Mistři zastavárny

Podle mě nejkvalitnější jednohubka z produkce History Channel. Každý díl dokáže zabavit a ukáže nějakou zajímavou věc, o které doplní zajímavé informace. Osobně bych si tipnul, že většina prodejů je jen hraná, protože se příliš často objevuje šablona „v naší rodině se daná sbírka kompletovala několik generací a teď jsem jí zdědil já, tak ji chci okamžitě střelit v zastavárně“, ale na celkový dojem z pořadu to příliš neovlivňuje. Příjemným bonusem je humorná vložka v osobě Chumleeho. 90% (14.03.2014)

Jednohubky z produkcie HistoryChannel ktoré nemôžu nikoho uraziť. Radšej by som však videl tuzemskú čiernobielu (a asi viac do čierna) odnož relácie s podtitulom "Čo dnes Dežo šlohol?" či "Čo sa dá z domu spenažiť, lebo do dávok ďaleko". Doba je však ťažká aj v Amerike, tak sa ľudia húfne hrnú do bazárov aby strelili rodinné klenoty či kdejaké povalové ležiaky. Máte doma nachcané vo fľaši od samotného Lincolna alebo fotku z Hitlerovej kolonoskopie? To všetko má svoju cenu. Samozrejme nižšiu než si myslíte. (21.06.2012)

Miluju zbraně a starý americký auta. Když tam někdo něco takového přinese, vždycky zpozorním. Člověk se i něčemu i přiučí. Líbí se mi nerudný Stařík a nemotorný Chumlee a jeho dobrý český dabing. Jen mi vadí, že je to předem nahrané. Povětšinou to bývá takhle. Zákazník vejde do zastavárny a praví: "Mám tady něco, co by vás mohlo zajímat." Z nějakého žoku vytáhne předmět, dejme tomu třeba použitý hajzlpapír Elvise Presleyho. Rick se na to podívá a řekne: "To je zajímavé, za tohle mi sběratelé a fanoušci Elvise utrhnou ruce, jak jste k tomu přišel?" "Máme to v rodině po generace, nutně potřebuji peníze a doma to už začíná zavánět" " A kolik byste za to chtěl?" "Chtěl bych 100 000 dolarů" " Heleďte nevím jestli to je fakt pravý použitý hajzlpapír Elvise Presleyho, nebo jestli to není třeba padělek, potřebuju mít jistotu, zavolám kamarádovi který se v tom vyzná." Nastane pauza, kde třeba Chumlee vyvádí blbosti a demoluje krám a hned jsme u původního kšeftu, tentokrát tam přijde odborník na danou věc, přivítá se s Rickem, podívá se na předmět a začne odborně vyprávět, o Elvisovi a jeho zažívacím ústrojí, pak se ho Rick zeptá: " Myslíš že je to pravý hajzlpapír Elvise Presleyho?" " Po tom jak to vypadá a smrdí bych řekl... že je to na 90% pravděpodobné." " Paráda, a jakou má asi cenu?" "Odhadl bych to na 50 až 60 000 dolarů." Rick se s odborníkem rozloučí a poděkuje mu, otočí se na zákazníka a řekne mu: "Takže jste slyšel názor odborníka, kolik chcete teď?" " Říkal že to má cenu tak 50 000, tak bych chtěl přesně tolik" " Víte já na tom musím i něco vydělat, a taky to potrvá dlouho než to prodám, víte neznám moc lidí kteří sbírají použité hajzlpapíry slavných osobností. Nabízím vám 100 dolarů" " To je málo, nechcete to zvednout na 10 000?" "Mohu vám dát maximálně 110 dolarů, to je moje poslední nabídka." (Krátká pomlka) Zákazník řekne: "Beru" "Chume, sepiš to!" Chumlee: "Sepiš si to sám tlustoprde!" Zákazník se pak vyjádří bokem na kameru: " Čekal jsem víc, ale co se dá dělat, za ty peníze si nechám změnit pohlaví." (03.11.2018)

Cože? To není reálný? Those bastards lied to me... Noták, shazovat tenhle pořad jenom proto, že to je nahraný, je fakt trapný. Je to moderní reality show, ve kterejch se kromě absolutní kontroly prostředí inscenuje i děj. Tak to prostě je, a kdo to nepochopil, je zamrzlej někde u Vyvolenejch, léta páně dva litry pět. Mistři zastavárny jsou skvělá zábava, kde se snoubí to nejlepší z ryzího americkýho kapitalismu - nabídka/poptávka, tržní cena, smlouvání, znalosti a trochu toho veksláckýho charisma. Kdo umí, ten umí, baby. Takže když se zadaří, dá se i mírně obouchaná šalupa splašit za cenu konfederačního odznáčku z občanský války. Samozřejmě po řádnym zkouknutí odborníkem, anžto ten mafiánsky vyhlížející fotřík by dal svejm otrokům/rodinnejm příslušníkům pěknýho čouda, pokud by něco nekoupili za desetinu původně nabízený ceny. Pořad je trochu repetitivní, ale díky tomu, že ke každý veteši, kterou tam ty budoucí oškubánci přivalej, jsou pěkně a stručně vysvětlený její historický reálie, se na to dá koukat překvapivě dlouho. (17.09.2020)

Solidní zábavička na které mě baví i to, že se dozvím věci, které jsem nevěděl. Například, že v době George Washingtona nebyla růžová barva považována za ženskou barvu, že Benjamin Franklin byl tiskař a vydavatel atd. Že to je z části nahrané mi nevadí. A že se tady jistí "intelektuálové" ohání pokleslostí této činnosti svědčí o jejich chabé znalosti lidských dějin. Obchod, výměna či zastavování zboží je staré jak lidstvo samo. (20.03.2019)