Úkryt

Film u něhož jen těžko lze popadnout dech a to není způsobeno nejen hutnou atmosférou a dobře zahranými hereckými party ale naprosto úchvatným technickým zpracováním - no prostě se mi zdá, že Fincher každým svým novým filmem rozpracovává, to co začal v tom minulém (jízda mozkem Edwarda Nortona taky stála za to), ale tentokrát to jde až do krajních deatilů. Moc fajn pokoukáníčko... (12.01.2003)

Úkryt mi způsobil nefalšovaný šok. Z údajně nejslabšího Fincherova kousku se vyklubal prvotřídní thriller a je mi fuk, zda toto mé odhalení zapříčinila naprosto nulová očekávání. Dvě věci - kameramanské pozlátko v podobě průletů uchy kuchyňských nádob a podobných fíglů je sice možná trochu navíc, ale taky slušně umocňovalo napětí jednotlivých scén. Často vytýkané klišé s dcerou diabetičkou, jejíž léky jsou samozřejmě mimo úkryt, také nebylo ku škodě věci - naopak! Postupně narůstající vědomí ubíhajícího času, který konfrontuje snahu zločinců dostat se dovnitř s narůstající potřebou dcery vzít si léky a tlakem na matku, která musí tuhle psychologicky zničující situaci ustát a ještě zajistit vše potřebné v extrémních podmínkách, je podáno zcela bezchybným způsobem. Výměna pozic v závěrečné třetině byl takřka geniální nápad. Zkrátka, i klišé může být použito nápaditě. Když ke skvělému scénáři, bezchybné režii a provokativně hrající si kameře připočtu skvělé herecké výkony a hudbu, která svým minimalismem a většinovou nepřítomností skvěle koketuje s už tak nepolevujícím napětím, vychází mi veliké thrillerové překvapení. 9/10 (05.08.2009)

No tak samozřejmě, kvalit snímku Seven to nedosahuje, ale nadprůměrnost si to drží po celou dobu. Skvělá atmosféra, slušné herecké výkony, perfektní kamera a dobrá hudba. Tajně jsem doufal, že budu moct ohodnotit dílo plným počtem a také tomu mnohé nasvědčovalo, ale v tom mi bohužel brání odfláknutý konec. Takže bych to viděl na slušné 4*; milovníkům thrillerů jako jsem já vřele doporučuju. (25.10.2008)

Ve Fincherových filmech velmi často dochází k manipulaci – v Sedmi manipuluje dvojicí detektivů brutální vrah, ve Hře pak rekreační zábava, v Klubu rváčů vypravěčovo alter ego. Jeho představa druhého já však nepodléhá stejným zákonům, je ideálním řešením, které běžní lidé neznají. Jeho „témata ohrožení“ navíc postrádají pravidla. Pravidla rád nelítostně ničí, rád je obchází, nedodržuje. Jeden luxusní dům, jeden soukromý bunkr opevněný ocelí, Jodie Foster, tehdy neznámá Kirsten Stewart a tři zločinci. A z logistického hlediska asi perné natáčení. Vše za kamerou bedlivě kočíruje mistr filmové tísně David Fincher, který dohlíží na to, aby ta vrtačka byla skutečně na správném místě a aby záběry z bezpečnostních kamer korespondovaly s tím, co jsme viděli před pár vteřinami v reálu. Tihle tři pánové si myslí, že dům je prázdný. Něco hledají. A jsou schopní kvůli tomu i zabíjet. Jeden to celé vymyslel a mlží o sumě, která je ve hře, druhý je dobrácký černoch, který se vyzná v sejfech a poplachové technice, třetí se nebojí použít bouchačku. Divák klíčové informace nezná. Fincher s nimi nakládá poměrně rafinovaně, ač karty rozdá prakticky hned po pár minutách, co kamera prolétne uchem konvice. Divák přemýšlí, jak by se zachoval on, co by udělal jinak, co stejně, celé je to přitom komorně laděné a zatraceně atraktivně podané. Zvuk, kamera, všechno šlape na jedničku. Perfekcionista Fincher piluje záběry, jeho posedlost je tentokrát v technickém zpracování filmu. Začne úžasnými úvodními titulky, skončí všemi těmi průlety a detaily na elektrickou svítilnu. Když na kočku a na myš, tak ideálně s Fincherem. (19.03.2012)

Pár let to trvalo, ale konečně jsem zkompletoval Finchera a o to více mě mrzí, že měl takové odmlky a neseká to sem co dva roky. Celou dobu jsem si říkal, že je Úkryt parádní osmičkový film, který sice něco ztrácí na mistrovské po sobě jdoucí devadesátkové trio filmů, které každý správný cinefil zná. Ale přitom když si uvědomím, že celý film jsem v napětí a užívám si kamerové výjevy a typickou Fincherovsku stylizaci, musím jít prostě do toho pětikvaltu. A navíc je tu vyloženě vynikající Forest Whitaker, a to ho dnes už moc nemusím. (26.08.2018)