Princ a pruďas

Tak nějak nechápu rozhodnutí tvůrců zobrazit tento příběh s tolika vulgarismy a místy až s nevkusným humorem. Celý film jsem se ptala, skutečně by nefungoval příběh i bez toho? Pod tím vším se totiž opravdu skrývá pěkný dobrodružný příběh. Vím, měla to být parodie a bez toho vulgárního humoru, by asi vznikl film plný klišé, který převzal všechny věci z různých pohádek a dobrodružných filmů široko daleko. Jako parodie film může fungovat, ale musí se brát s velkým nadhledem a to já nedokázala. Z hereckého obsazení rozhodě nejlepší Natalie Portman, James Franco silně nepřirozený. Nemyslím si, že bych se na film podívala někdy znovu. (27.08.2011)

Překvapivě zajímavě obsazená hovadina. Je to celkem povedená parodie s až nechutně přepáleným černým humorem, čekal jsem ale, že se zasměju víc. Danny McBride a James Franco tvoří perfektní bratrské duo, ale kromě nich a jejich holek celkem slabota. Pár legendárních scén se ale přesto najde. EDIT : Napodruhé dojmy o něco lepší...60% (16.12.2013)

No v podstate jsem necekal nic mensiho, nez komedii roku a kurevsky jsem se na film tesil. No a komedii roku jsem taky dostal. I kdyz je samozrejme jeste cerven, muze se to zmenit. Green totiz boduje na vsech frontach. Film funguje jako komedie o bande magoru, kde nikdo neni tak uplne normalni, mame tu stoprocentniho kladase Franca, drsnackou Portman, ktera by nejradsi vsechny rozsekala na sracky, hovado a dobytkare McBridea s jeho poskokem bejvalym sexualnim otrokem cikanu. Ani vedlejsi postavy nejsou zrovna normalni, zlej carodej starajici se jen o to, aby opichal princeznu, dobrej carodej, kterej pro zmenu pravdepodobne przni maly kluky a pak treba Minotaura, kterej dobrodruhy ve svym bludisti radsi znasilnuje. Dialogy jsou znacne dementni, mix mezi fuckovanim a takovejma vznesenejma kralovskejma dialogama, pricemz tu ale to nadavani neni jen tak bezucelny, ale skvele vzdy sedne a je presne davkovany. No a film taky funguje jako fantazy o zlym carodeji a ceste rytiru za zachranou princezny, spousta akce a souboju, kouzel, povedenejch trikovejch zaberu a perfektni epicky hudby. Takze ja si nemuzu absolutne na nic stezovat, od zacatku do konce jsem se skvele bavil a film ma zadelano na pokracovani, coz je jedine dobre. (12.06.2011)

Hlavní hrdi... No, dobře... Hlavní postava Prince a pruďase = o něco méně podlý Edmund Blackadder. Sluha / společník hlavní postavy = o něco méně blbý Baldrick, sluha / společník Edmunda Blackaddera. Myslíte si, že mě toto "okopírování" postav z mnou milované Černé zmije natolik pobouřilo, že jsem filmu dal dvě hvězdy? Omyl. Bylo to právě to nejlepší, co mi Princ a pruďas nabídl.____Tři největší bolesti: 1) Že postavy po celý film soupeří v užívání (kromě několika výjimek) prvoplánových vulgarismů všeho druhu, mi k žádném komediálnímu uspokojení nepomohlo. Scénáristé se na tento nápad až nezdravě příliš upnuli, a tak, po nějakých dvaceti minutách, místo aby všechno to "jakoby nevhodné" fuckování diváka šokovalo a nutilo ho se smát, otravuje. 2) Klišé, klišé, klišé. Pitomý příběh, který se scénáristé pokusili maskovat tím jediným nápadem (viz bod 1)), je neskutečně neoriginální, ačkoliv snaha o parodii v něm vidět je. Bohužel malá a málokdy. 3) Odbytá režie zejména akčních scén. Ani to, na čem se daly nasbírat body za originalitu, originální není. Natož zábavné. Úvod s popravou připomene Piráty z Karibiku, scéna s kočárem Wild Wild West, souboj s netvorem zase libovolný souboj s netvorem z televizní Xeny. Bohužel všechno jen připomene - nic objevného se nekoná. Zkrátka nuda. Pokud mají akční scény nějakou dynamiku (závěr především), vděčí za to jen a jedině Jablonského povedené (ze Zimmerových Pirátů vycházející, ale povedené) hudbě.____Klady: Pochválen buď skvělý Danny R. McBride, díky Zooey Deschanel, která naivní, ničeho neznalou princeznu zahrála velice roztomile, rád jsem opět viděl Damiana Lewise, ačkoliv jeho role... No... Škoda písmen, a potěšil i zmíněný Steve Jablonsky, jehož soundtrack by byl ovšem mnohem, mnohem lepší, kdyby jej hrál opravdový velký orchestr a ne jakási jeho elektronicky vytvořená nápodoba, jejíž zvuk místy opravdu tahal za uši. Dvě hvězdy a buďte rádi. (03.08.2011)

