Agatha

Zvláštní film, úplně jiný, než jsem čekal. Myslel jsem, že to bude kriminálka o pátrání po zmizelé spisovatelce a ono to připomíná staroanglické kostýmní dramata. Úspěšná, ale plachá a svému muži zcela oddaná Agáta zjistí, že ji manžel podvádí a chce se rozvést.  V rozčílení nabourá autem a se ztrátou paměti?? skončí v sanatoriu jako někdo jiný. Lehce snobský a značně sebevědomý novinář ji vypátrá, ale neprozradí ji a  postupně se sbližují. Apted v prvním známějším filmu má krásné záběry, Redgravová je výborná, skvěle ji sekunduje slizký Dalton a Hoffman je spíše průměrný. Jenže... je to pomalé, spíše nudné a tak nějak o ničem. Jenže... pak přijde nečekaně záblesk geniálního krimi plánu a posmutnělé zakončení skoro-romance, které se mi líbilo. Tak 3-4*, ovšem nechávám 3*, hlavně proto že to co nejspíše kompletně vycucané z prstu a to moc nemám rád. (26.10.2023)

Lehce nedosolená a nedomaštěná mystifikace o Agátě Christie, seriózním novináři a jednom elektrickém křesle. Tvůrci filmu - spíš než na nějaký dramatický příběh - vsadili více na zajímavou ústřední dvojici. A tenhle tah nevyšel. V onom zmíněném elektrickém křesle je bohužel asi tisíckrát větší napětí než mezi Redgraveovou a Hoffmanem (který navíc vedle své ztepilé herecké partnerky vypadá doslova jak ustřelený kecky). Takhle odtažitá a citově nezúčastněná dvojka se ve filmu vidí opravdu málokdy. Závěrečné vyvřelé emoce mi přišly stejně procítěné, jako když vám chlápek v masně zabalí dvacet deka tlačenky a řekne: „miluji vás, další.“ Brrr! Dva body do základu a punkt navíc za chvilkovou dramatičnost a povedenou fabulaci. Takže za tři, Agáto. Sednout. (30.08.2009)

Nechápu proč ve scéně, kdy Dustin Hoffman tancoval s Vanessou Redgrave, mu nedali pod nohy aspoň cihlu. Upřímně, vypadalo to pěkně blbě, jako když žirafa tancuje s MALÝM velkým mužem a to doslova. A když už šlo o fikci, tak nevím, proč scénáristi nemohli nějak zakončit ten románek (asi už jsem moc zhýčkaná romantickými komediemi). Jinak to byl pozoruhodný film, který může rozvinout naše představy o Agthě Christie, i když podle mě byla jiná, než jak ji ve filmu vyobrazili. (07.01.2010)

Film se podle mě vydařil hlavně z toho důvodu, že příběh Agathy naprosto připomíná její knihy - zápletka, návrh na rozuzlení a pak - překvapení! Otevřenější konec mi velmi vyhovuje, herci předvedli to nejlepší! Volba naprosto kontrastního páru (myslím výškově), příběhu dodala jiskru. Trochu mě tedy překvapilo, že onen plán na sebevraždu nebyl naprosto přesně proplánovaný - od takové hlavy, jako je Agatha, by člověk čekal něco vskutku dokonalého. (29.09.2010)

Tento snímek je asi nejblíže tomu co se onehdy v roce 1926 slavné autorce stalo. Jen těžko se to ve skutečnosti odehrálo jak je tomu ve filmu, ale určité shody a kvality tu bezpochyby jsou. V té době byl skutečně Agathin vztah s jejím manželem jaksi na bodě mrazu a směřoval ke svému konci. Vanessa Redgrave, která královnu zločinu v tomto snímku nenapodobitelně ztvárnila se jí vizáží až neuvěřitelně podobá. Dustin Hoffman zde vyniká jak třešnička na dortu a filmu dodává na exotičnosti. Dobová hudba a kostýmy, které si vysloužily nominaci na Oscara, jsou obdivuhodně přesné. A i když už se asi nikdy nedozvíme jak to v onen čas roku 1926 skutečně bylo, tak tento snímek nám předkládá představu toho, jak to možná být mohlo... (24.09.2007)