Úkryt

Tak jsem to včera konečně viděl a dobrý !Skvělá trojice zlodějů!Jodie Foster sice moc nemusím, ale herečka je to opravdu výborná! No a ta kamera byla taky zajímavá! Škoda toho, že ta holka byla zase samozřejmě nemocná a potřebovala svoje léky, jinak umře! Bylo to jednak celkem zbytečný, protože to nijak tu situaci nehrotilo a hlavně to působí už tak, že každý americký děcko musí brát nějaký léky, nebo dostával dvakrát denně injekce, jinak umře! Nebo maj ti únosci fakt smůlu, protože to je fakt všude! (08.05.2006)

Sice na Finchera slabší, ale stále vynikající. Třeba scéna, kdy Jodie šla ven pro mobil, přestala hrát hudba a bylo slyšet jen zpomalené dýchání a hlasy přicházejících zlodějů, to bylo excelentní. Jen ten konec to trochu pokazil, to měli ještě trochu vypilovat. Jinak kdyby takových filmů bylo víc, vůbec bych se nezlobil:) (28.05.2002)

Já věděla, proč jsem si dala Davida Finchera do své režisérské topky, a to teprve po tom, co jsem od něj zhlédla jeden film, a to "Sedm". Protože jednoho dne přijdou výjimečné a nezapomenutelné filmové zážitky (Klub rváčů) a nadprůměrné filmové zážitky (Úkryt). První, co mě na tomto snímku zaujalo, byla geniální kamera. Poté se objevil Forest Whitaker coby sympatický lupič s dobrým srdcem a bylo to ještě lepší. Film je nápaditý, napínavý, avšak na podruhé zhlédnutí jsem si povšimla pár drobných provařených žánrových nedostatků (vedle je soused, haló, pomozte nám, slyšíte?). Konec bych čekala více "Fincherovský". Celkově však velký nadprůměr. (23.02.2008)

Ve Fincherových filmech velmi často dochází k manipulaci – v Sedmi manipuluje dvojicí detektivů brutální vrah, ve Hře pak rekreační zábava, v Klubu rváčů vypravěčovo alter ego. Jeho představa druhého já však nepodléhá stejným zákonům, je ideálním řešením, které běžní lidé neznají. Jeho „témata ohrožení“ navíc postrádají pravidla. Pravidla rád nelítostně ničí, rád je obchází, nedodržuje. Jeden luxusní dům, jeden soukromý bunkr opevněný ocelí, Jodie Foster, tehdy neznámá Kirsten Stewart a tři zločinci. A z logistického hlediska asi perné natáčení. Vše za kamerou bedlivě kočíruje mistr filmové tísně David Fincher, který dohlíží na to, aby ta vrtačka byla skutečně na správném místě a aby záběry z bezpečnostních kamer korespondovaly s tím, co jsme viděli před pár vteřinami v reálu. Tihle tři pánové si myslí, že dům je prázdný. Něco hledají. A jsou schopní kvůli tomu i zabíjet. Jeden to celé vymyslel a mlží o sumě, která je ve hře, druhý je dobrácký černoch, který se vyzná v sejfech a poplachové technice, třetí se nebojí použít bouchačku. Divák klíčové informace nezná. Fincher s nimi nakládá poměrně rafinovaně, ač karty rozdá prakticky hned po pár minutách, co kamera prolétne uchem konvice. Divák přemýšlí, jak by se zachoval on, co by udělal jinak, co stejně, celé je to přitom komorně laděné a zatraceně atraktivně podané. Zvuk, kamera, všechno šlape na jedničku. Perfekcionista Fincher piluje záběry, jeho posedlost je tentokrát v technickém zpracování filmu. Začne úžasnými úvodními titulky, skončí všemi těmi průlety a detaily na elektrickou svítilnu. Když na kočku a na myš, tak ideálně s Fincherem. (19.03.2012)

David Fincher umí ve svých thrillerech dávkovat napětí. Vždy to stojí na nápadu a jakmile se rozjede, tak je znát, že si scénu po scéně film vysloveně užívá. Když jsem na Úkryt koukal, tak jsem se až podivil, proč se v současnosti zasekal na filmech, které docela popírají to, v čem byl nejlepší. Já se u Úkrytu nicméně bavil. Kéž by podobně tvrdých a napínavých thrillerů Hollywood točil víc. Jen mám pocit, že s podobnými filmy se za oceánem pomalu slehla zem. (11.02.2019)