova permanentní jízda na kole (či předtím běh) coby pohyb za svým vysněným otcem mohla být symbolická. Místo toho /spoilery!/ se zaplétá s místním dealerem a baseballkou skolí dva chlapy, na to je okrade, aby mu jeden odpustil a druhý neodpustil, načež ten druhý po něm později začne házet kameny a on spadne ze stromu. A je konec. Možná jsem nechápavý a něco mi uniklo, v každém případě mně tento mnohými adorovaný (dle mého vyfabulovaný) filmový „realismus“ bratří režisérů TENTOKRÁT nesedl. Rozehrál bych děj úplně jiným směrem, aby byly podtrženy mnohé naznačené kontrasty (např. dětská jednoznačnost / neposkvrněnost VS. kalkul / nepřímé chování dospělých…). ~ Nicméně zajímavá myšlenka, kterou si mnozí z filmu vezmou: je důležité, jestli tě má někdo rád (zde pěstounka = cizí člověk), nikoliv to, že tě biologický otec nechce. (17.04.2012)

Truffautov detský hrdina preložený do dardennovštiny. Moderná francúzska spoločnosť, prvotný signál a symbol úteku (kto by si nespomenul na Les Quatre cents coups?), rozohranie detektívnej zápletky v prvej tretine, deziluzívny prechod do trpkej reality a šikmá plocha, na spodnom okraji ktorej zíva hlboká sociálna priepasť, z ktorej niet úniku. Láskavá réžia a citlivá práca s filmovým médiom podporeným clivými symfóniami klasických majstrov hudby dali vzniknúť jednému z najkrajších filmov o tej odvrátenej strane detstva. Nemám potrebu k tomu nič viac dodávať, to už robí film sám. 90% (17.09.2014)