The Lords of Salem

Tak už nám drogy dostaly i mého milovaného Nemrtvého Roberta a já se při tom tolik těšil. Satanžel mi místo očekávaného hutného, pekloidního hororu naservíroval pomatenou, psychodeliktickou smaženici Lordů ze salámu, kde Satana spatlal Švankmajer, a ve které Bobo akorát tak zpropagoval prdel svojí staré, jenž má sice i po třiačtyřicetiletém prznění překvapivě pořád parametry na nějaký ten CACIB, nicméně na kozy ji raději švenknout nenechal, protože ty už dávno nejsou tam, kde by měly být. A situaci nezachránila ani ta skupinka nádherně svraštělých a zteřelých, rozkokošných a úplně nahých sexy sedmdesátek, které snad jako jediné evokovaly ony hrůzy pekelné a přinutily mě upřímně se bát. Raději budu už zbytek života hodný, než aby mě pak na věčnosti čekala Věra Bílá v Evině rouše, co by si se sadistickým úsměvem odhalujícím její zkažený chrup lačně pleskala o dlaň enormním dildem. Takže, Roberte, velkoryse tohle budu brát jen jako dočasné pomatení müsli, moc doufám, že se opět vrátíš k měkčímu matroši a Tvůj příští kousek už mi nezpůsobí autistický záchvat. (13.05.2013)

Celkem chápu to relativně nízké hodnocení. Tohle totiž od Roba Zombieho asi málokdo čekal. Film má sice k dokonalosti daleko, ale i přes pár debilních postav, scén a nedořešených zápletek mě bavil a uplynul rychle. Koho baví témata jako Okultismus, Čarodějnictví, nebo dokonce i black metal (Crushing the ritual je podle mě super pocta skupinám jako Darkthrone, nebo Mayhem) a ocení geniální atmosféru(pro mě nejlépe zvládnutá za poslední dobu) nemůže být podle mě zas tak brutálně zklamaný. Poslední tripově eplieptický sestřih připomínající Altered States už je jenom taková DMT třešeň. (04.05.2013)

Slet ano, nikoliv však všesokolský. To jen Vilma Cibulková draftuje novou kapitánku pro svůj tým Salem Filthy Witches.. Formou precizní (retro nádech, zvuk, hrátky s osvětlením, Bach se Springsteenem), obsahem těžce klišovité (oběť propadající zlu, její přítel ochránce, historik na stopě pravdy, prolínání nočních můr a reality). Nezávislý Bobby Cummings opět v duchu motta: „My way (to hell), or the highway.“, tzn., že jeho film se mi roztříštil na desítky pekelně ostrých střepů a já přemýšlím, jestli (a jak) je slepit dohromady, nebo je zamést na lopatku a vysypat do koše. Momentálně mám v hlavě Zombieho s Lynchem, jak spolu obcují vyválení v dehtu a peří na Petrových kamenech a přitom sledují na videu Easy-bake coven ze speciálního čarodějnického dílu Simpsonů. A jsem v záři neonových křížů bezradný.. Jediné co vím jistě je to, že ten vrchní je nějakej divnej.. (10.05.2013)

Plytký neidentifikovatelný patvar naškrábaný o polední pauze, který za ručičku doprovází magická Velvetička Undergroundů, za jejíž výstup bych nejradši vrazil Robovi jednoho asexuálního hubana na čelíčko, až by se mu ten death metal odklopýtal do sladkého zapomnění. Drtivé většině stopáže se podlamují kolena pod tíhou nejotřepanějších šablon, odhalených sedmdesátek a hloupoučkého scénáře, ale na druhou stranu pan režisér konečně vykopl ono staré laciné přední sklo a předhodil nám nedočkavým čoklům nejpreciznější řemeslo své kariéry. Cílová rovinka je pak bravurní kus libové psychedelické bizarnosti, která mi svým pokrouceným způsobem připomněla závěr Vesmírné odysey a mé chuťové buňky tím dokutálela zpět do původní formace. Každopádně, jakožto nejzbabělejší flák člověčiny, který kdy křižoval ten náš gigantický modrý šutr, jsem očekával cosi jako strachy sevřené rektum, ale těch osmdesát minut uzívané šedi bych už znovu pro skvostné vyvrcholení nepřežvýkal. (13.05.2013)

Méně než 4 rudé bych se tomu asi neodhodlal dát protože celkový vizuál vrcholící závěrečnou sekvencí živých obrazů mixuje blackmetalový kýč, jakýsi moderní pseudosurrealismus a Zombieho černý humor tak úspěšně, že minimálně jako povedené art video to obstojí... Co tím vším chtěl Rob říci, to kurva ale absolutně netuším..Skoro mám až pocit, že absolutně nic.. Prostě jen pozoruje průběh kletby od začátku do konce z pohledu sympatické ženušky, kterou pořád nutí odhalovat řiť(teda, né, že bych si stěžoval..)-no- a to je tak asi všechno.... žádná dramatická linka, nějáký napínavý boj, zvrat, myšlenka, poselství....nic. Jen hezké obrazy a atmosféra jak druhý den ve čtyřicítkové horečce... No proč né-žejo... Minimálně se dá říct, že v dnešní sterilní době někdo natočil horror podle sebe bez ohledu na potřeby všeobecně jednoduššího diváka a to já beru rozhodně jako + (04.05.2013)