Réžia:
Michelangelo FrammartinoScenár:
Michelangelo FrammartinoKamera:
Andrea LocatelliHudba:
Paolo BenvenutiHrajú:
Giuseppe Fuda, Bruno Timpano, Nazareno Timpano, Peppe Cavallo, Santo Cavallo, Artemio Vallone, Domenico CavalloObsahy(1)
Druhá celovečerná snímka talianskeho architekta a filmára Michelangela Frammartina sa podobne ako jeho medzinárodne úspešný filmový debut Dar (Il dono, 2003) pohybuje na pomedzí hraného a dokumentárneho filmu. Jej obrazové rozprávanie je opäť zasadené do odľahlých, takmer vyľudnených častí južného Talianska. Nenápadne sledujeme každodenný život starého pastiera kôz, žijúceho v odľahlej stredovekej dedine v horách talianskej Kalábrie. Liek proti dávivému kašľu si vyrába z vody a prachu, pozbieraného z podlahy miestneho kostola. V stáde jeho kôz sa narodí drobné kozľa a režisér našu pozornosť upriamuje práve na slabé zviera, na to, ako sa stavia na vlastné nohy a začína bojovať o svoje miesto v početnom stáde i vo svete. Nakoniec sledujeme mohutnú jedľu, ktorú lesníci zotnú a použijú na prípravu dreveného uhlia. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (34)
Vystudovany filmovy teoretik -elitar : Prave som bol intelektualne konkverovany ultimativnou, dekadentne hypnotickou kompoziciou profundalne metaforickej gastroenteralnej kvintesencie. Moja Exaltacia graduje k infinite a erektilne laska moju exkluzivnu percepciu estetiky ezotericna. Ja : No fuj, to bolo ale velke smardlave hovno! S absolutne kludnym svedomim prehlasim, ze to bola kravina. 0 % ()
Rozhodně to své místo na světě má. Podivný, meditativní film, na který musí mít divák náladu. Chvíli mi to trvalo, než jsem se do té specifické atmosféry ponořil, ale s příchodem prostřední části, tzv. kozí odysei, už jsem nechával myšlenky volně plynout na vlnách nádherných obrazů přírody a kalábrijské arichitektury. Znova bych to asi nedal, ale jako jednorázová zkušenost zajímavé a povznášející. Mlhavé vzpomínky na některé záběry mi zůstanou v hlavě ještě dlouho. ()
Počítejte s dost zvláštním, ale obrazově úchvatným filmem, který je třeba ze začátku překousnout. Nicméně jakmile se dokopete ke druhému příběhu o kozičce, tak se roztečete blahem a bude Vám hej. V tu ránu veškeré pomalé střihy a záběry do dáli budete vnímat s takovou lehkostí, že kácení památné jedle (poslední příběh) budete sledovat s absolutní pokorou a budete si představovat, jaké to asi je v Kalábrii žít. ()
Homo sapiens, fauna, flora a nakonec základní stavební kámen všeho živého - uhlík. Zcela přírodní recyklační program v prostředí totálně zapadlé italské vesničky. Všední život i obraz místních tradic a zvyklostí, vše pod nádherně nasnímanými scenériemi tohoto kraje. Filmu by bez diskuze slušel i žánr komedie, vedle silné empatie lze cítit i přirozený, lidský humor. ()
Tohle neni lehký okomentovat - člověk bud přistoupí na ladění filmu a je z toho velmi zajímavá sonda do života italského venkova a vlastně i do minulosti, kterou neruší zbytečná slova. Nebo ne a pak nemá smysl se trápit :-). Já bych to viděl někde v průměru ( až díky komentáři sumperacka jsem zjistil, co je pointou ), ale za geniální sekvenci na křižovatce, prostě musim dát 4/5. ( 45. KVIFF ) ()
Galéria (29)
Fotka © Filmes da Mostra
![Štyrikrát - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/164/696/164696215_f6f571.png)
Zaujímavosti (3)
- Film neobsahuje žádné přímo slyšitelné či srozumitelné dialogy. (Myslivir)
- Natáčení probíhalo v italské Calabrii v lokalitách Alessandria del Carretto a Caulonia. (Terva)
- Film pozostáva z dlhých záberov. Jeden z nich trvá až 8 minút. (jedenzdvoch)
Reklama