Klub bitkárov

Jednou jsem tři tejdny skoro nespal, takže si umíte představit jak mi tenhle film pomohl...Slide!...Ale Helenu Bonham Carter jsem ještě nepotkal, škoda...a jen tak mimochodem, Brad Pitt sice je ve vrcholné fyzické i herecké formě, ale na Nortona v tomhle snímku opravdu nemá... Dust Brothers 4Ever...I am Jack's smirking revenge... Jednou možná k jednomu z osudových filmů svého mládí napíšu něco dospělejšího, ale zatím se mi fakt nechce;) Navíc když to funguje pořád stejně od úvodních titulků až dlouho po těch závěrečných.... 100% (14.03.2003)

Jeden z nejchytřejších hollywoodských filmů 90. let, způsob podání přiběhu očima rozdvojené schizofrenní osoby se mi jeví jako velmi originální prostředek, který přímo přebírá funkci narace a záměrně tak mate diváka (nespolehlivý vypravěč). Film poté ještě osciluje na několika dalších rovinách, tu nejnápadnější vidím v promyšlené strategii Fight Club představit jako něco mezi hollywoodským trhákem (herecké obsazení) a tak trochu nezávislou brakovou postmoderní hříčkou. Předlohu jsem nečetl, takže nevím, jak přesně Palahniuk knihu konstruoval a to se mi knižní vydání již nějaký ten pátek válí doma na poličce. (10.05.2007)

Když se ve filmu sejde můj nejoblíbenější režisér s mými nejoblíbenějšími herci, tak to snad ani nemůže dopadnout špatně. Když si navíc začnou utahovat z konzumní společnosti, tak jsem na vrcholu blaha. Kdo by se taky nepobavil na úkor lidí, kteří rezignovali a žijí podle šablony. Klub rváčů je prostě taková pecka, že se ihned pasoval do role mé absolutní jedničky. Jak bývá u Finchera zvykem, tak nechybí prvotřídní gradace děje s náběhem na závěrečné vyražení dechu. Filmová verze Klubu rváčů dokonce překonala už tak skvělou knihu. (06.01.2010)

(1001) -"I felt like destroying something beautiful." Měla jsem několik dlouhých let, abych nad Klubem rváčů přemýšlela, a zde je můj verdikt: Já vůbec nerozumím tomu, o čem ten film je. Líbila se mi záda a šaty Heleny Bonham Carter. Líbilo se mi, když měl Brad Pitt tu bílou košili s červenooranžovými javorovými lístečky a k tomu maskáčové kalhoty. Opravdu, opravdu hodně moc nemám ráda Edwarda Nortona, pořád se nemůžu duševně srovnat s tím, že někdo s nulovým charismatem má tak úspěšnou kariéru a širokou fanouškovskou základnu. A konečně nemám ráda, když film stojí a padá s voiceoverem takovýmhle způsobem. Voiceover má filmu dodávat další, zvrácenou a protichůdnou rovinu, a nikoliv být jedinou rovinou filmu. (18.12.2015)

Naprosto neskutečný a hodně těžko uchopitelný film... Až teď, po asi třetím zhlédnutí, jsem schopen něco napsat. Že to nebude nic světoborného či originálního, je jasné podle hodnocení:). Jen chci upozornit na jednu věc - když tenhle film vidíte víckrát, nejenže samozřejmě mnohem lépe doceníte spoustu drobných narážek kolem, ale také objevíte nějakou tu logickou chybu, nějakou tu nedokonalost v jinak perfektním scénáři. Přesto si ale jistě, stejně jako já, nedovolíte s hodnocením klesnout, protože se skutečně jedná o jeden z nejoriginálnějších filmů svojí doby a (společně s American Beauty) můj favorit ročníku '99. Dobrá práce, pánové. (26.06.2006)