Máma

Atmosférou moc hezký kraťas, který i v tak malé stopáži dokáže vylekat. Sice mi to přišlo jaksi nedotažené, ale asi už tenkrát zamýšleli z tohoto udělat celovečerní film a proto je to takové, jaké to je. Jen jsem nepochopil, proč si holčička bere s sebou v takové situaci akvárko, když ho za okamžik v úleku rozbije o zem. (02.04.2013)

Filmové kraťasy mám rád, obzvlášť tie hororové. Výhodou takýchto kraťasov je taká, že v tej krátkej stopáži uvidíme naozaj len to najlepšie čo žáner ponúka a ak sa podarí tak aj pointa filmu dokáže niekedy potešiť a prekvapiť. Inak povedané, vôbec vás nemusí zaujímať či by v celovečeráku bol ostatok stopáže len nudná omáčka, ktorá je okorenená o záverečnú scénu či úvodnú scénu, ktorú sme mohli vidieť napr tu. Tento španielsky počin má hneď od úvodu skvelú atmosféru, len škoda toho nevyvrcholenia resp. lepšieho vyvrcholenia. Potenciál to má, ale či by tomu celovečerák prospel si nedovolím tvrdiť. (03.03.2010)

Viděno na BXM2012 s tím, že se podle toho točí už celovečerák. No tak na něj se teda fakt těším, protože během těch tří minut tohohle kraťasu se mi půlky velmi silně až nepříjemně sevřely hned dvakrát. Skvělá práce. Vlbec mi nevadilo, že nerozumím, co si ty španělský holčičky mezi sebou povídají, ale ono to vlastně bylo jedno, celková atmosféra tohoto krátkého švihnutí ostnatým drátem přes tvář, to říkala za ně. Paráda. Doslova tři minuty napětí a strachu. Chci vidět ten celovečerák! (29.10.2012)

Možno, že celovečerák bude dobrý, ale hodnotiť trojminútovú sekvenciu, ktorá sa tvári ako súčasť väčšieho celku takto vysoko ? Pripadá mi to ako keď voľakedy na FUN rádiu vymysleli súťaž založenú na jednoduchom, ale neúčinnom princípe. Moderátor povedal do éteru pointu a poslucháči mali vymyslieť vtip. O tom, že výsledky boli od humoru dosť vzdialené nemusíte absolútne pochybovať ... (3.3.2010) (03.03.2010)

Krátkometrážní hororový snímek, ve kterém se lze bát i během tří minut? Ano, je to možné. A přesně to dokazuje Mamá. Krátké filmy mám ráda. A ty hororové asi ze všech nejvíce. Při tomto jsem byla neklidná, s hodně rychle bušícím srdcem, již od začátku. A to jsem neměla absolutně ponětí, co je oním základním, děsivým prvkem, a z čeho že mají ty dvě holčičky strach. Pak se objevila Mamá a v ten moment jsem zjistila, co je s ní v nepořádku. Její vzezření mi nápadně připomínalo jistou černovlasou dívku, která má co do činění s temnou studnou. Velmi atmosférické, děsivé a zneklidňující. (08.05.2010)