Dáma

Tento film ve mně vzbudil obdiv k San Suu Kyi. Popravdě před snímkem jsem ani nevěděla, kdo to je, nebo že vůbec někdo takový existuje. Snímek nám zachytil jedny z nejdůležitějších okamžiků z událostí v Barmě této bojovničky za svobody (i když její osobní důležité okamžiky byly například narození jejích synů atd.) Je to děsivé, co se tam dělo a v podstatě ještě děje. Země, kde voják zastřelí doktora na půdě nemocnice, protože mu chce zabránit střílet raněné? Kde je normální dát domácí vězení a odříznout od světa člověka - protože ho nemůžou zabít, aby se z něj nestal mučedník, který se snaží prosadit volby? Kde střílí do studentů, protože demonstrují? Pro mě nepředstavitelné. Tím více mi byl snímek sympatičtější, že hlavní hrdinka byla žena. Holt co si budeme nalhávat významných žen v historii lidstva je poskrovnu, což je zásluha především hodnot, jež mělo lidstvo v dobách minulých nastavené. No ono ale ani dnes to s nimi není v některých případech lepší. Například když se podíváme na nynější situaci v Pákistánu, kde radikálové chtějí zastřelit školačku, protože propaguje, aby mohly dívky studovat? Kde to jsme? To jsou zásady a chování jak někdy ve středověku a ne v moderní civilizované společnosti. Já to říkám pořád, politika je svině. Zpět k filmu - nikoho jiného než Michelle Yeoh si v této roli snad ani nedokážu představit a co se týče Davida Thewlise - kterého znám jen z HP - byl taky výborný. Tento film mi dal prostě spoustu podnětů k zamyšlení, zasvětil mě do situace Barmy a ještě jsem si u něj pobrečela. (16.10.2012)

Luc Besson, který se po dráze skvělého a později průměrného režiséra, přesunul na dráhu ještě průměrnějšího producenta nám po svých animovaných pokusech, (Arturova trilogie) přináší nový režijní počin, tentokrát natočený na základě skutečného příběhu. Bohužel si však vybral (alespoň pro mě) osobu neznámou a popravdě i nezajímavou. Jako dějepisné doplnění film možná zaujme ale zpracování je natolik zdlouhavé a utahané, že pro mě většina filmu byla utrpením a každá další minuta byla více a více neúnosná. Výprava ani Michelle Yeoh už výsledný dojem opravdu nezachrání. Lucu, přestaň experimentovat a dělej to, co ti šlo dobře. Natalie Portman je ve formě, tak očekávám volné pokračování "Leona". (04.01.2013)

Ako takmer každý geniálny režisér, aj Besson si do svojho portfólia prihodil životopisný film. A je podstatne lepší ako napr. Spielbergov LINCOLN... Lady je zrežírovaná precízne, ale je len dobre, že sa Luc drží v úzadí a citlivý príbeh necháva voľne plynúť (teda naopak, ako to býva pri väčšine jeho akčnejšich filmov). Michelle už dávno ukázala, že okrem kopačiek z otočky jej ide aj charakterové herectvo, a postavu Suu poňala úžasne realisticky (nieže by som skutočnú Suu poznal, ale herečkyn prejav dokázal vytvoriť plnohodnotnú postavu). A o to viac prekvapí David Thewlis v úlohe jej manžela, ktorý najprv pôsobí ako komická figúrka (v nekomickej situácii), aby sa z neho následne vykľul herecký výkon roka (zrovnateľný s napr. Markom Rylanceom v MOSTE ŠPIÓNOV). Lady je nehrdinský film o hrdinstve, ktorý nevynáša súdy (resp. ich vynáša na obe strany: "Mali sme krásnu bohatú zem a potom prišli cudzinci a vzali nám ju.") a nesnaží sa za každú cenu démonizovať režim v Barme (hodnotí ho prostrednictvom postáv). Napriek tomu, že nie som zástanca nepolitikov typu Václav Havel, ale tento film ma presvedčil, že v určitých chvíľach je dôležitejšie posolstvo a symbolika ako reálna schopnosť riadiť krajinu... (05.06.2017)

The Lady, výstižnější název této biografie už být nemohl, což nemyslím zrovna jako kompliment. Kromě vskutku noblesního vzhledu a mírumilovného vystupování za každé, sebenapjatější situace, jsou výraznější aktivity této dámy ukázány jen letmo. Filmová Aung San Suu Kyi je elegantní a jemná žena, každého okouzlí svými úsměvy a kvítky ve vlasech, ale budí dojem, že k politice se připletla nechtěně jak slepý k houslím. Ve stylu, taťka byl oblíbený generál, zavraždili ho, tak když jinak nedáte, budu pokračovat v tom, co on už nestihl. Hluboko pod kůži ji nahlédnout nemůžeme. Její disidentská angažovanost se zkrátka jeví jako zájmový kroužek vzdělané hospodyňky a co divákům bezpochyby zůstane v paměti jsou jen nesmyslně často zobrazovaná vítání a loučení s milujícím manželem a poslušnými syny. Besson nešetří přemírou sentimentality, jenže ve špatném námětu, protože soucit ani obdiv pro tuto historicky zajímavou osobu to u mě nepodnítilo. Téměř se až hlásí dojem, že onu Nobelovu cenu obdržela jen za léta strávená jako způsobný domácí vězeň. Dobře míněné, důležité poselství se bezmála vytrácí. I když určité aspekty informativně obohatí, to je bez debaty. Díky tomu je to i přes nedostatky film z kategorie „měl by být viděn“. Když už pro nic jiného, tak pro herecké výkony a úchvatné scenérie. (23.04.2012)

Nezbývá mi než smeknout klobouk. Tento film mě zcela odrovnal. Nepříliš známý film o nepříliš známé situaci v Barmě. Názorná ukázka toho, jaký je rozdíl mezi emancipovanou píčou a DÁMOU. Malá výtečka snad jen k těm pár menším dějovým skokům, kdy mi po pivě trvalo pár sekund, než jsem se zorientoval, co vlastně sleduji. Tohle se Bessonovi moc povedlo a zaráží mě, že tu není podstatně vyšší průměrné hodnocení. Tohle se Bessonovi moc povedlo. Krásné a procítěné vyobrazení člověka, který se rozhodl vzdát toho nejcennějšího ve svém životě, aby pomohl získat svobodu těm, kterým se dlouho nedostávala. Maximálně mě snímek vtáhl do děje a chytil za srdíčko. Obrovsky mě dojímá, když se někdo dokáže vzdát vlastního pohodlí a spokojeného života, aby pomáhal těm, kteří si sami pomoct nedovedou. A všechna čest i jejímu manželovi a dětem. Pokud je snímek příliš neidealizoval, tak zde David Thewlis zahrál dokonalou reklamu na dokonalého manžela. Stopáž vypadá děsivě, ale o nějaké zdlouhavosti, či vatě v kterékoli pasáží absolutně nemůže být řeč. K mému velkému překvapení má film obrovské tempo po celou dobu svého trvání a mohl by být klidně i delší a stále by měl o čem předávat informaci. Celé se mi to totiž i přes tuhle stopáž zdálo zkratkovité. Nebránil bych se více nakouknout pod povrch této části barmských dějin. Film mě nejenom bavil, ale i inspiroval a to je naprosté maximum, čeho může filmař u svých diváků dosáhnout. Více takových filmů. (07.04.2019)