Největší paradox Prince a pruďase je v tom, že přestože se po celý film mluví o sexu, na sex samotný nikdy nedojde. Neustále tomu něco brání – pás cudnosti (McBride), únos vyvolené (Franco), ošklivost (sluha Hardiker), život s maminkou (dokonce se třemi - čaroděj Theroux) atd. Proto je ten film přes svoji komediálnost tak traumatický, protože sice poskytuje postavám neustálé stimuly, ale neustále jim je odpírá. Trochu tím připomíná Viagru, která umožňuje dosáhnout mužům erekce, kdykoliv se jim zachce, tudíž už neexistuje žádná omluva proto, že nemají sex. Měli by souložit, kdykoliv můžou, a pokud tomu tak není, pokud nemají „pravidelný a kvalitní sex“, je to jejich vina. ____ To ale není všechno, protože fakt, že ten film mluví o něčem, co nikdy neukáže (sex), a že vypráví zcela seriózní fantasy příběh, aniž k tomu má coby low-budget prostředky (takže nejenže neukáže sex, ale ani žádné velkolepé bitvy či scenérie), posouvá Prince a pruďase trochu překvapivě mezi největší kanonická díla kinematografie. Konkrétně mezi filmy, které vypráví o něčem, co nikdy explicitně nezobrazují. Vezměme si třeba Tarantinovy Gaunery, což je násilnická komedie o loupeži bez loupeže, akční film, který se beznadějně utápí v lásce k dialogům. Nebo novovlný kousek U Konce s dechem – dekriminalizovaná kriminálka a love story bez lásky. Můžeme zmínit i krédo Allena, který říká, že v komedii se nemůžete dopustit větší chyby, než se snažit být mermomocí vtipný. A konečně sám velký Kubrick, kterému nadávali nejen diváci, ale dokonce i filmaři jako Rivette do stroje bez duše a bez citu, jenže právě z toho důvodu jsou jeho filmy tak silný, kupříkladu redukce slavné scény z 2001 na dva chladnokrevně jednající kosmonauty a počítač nevede ke ztrátě emocí, nýbrž naopak; ta scéna je tak emotivní právě proto, že Kubrick nechtěl být primárně emotivní. To třeba vůbec nepochopil Aronofsky, který bývá ke Kubrickovi často přirovnáván, ačkoliv ve svých filmech ždíme emoce od začátku do konce. Opakem k výše uvedenému jsou samozřejmě filmy, které se tak moc snaží něco sdělit, tak urputně, až skoční na smetišti dějin. To je také důvod, proč mám z trilogie Pán prstenů mnohem raději uměřenější jedničku pracující v náznacích než rozmáchle patetickou dvojku a trojku, která semele postavy ve víru událostí. Každopádně vidíme, že i když bychom měli sklony dívat se na Prince a pruďase pro jeho odlehčenost a frivolnost skrze prst, ten film je ve skutečnosti ve velice dobré společnosti kanonických filmových veleděl. (15.08.2011)