Obsahy(1)
Povídání mladých herců a režisérů o jejich profesních začátcích. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (2)
Ach, nostalgigikovi až slzka ukápla po těch časech dávných >kabinetních< , zvláště pak při pohledu na interiér onoho a při vzpomínce na ten úžasný kulturní prostor s obrovskými funkcionalistickými (zachovanými a po převratu rekonstruovanými) výkladci, fyzicky reálný multikulturní "Kabinet můz", do nejž vstupovalo se z baru téměř monumentálními "dvířemi", prostor dnes prázdný, padlý, nejmenovanými divadelníky (jo, to si zase vygůgli každý sám) nakonec vytunelovaný a soudruhy z >jámy vepří< (se stamilionovými rozpočty a investicemi) nakonec místo spasení zprasený, zrazený, prokšeftovaný a definitivně pro tolik vzývanou kulturu nakonec na věky opuštěný a ztracený. Svině... °-/ . . . No ale za to ty čistě >starý časy< nemůžou, to ještě tu naopak byly tenkrát (snad?!) ty naděje, že... Nakonec - kouzlo nechtěného - když člověk vidí některé zde prezentované protagonisty ejhle dvě dekády poté - třeba toho zasloužilého šaška, jak s blbou blondýnou svou židáčkoffskou dikcí vzývá a "mülluje" na všelijakých televizních k/análech nejmenované jogurty - chce se mu z toho všeho >acidofilnění< doslova blít! . . . A proti dobré reklamě žádnej dyšputát, čudlácká prasata... - ale to už nesouvisí se starým dobrým >kabáčem< , to je o stavu celé téhle podělané společnosti a kultury obzvláště, že pane Břeťo... No, napakoval se na Kabinetu můz za ta leta kde kdo, budiž mu nakonec tedy ta nebesa kulturní lehká. Amen. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách můzami líbaných, hodnocení po repete 21.1.2012 na >kabinecním prostoru< dotřetice všeho dobrého, komentář zde lehce sentimentální jako první - 21.1.2012) ()
Viděn díl Anděl radosti -> vzpomínání na Bulise. ()