Psychoville

Někdy si člověk říká, že už viděl vážně všechno. Pak se nachomýtne ke Garth Marenghi's Darkplace a utvrdí se v tom, že už ho nemůže překvapit vůbec, ale vůbec nic. Proto když jsem po doporučení zabrousil na profil Psychoville, už podle plakátu mi bylo jasné, že tohle bude šílenost dotažená ad absurdum. A skutečně jsem nebyl daleko od pravdy. Tahounem jsou tady rozhodně postavy. Můžu vám zaručit, že větší sebranku psychopatů, pošuků a vyvrhelů společnosti jen tak někde neuvidíte. I žánrová nabídka je více než pestrá - tvůrcům se nějakým záhadným způsobem podařilo zkombinovat drama, parodii, muzikál i béčkový horor, ale přesto zůstat zcela nad věcí a primárně v chlívečku hodně ulítlé komedie. A víte co? Ono jim to vyšlo! Až uvidíte, jak se bláznivé epizodky jednotlivých postav vyvrbí, určitě nezůstanete duševně bez poskvrny. U mě vítězí ta o běsnícím "miminu" Freddym, a o šíleném sběrateli. Škoda, že ostatní za nimi o něco zaostávají. Přesto jsou má očekávání před druhou sezónou až nadstandardně vysoká. (24.03.2011)

Hodne prijemny prekvapeni. Bohuzel jen sedmidilnej serial na pomezi mezi uchylnym cernym humorem a hororem, to spojeny paradnim tajemnym pribehem, kde se postupne odhalujou osudy jednotlivejch postav, jejich minulost, co je vsechny spojuje a o co tu vlastne jde. A ze to jsou hodne zajimavy postavy, zenska myslici, ze jeji panenka je zivy dite, sprostej jednorukej klaun, slepec sbirajici plysaky, trpaslik s superschopnostma a retardak obdivujici masovy vrahy a pak vedlejsi postavy, ktery nejsou o moc normalnejsi. No a navic vsichni vypadaj radne nechutne, hnusne a postizene. Tvurci si taky tak trochu zadelali na dalsi serii, takze se sice v zaveru vse vysvetli, ale zaroven to pusobi trochu useklym dojmem. Takze ja jsem maximalne spokojenej, 7 atmosferickejch dilu se zajimavejma, uchylnejma postava a paradni cernej humor, jasnejch 5*. (10.04.2010)

Absurdné, úchylné a nenormálne zábavné. Necelých 210 minút britského čierneho humoru, bravúrnych dialógov a choromyseľných indivíduí. Kde inde sa na jednom mieste objavia jednoruký vulgárny klaun, slepec vlastniaci jedinečnú zbierku plyšových hračiek, lilipután s minulosťou pornoherca ovládajúci telekinézu, pôrodná asistentka dojčiaca nácvikovú bábiku alebo vražedné duo matky a masovými vrahmi posadnutého syna? V skutočnosti je to všetko oveľa oveľa šialenejšie. Spočiatku tento mix žánrov pôsobí dosť trápne (ja som mu prepadol až po tretej časti) a áno, naozaj nie je pre každého, ale vytrvalcom ponúkne osudnou chvíľou poznačené pozoruhodné postavy, premyslený dej a v neposlednom rade okrem odkazov na popkultúru aj skvelé hudobné čísla. Sem sa s ďalšou sériou! (13.09.2012)

Shearsmith&Pemberton se pro mě tímto počinem stávají zárukou kvality. Hodnotím po první sérii, jednu hvězdu si zatím ponechám v zásobě; s největší pravděpodobností ji udělím, protože seriálu přicházím na chuť víc a víc s každým dalším dílem. Správný "vodvaz" pro mě začal od čtvrté epizody s Markem Gatissem. Nej postavy: klaun Jelly (Red raw stump! Red raw stump!) a Oscar Lomax (Look! They're trying to fob me off with this, a sock with buttons on!) (12.02.2012)

"Hororové prvky" jsou krásným černým a hlavně britským humorem podané tak, že jsem si sledování seriálu náramně užila (to jsem vůbec nečekala). David a jeho matka byly asi nejlepšími postavami, jejich tancování na místě činu, jejich drbání nebo když maminka Davidovi předžvýkala klobásu a držela ptáčka při čůrání; zkrátka s nimi byly nejlepší situace. Další krásně výranou postavou klaun Mr. Jelly mi hned padl do oka. Nicméně pravého britského (černého) humoru je tam až požehnaně, což já mám moc ráda! Druhá série byla v mnoha směrech překvapující, že děj vyústí až k takovému tématu jsem rozhodně nečekala. "Debbie, pohlídáš mi něco? - Kočku? Jsem alergická na kočky. - Ne, nic živého. - Mrtvou kočku?" Oblíbené postavy: David a jeho matka, Mr. Jelly.. (26.01.2012)