Budoucnost

De facto stejné jako Me and You and Everyone We Know... prostě indie, ve kterém se víc neděje než děje... Líbilo se mi, jak hrdinka zatočila s internetovou prokrastinací, já bych takovej zásah do života sama potřebovala, ale dobrovolně do toho nejdu. Užírala mě představa, že stárnu a ztrácím tak půdu pod nohama, tenhle pocit ve filmu převládá a dolehá i na diváka. Nelíbili se mi hlavní hrdinové, přišlo mi, že se životem ploužej rychlostí šneka a spokojeně zůstavají zakrnělý ve svých ulitách, ač se tváří, že zase tak spokojení nejsou (ale nic extra s tím nedělají), já bych v jejich společnosti chcípla. Takže nezávidím ani té kočce, že se nemohla dočkat vyhlídky, kdy jí tihle dva budou vlastnit, chudák naivní. 50% (10.12.2014)

zvláštní film o budování vztahu dvou mladých lidí, kteří si chtějí ověřit, zda má smysl zůstat dál spolu. Jejich definitivní rozhodnutí má "potvrdit" pořízení kočky z útulku. Toto čekání a jejich hledání "sebe samých" sama kočka komentuje, takže na neobvyklé situace narazíte docela často. Sám o sobě film však moc nenabízí a nerozhodný nesympatický mladý pár mi kazil trochu dojem. U mě teda jen 3* a víc humoru by neškodilo. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (11.06.2013)

Mirando, naposledy jsme byl z Me and You and Everyone We Know nadšený a proto jsem se těšil na tvé nové dílo. Povedlo se sice o něco méně, ale přesto zůstávám fanouškem. Pro příště, vyhoď mluvící utrápenou depresivní kočku (z filmu) a bylo by to za plné čtyři hvězdy. Za trapnou kočku strhávám půl hvězdy, a bude to jen 3 a 1/2. Ode mě tedy krásných 70%. Miranda vtahuje do děje a zainteresovává diváka nenásilně, podprahově, mimoděk. Žádné exaltované, vypjaté, či akční scény aby si vydobyla vaši pozornost. Naopak, vše plyne zdánlivě nudně a nezáživně, přesto nemůžete od příběhů vyprávěných v její režii odtrhnout oči. Je mistryní získání si pozornosti diváka jemnou až banální každodenní poetikou některých scén a přechodem z reálna do surrealismu (mluvící měsíc, mluvící kočka, pochodující tričko po ulici...). (17.03.2014)

The future je výstřední počin Mirandy July, která si filmem Me and You and Everyone We Know své diváky již získala. Ani tentokrát nejde o film pro širší publikum, který by se dostal do programu multikin. Film rozehrává pohled na pár, který si pořídí mazlíčka jako stvrzenku na vztah. Bohužel kvalita a síla jejich pouta se nepotvrdí. Sophia a Hamish tvoří pár, hovořící svým vlastním jazykem, ve svém uzavřeném světě. V pokročilém věku (35) se rozhodnou pro závažný krok - adopci kočky, jejíž přítomnost naruší každodenní režim a proto se rozhodnou, že do příchodu nového obyvatele domu, začnou žít svůj život naplno. Čekání se protáhne na jeden měsíc, který dvojice chápe jako posledních třicet dní naprosté svobody. Dají výpověď, každý po svém začnou provádět bizardnosti a naprosto podporovot své ,,nadpřirozené" schopnosti. O slovo si žačnou říkat nenaplněné sny, pohřbené naděje a věčné pochybnosti. Film dokáže zaujmout především pro svojí práci s metaforou (mluvící kočka-dítě čakající na adopci, tři stromy-představující úplnou rodinu, která se příchodem nového člena stane kompletní, píseň Peggy Lee-Where or when). Režisérka se na běžné stavy v životě (úpěnlivá snaha zastavit čas a zamezit změně, touha po jiném životě, pochybování o sobě) dívá z jiného, netradičního pohledu, proto The future potřebuje své speciální publikum, které bude mít pro výstřednosti pochopení. Viennale 2011 (22.10.2011)

Miranda July je asi trošku padlá na hlavu. Nemůžu říct, že by The Future byl vysloveně špatný film. Jenom jsem měl pocit, jak kdybych hodinu a půl koukal na dva mimozemšťany, kteří do tohoto světa vůbec nepatří. Závěr mě nicméně šokoval, ale i utvrdil v tom, že Sophie a Jason jsou opravdu dva mimoňové, na kterých bych nenašel jediného kloudného slova. Oceňuji ale, že se tahle nezávislá americká filmařina snažila s kočkou být originální. Možná to ale s tou depresí přehnala víc, než je zdrávo. (14.01.2018)