Suspiria

Zpátky do sedmdesátých let - vizuálem a kamerou obecně, přes ozvučení, střih až po dramaturgickou strukturu. Přitom je film proloženej modernou v podobě geniálního soundtracku Thoma Yorka a vrstevnatostí, která nemá v současný době v rámci žánru konkurenci. Suspiria je atmosferická pecka, která ač se v určitých pasážích mdle táhne, ve finále vystřelí z diváka duši a dá tomu všemu bizáru smysl. Krok zpátky, kterej je ale v záplavě dnešních komerčních sraček paradoxně evoluční. Horor předešlýho roku a zřejmě i toho letošního! (21.01.2019)

S původní Suspirií to nemá prakticky nic společného. Stačilo trošku překopat premisu se třemi matkami – která je zde stejně dost alternativní – a změnit zasazení do taneční školy a hned by z toho byl soběstačný film, který by se vůbec nemusel balit do hávu remaku hororové klasiky ze 70. let. Těšil jsem se na artovější pojetí, ale nikdy by mě nenapadlo, že se z toho stane srdceryvná holocaustová love story s čarodějnicemi. Z nové Suspirie cením jen některé dílčí momenty a místy znepokojující atmosféru – celé je to ale natolik nekonzistentní, že i když se objevilo něco, co mě zaujalo, tak to hned vzápětí bylo rozmeteno něčím úmorným či nezajímavým. Nerad haním filmy za jejich délku, ale tady je tolik zbytečných a nic neříkajících scén, že ta přestřelená stopáž je zcela neodpustitelná. Guadagnino bohužel moc nepracuje s nějakou postupnou gradací atmosféry a mysteriózna – škola přijde o roucho tajemna hodně rychle – a film nemá ani žádnou pořádnou příběhovou kostru. Ve výsledku to na mě působí jako taková experimentální feministická vyhoněnost, která pro své účely zneužila dobré jméno Suspirie. Pachuť v hubě po tomhle zážitku asi jen tak nezmizí a začínám litovat, že remake Suspirie nenatočil raději David Gordon Green, který se původně kolem projektu motal předtím, než ho dostali Guadagnino s Kajganichem a vytvořili tenhle paskvil. (05.10.2018)

Rozohraná známa situácia. Hlavná postava prichádza do domu v ktorom nie je všetko s kostolným poriadkom. Zoznámenie s obyvateľmi domu. Z každého srší určitý stupeň podivnosti. Postupne sa začnú náznaky meniť v nápovedy a tajomno začína odkrývať svoj plán. Herečky výborné. Či už známe alebo neznáme, všetky prispievajú k atmosfére. Suspiria po všetkých stránkach pôsobí, ako keby jej dátum vzniku bol skutočne zo 70. rokov. Bohužiaľ príbeh sa nedrží len v dome, čo sa prejavilo na minutáži, ktorá je myslím o 30-40 minút prestrelená. Cesta k finále mala porozbíjanú hororovú atmosféru, ktorú vylepšuje finále mixujúce Eyes Wide Shut a Texaský masakr motorovou pilou (1974). Vizuálne a herecky áčkové. Priveľmi art, primálo horor (scény s Olgou sú však naozaj okrasou žánru). Napriek tomu zanechávajúce v pamäti hlbokú stopu. Nesmiete prehliadnuť, musíte vidieť. (04.08.2019)

Živě vidím ty úprky ze sálů kin po celým světě, když na konci konečně dojde na lámání chleba ve chvíli, kdy Dakota Johnson začne předvádět nádhernej hrudník, Tilda Swinton je najednou ďábelštější než kdy jindy, a z plátna se v kaskádách valí nejpůsobivější vizuální efekty za posledních několik let. Protože ruku na srdce, tenhle überhororovej kotel každej rozhodně nerozdejchá. Nechtěl bych po tom filmu dávat všechno do richtiku, a jestli kulisáci a uklízeči neměli jedny z nejvyšších platů na place, spravedlnost je slepá. Gott mit uns! (27.01.2019)

Původní Suspirii miluju, takže jsem chtěl vidět, jak vypadá remake. Kupodivu mi to nakonec nepřišlo tak hrozné - má to áčkové obsazení, na spoustě detailů je vidět, že si s tím filmem dali záležet, a pár zajímavých momentů by se tam našlo... ale! S originálem to nemá v podstatě nic společného (snad jen tu taneční školu, kde umírají mladé holky), strašidelné to není ani trochu, a hlavně je to celé zabité tou příšernou délkou přes dvě hodiny - ten film se nekonečně vleče, aby nakonec přišel s tím psycho závěrem, který jsem moc nepobral. Za mě tedy nakonec spíše dojem zabitého času a potvrzení názoru, že remaky jsou nejzbytečnější věc na světě. Nedivím se, že to ani nešlo u nás do kin, na tom by každý distributor pohořel. (25.05.2019)