Válka skladů

Typical american assholes. Věta, kterou německý recepční ohodnotil rodinku Griswoldů, sedí i na účinkující v této "reality show". Je tu pár tlusťochů, kteří si zvedají ego vzájemnými urážkami. Jeden zastydlý puberťák a MILFka, která mu dělá chůvu. Většinou pozitivně naladěný nigga, kterého by ve filmové verzi hrál Anthony Anderson. Mary, která obvykle koupí ten nejhorší crap, ale občas na něm vydělá. To se obvykle nedaří extravagantnímu staříkovi Barrymu, který přeplácí kóje, aby mu neuteklo nic, co by chtěl přidat do svých sbírek. Stejně jako u zastavárníků i tady je zajímavější zboží než samotní účinkující, ale protože Chumlee a spol. jsou o něco zábavnější, tak tady dávám o 1 * míň. (23.02.2021)

Že by ma nejako zvlášť bavilo sledovať zábavky nafúkaných amerických tučniakov, nemôžem povedať... ale zase nápad je to dobrý a isté napätie tomu nechýba, zvlášť pre takého milovníka haraburdia všetkého druhu ako som ja... Raz za čas ma VOJNA SKLADOV rozhodne neurazí - hoci radšej by som sa v tom nepredvídateľnom bordeli hrabal sám! K zamysleniu ma skôr núti množstvo "práce", ktorú títo zväčša nesympatickí zdochlinožrúti neprestajne majú, pretože si nemyslím, že veci, ktoré tam často nachádzajú, by niekto len tak opustil, a kontakty, ktoré im umožnia všetko zaraz správne oceniť a popredávať... (30.01.2014)

Společenstvo slizkých, ukoptěných a pitomoučkých počišťovatelů, kteří sami sobě nalhávají, že jsou seriozními obchodníky s antikvárním zbožím, vzalo zavděk přivýdělkem od televizní mašinérie. ,,Dokument" dokáže strhnout, byť jsme nuceni sledovat supy, jak hodují na mršinách cizích, z neznámých důvodů opuštěných majetků, tedy životů, vzpomínek a věcí, do nichž kdosi promítal své touhy. Onou návykovou částí, díky které si toto vpouštím do pokoje, je zlatá horečka, nebo snad napětí před rozbalováním vánočních dárků, které na vás při průzkumu opuštěného skladu dolehnou. (26.12.2013)

Šablonovité, po zhliadnutí tretej časti nudné. Každá jedná časť sa uberá týmto smerom, najprv sa skupina podivínov stretne, sem tam na seba zagáni a ponadáva, potom sa pustí do draženia, najčastejším slovným spojením je "PO PRVÝ KRÁT, PO DRUHÝ KRÁT, PO TRETÍ A PREDANÉ" potom začne vybaľovanie ako spod vianočného stromčeka, nasledované ocenením jednotlivých vecí a počítaním zisku, ak sa nejaký kumuluje... Kto nahrabe najviac (aj keď je hodnota práve nadobudnutého majetku čisto hypotetická, pretože dané predmety ešte treba následne predať a predajná cena sa nemusí pohybovať v tom rozpätí, ako bolo uskutočnené ocenenie), stáva sa víťazom. Pravda, do najbližšie otvoreného kontajneru. Podčiarknuté, sčítané, nekonečná dokumentárna soap opera, kde hlavné postavy príliš inteligenciou neoplývajú a ich krásu a charizmu radšej rozoberať nebudem. (26.11.2012)

K těmhle neumělým divadelním představením, plynoucím z naprosto zcestných životních hodnot, se strašně těžko píše komentář. Viděl jsem četné ukázky několika (které jsou pod moji rozlišovací schopnost a proto budou jeden komentář sdílet) a strašně zápasím s tím, abych tu fanouškům nevmetl do jejich tupých tváří, že v hlavě mají stejnou veteš v jaký se hrabou herci v téhle pseudošou. On je totiž pak jen malý krůček k poznámkám o tom, že by neměli mít volební právo nebo být zbaveni svéprávnosti no a už jsme skoro u pracovních táborů a kulek do lebky. Ale budu na ně výjimečně hodný. Vždyť jsou to vlastně postižení chudáci bez hodnot, jejichž koníčkem je konzumovat kecy z obrazovky a věřit pohádkám. Ubožáci. Takže tu nebudu psát, jak jejich konzumem opovrhuji a dokonce ani že lidstvo je verbež. Já ten komentář prostě bez jakýchkoliv impertinencí ukončím a budeme nadále sdílet jednu planetu ve dvou realitách. Vy si necháte tu vaši, která nedává smysl, a já se vám nebudu smát. Tedy nikoliv tak často. (28.05.2018)