Studená ryba

Reflexia súčasnej japonskej spoločnosti, vraví distribútor. Japonsko teda zo zoznamu dovolenkových destinácií škrtám, nie som typ, ktorý po troch šlupkách soškou Panny Márie do hlavy dostane chuť na sex. Z pochopiteľných dôvodov treba rátať s tým, že slušná polhodinka je venovaná poníženým úklonom, pričom sa buď ďakuje alebo ospravedlňuje. Pre nikoho nebude novinkou, že japonské "milujem ťa" znie ako rozkaz od seržanta Hartmana, hádky teda majú decibely porovnateľné so stredne veľkým letiskom. Hlavný zlosyn šteká o tri stupne hlasnejšie ako všetci ostatní a v mene ohľaduplnosti voči susedom (ktorá je striktne jednostranná) som sa učila rýchlostnému uberaniu zvuku v extrémne vypätých situáciách. Škoda, že osobitý "bitúnok" v kresťanskom štýle slúžil čiste ako miesto na likvidáciu zvyškov a pritom by sa tam dalo robiť vecí, júj. Level úchylnosti v poriadku, príbeh o ničom, mäso a krv v slušnom zastúpení, zaujímavé linky nerozpracované a nie všetky rozpracované zaujímavé. (23.06.2019)

Úchylná řezničina, která není prosta jistá zábavnosti. Ale! Celé je to zabito naprosto neúnosnou stopáží, více než 2 hodiny je v tomto případě prostě příliš. Prvních 20 minut je dokonce tak nudných, že jsem zvažoval, zda chci vůbec koukat dál. A i když se tam konečně začne něco dít, stále se člověk nemůže zbavit dojmu, že je to strašně roztahané a hromada scén by z toho šla vyházet. Myslím, že z japonské produkce tohoto ražení už jsem viděl lepší kousky. (03.03.2019)

Tak skončil můj víkend s filmovou Asií, při níž jsem stihnul postupně první dva díly Chinese Ghost Story, postupoval přes Three... Extremes a finišoval právě Studenou rybou. A zakončení to bylo skoro velkolepé. Proč skoro? Protože stopáž! Dvou a půl hodinová délka trošku brzdí slibně se rozvíjející a rychle zamotávající se příběh, který se z rodinného dramatu promění na psychologický thriller, aby v samotném závěru překvapil nefalšovaným gore masakrem. Vůbec ta poslední půlhodina je krásně našláplá a zběsile nakopne jinak spíše rozvleklé tempo. A nebyl bych to já, abych se nezmínil o těch krásných kozách a několika syrových znásilňovaček. Ale jinak jsem romantická duše, zdejší kamarádi potvrdí :) (17.03.2013)

Tak to mi zase jednou vytřeli parádně Japonci zrak. A začalo to tak nenápadně....byl jednou jeden skromný, pracovitý ,poctivý chovatel akvarijních rybiček, kterému v obchodě pomáhala jeho krásná, mladá žena, která bohužel sňatkem s ním vyvdala i jeho poněkud nezdárnou mladistvou dcerku. A tato uličnice jednoho dne ukradne pár věcí v sámošce, z čehož majitele málem klepne a volá rodiče. Od většího průšvihu ji zachrání veselý starší pán, který se za ni zaručí, shodou okolností je to bohatý majitel - kdo by to řekl-velkého obchodu Amazon, který kupuje exotické ryby po celém světě. Překvapenému taťkovi nabídne místo společníka ve své firmě a holčinu ihned zaméstná , kde bude pod dozorem a polepší se, kdo by protestoval, když ho domů sveze v červeném Ferrari. A to není všechno, tenhle uk,ecaný skorodědula má krásnou, mladou ženu......a dál se pěkně koukejte sami:-) Poslední půlhodina filmu je neskutečná a donutí vás přemýšlet o spoustě věcí, které dokáží radikálně převrátit život všem zúčastněným vzhůru nohama, doslova i obrazně. Možná jsem mírně úchylná, ale dávám pět hvězd. (28.10.2012)

Svět zvrhlosti, násilí a bizarního sexu je zde servírován natolik zdrcujícím způsobem, že to ve vás zanechá silný a nepříjemný pocit bezvýchodnosti a frustrace. Je to dost možná nejdrsnější film jaký znám, není to však jako sledovat drastický horor jakoby ze vně, skvělý režisér-vypravěč vám naservíruje vypjatou psychologickou hru o autoritě, které lze snadno podlehnout. Autorita je ten pojem, který může vysvětlit motivaci uťáplého majitele obchodu s rybičkami, důkazem je slavný několikrát zopakovaný Milgramův experiment a stačí se podívat do nedávné minulosti na autoritativního Hitlera a nad poslušností jeho následovníku. Film tedy nesledujete ze vně, ale vnímáte jej zevnitř, spolu s postavami (skvěle zahranými i vedenými z režiserského křesla). Filmařky dokonalé, hudebně krásné a to vše je slito ve formě dramatu, nad kterým by si i Ovidius zlomil pero. Ostatně metamorfóza je zde ústředním tématem. Bolestivé a zhoubné jako nádor - čím by chtěl být Trierův Antikrist, tím je Cold fish od Shiona Sono. ŽIVOT JE BOLEST! (29.09.2011)