Hrbáč

V dětství jsem miloval hrbáče s Maraisem a pojal jsem tedy k tomuto remaku nedůvěru. Nakonec jsem se odhodlal k projekci díky Danielu Auteuilovi, který ještě nikdy žádný film "neprohrál". Musím říct, že jsem s výsledkem nakonec spokojen. Uvědomil jsem si, že film a hlavně scénář samotný je vlastně totální limonáda, a že by chtěl člověk příliš, kdyby čekal nějaký velký biják. Oddychovka na nedělní odpoledne, první půlka mnohem lepší než bezradný závěr. 70% (03.02.2015)

Zábavný dobrodružný snímek s historickými kulisami. Daniel Auteuil zde působí mnohem sympatičtěji než jeho Jindřich Navarrský z Královny Margot a na ostatní Francouze se zde také dobře dívá, dokonce i na zde kritizovaného Luchiniho, který se mi ve své záporné roli velmi líbil. Příběh ani extrémně komplikovaný, ani originální, na nic z toho si ale nehraje a tím dovede diváka uchvátit. Oceňuji také to, že se tvůrci nesnažili hrát na děj jako prim, ale dávali rozvoj i vzájemným vztahům mezi postavami, ať už jde o Lagardera a de Nevers, nebo vztah opět Lagardera se svojí adoptivní dcerou, která byla v podání Marie Gillain neskutečně sladká, ale v konečném důsledku jde o jednu z mála mých výtek, protože mi jejich závěrečný polibek prostě neseděl. Ale tím, že neznám ani knihu ani původní film, nemohu říct, kde se chybička poprvé objevila, či zda chybou vůbec je. Tak či onak to ale mé dobré pocity z Le Bossu nijak nezmění. (24.12.2020)

Či je Lagardére rovnako populárny ako Christo je na polemiku. Peknú, pretože víťazia obaja, a ja, pohrúžený do ozaj výborne napísanému príbehu, nemôžem minúť akékoľvek spracovanie. Vedomosť o tomto snímku som nemal, no upútavka na ČT2 zapôsobila a utekal som domov, aby som stihol perfektného Auetila, šialeného Pereza a pre mňa skvelého bezokého. V podstate len záporák pôsobí ako s fantasy, je však na niektorých miestach správne, ba až čudne šibnutý, chorý, úlisný, úchylný, zákerný. Skladbu Hrbáča možno postaviť iba na troch elementoch. Herci prepožičiavajúci charakter postavám (skvelá francúzska prehliadka), šerm a súboje a udržanie dobrodružnosti príbehu. Nešlo o orgastické vyvrcholenia, avšak všetko sedelo v príjemne pozerateľnom štýle, takmer vždy okorenené skvelou choreografiou súbojov. Excelentné bolo zasadenie časti vysoko do hôr. Sneh pôsobí až radostne, infantilne. Istý De Broca mi v konečnom dôsledku naservíroval poctivú francúzsku kinematografiu, ktorá nikde netlačí, ale úctyhodne pokojne kráča k potešeniu diváka. (18.01.2012)

Tahle verze se mi (i pro mě samotného překvapivě) líbila víc, než ta s Jendou Bažinou. Marais je sice lepší Lagardére a jeho verze má takovou tu v dnešní době už nerealizovatelnou správně dobovou atmosféru, jinak ale de Brocova verze ve všem vede. Je akčnější, je zábavnější a celá uteče doslova jako voda. A hlavně má neskonale nádhernou Auroru. Auteuil je taky fajn a jeho hvězdní přihrávači jsou samozřejmě výborní. Snad jen ten vztah Lagardéra a neskonale krásné Aurory je maličko intimnější, než jak byl napsán. Ale to mi kupodivu vůbec nevadilo, takže jsem náramně spokojen. 80%. (26.09.2022)

Stará dobrá francouzská dobrodružství. 1) Zkušená režisérská ruka Philippa de Brocy provází příběhem se suverenitou a nonšalancí. Nicméně odbyté zpracování vztahu mezi Philippem de Nevers a rytířem Lagarderem má za následek, že scény z jejich společné cesty působí nevěrohodně (spaní v jedné posteli, povýšení na rytíře...o návrhu homosexuálního styku ani nemluvě). 2) 33letému Vincentu Perezovi (Philippe de Nevers) to slušelo. (23.01.2017)