Psychoville

Vezmi trochu černého humoru a zamícháme s britským humorem řekněme 1:1. Dále přidejme trochou mystiky a hororu. Poté vezměme pár trhlých postav, dle chuti, a opět promíchejme. Poté rozložme na plech ve tvaru Británie a dejme péct do trouby BBC, v ostatních by to nemuselo dopadnout tak dobře. Pečeme po dobu 30 minut. Konzumujeme sami, případně s přáteli. (28.02.2013)

"Hororové prvky" jsou krásným černým a hlavně britským humorem podané tak, že jsem si sledování seriálu náramně užila (to jsem vůbec nečekala). David a jeho matka byly asi nejlepšími postavami, jejich tancování na místě činu, jejich drbání nebo když maminka Davidovi předžvýkala klobásu a držela ptáčka při čůrání; zkrátka s nimi byly nejlepší situace. Další krásně výranou postavou klaun Mr. Jelly mi hned padl do oka. Nicméně pravého britského (černého) humoru je tam až požehnaně, což já mám moc ráda! Druhá série byla v mnoha směrech překvapující, že děj vyústí až k takovému tématu jsem rozhodně nečekala. "Debbie, pohlídáš mi něco? - Kočku? Jsem alergická na kočky. - Ne, nic živého. - Mrtvou kočku?" Oblíbené postavy: David a jeho matka, Mr. Jelly.. (26.01.2012)

Ještě po třetím díle jsem si říkala, že tohle nebude seriál pro každého ... možná ani pro mě ne. Pak přišel náhlý obrat a to, co mi ještě před chvíli přišlo hloupé a trapné, se mi najednou strašně líbilo. A tím myslím opravdu hodně. U Psychoville by se nemělo dát na první dojem ... přesto, tohle určitě není seriál pro každého. (23.07.2012)

Psychoville je něco jako retardovaný kamarád, kterého musíte mít rádi. Vidíte spoustu nedokonalostí, křeče, ve kterých se zmítá, ale nakonec si stejně uvědomíte, že to co ze sebe vypotil je docela dobré. Psychoville mi v mnohém připomíná snahy amatérských filmařů o natočení něčeho velkého. Vzhledem k nedostatku talentu a finančních prostředků se většina z nich hrne do natáčení za běhu vymýšlených šíleností. Většinou z toho vzniknou nepříliš zajímavé snímky, které ocení jen hrstka diváků (ta hrstka, co zná protagonisty, či se podílela na natáčení), ale občas se vynoří něco, co jistým způsobem zaujme. Ač se tenhle nenápadný seriálový počin dá, co do produkčního i tvůrčího pozadí, s amatérskou scénou srovnávat jen velmi těžko, svou nápaditostí se jí přibližuje mnohem více než „první lize“. Znatelné je to jak na charakterech hlavních postav – těch nenormálních se tu sešlo opravdu požehnaně – tak zejména na použitém humoru. Ten se většinu stopáže drží jen kousíček od naprosté trapnosti, a pokud se mu do ní podaří spadnout, velmi rychle zase vymanévruje zpět. Psychoville má rozhodně daleko k seriálu pro každého, určitému spektru publika se ovšem trefí do vkusu dokonale. (10.01.2011)

Velmi ojedinělý seriálový počin, BBC hodně překvapilo :). Po shlédnutí první série jsem byl opravdu zvědavý, co mě čeká v sérii druhé a abych se přiznal, čekal jsem tak trochu zbytečné pokračování, ale opak se stal pravdou - druhá série mě baví ještě mnohem víc. Rozhodně doporučuji všem, kteří hledají netradiční, originální seriál plný napětí, brilantního britského humoru a nečekaných zvratů. (29.07.2012)