Ip Man 2: Majstrovo víťazstvo

(82%) Druhý IP MAN má co se týče soubojů podobnou kvalitu, takže v tomto ohledu jsem nadšený jako v nepřekonatelné jedničce, která měla i výborný příběh. Zde tu o nějaký originální děj nezavadíme, ale to nevadí. Líbí se mi, jak se to zpočátku filmu rozbíhá, ta chudoba, IP Man hledá žáky, aby je učil, přitom i nutně potřebuje peníze. Tohle vše je v pohodě, jen ta celá cca ½ filmu je taková rozvláčná, určitý náboj tam chybí a krom toho je zde moc postav, ale to je asi tak vše, co bych mírně vytkl. Zahazuji to za hlavu a celkově jsem téměř nadšen. Bitky jsou opět super, nejvíc se mi asi líbí scéna, kdy IP man bojuje na kulatém, vratkém stole a to především s hlavním mistrem. Jak už tu někteří píší, ke konci to trochu připomene americké filmy, viz ROCKY IV apod. Byl jsem nadšen pozorovat ten rozdíl, kdy se poměřuje čínské umění kung fu proti klasickému, západnímu boxu. Tam je opravdu vidět, že rychlost a síla jsou dvě protichůdné aspekty. Porážka velkého mistra byla opravdu tvrdá a až emocionálně pojatá. Proto jsem se na finální zápas, IP man proti Twisterovi těšil. Byl dle mého gusta dlouhý a vcelku i realistický, IP man zde nepůsobil klasicky neporazitelně jako v jeho běžných soubojích. I závěrečná IP manova řeč je skvělá a upřímná – jako bych slyšel mluvit Rockyho Balbou v Moskvě … ;) Nezklame ani dobrá hudba a ostatní prvky filmu. Takže, první snímek to určitě nepřekoná, ale jeho hrdým pokračováním jistě je. Za mě super. (25.04.2020)

Zvěsti o méně přehledných bitkách a rušivém drátování se díkybohu nepotvrdily - souboje se až na pár okatých drátů drží v mantinelech, které nastolila jednička, a i když už žádný fight nebere dech jako Donnieho drcení deseti japonských karatistů, líbivé a efektní jsou všechny, a minimálně bojová exhibice mistrů na stole si říká o častý replay. Filmu prospívá zajímavější dramatický oblouk, přestože linie s britským boxerem až příliš čpí obšlehnutím mustru z čtvrtého Rockyho. Při vší úctě k Shahlaviho boxu, dovedu si představit poutavější bojové styly na poměřování s Donnieho wing chunem. Jinak spokojenost. 8-9/10 (06.05.2010)

První díl byl díky válečnému stavu a nenáviděným Japoncům o něco dramatičtější. Ve dvojce se  Ip nejprve dostává do konfliktu s ostatními mistry bojového umění, čímž připomene slavnou éru hongkongského bojového filmu, kde se to střetnutími a porovnáváním různých stylů a škol jen hemžilo.  Skvělý Sammo Hung dodává téhle části řádný drajv. Jeho mrštnost snoubící se s tloušťkou jsem nikdy nechápal. Při duelech s ostatními mistry na ploše vratkého stolu jsou opravdovou potěchou pro oko.  A  stejně památná je i předcházející až neskutečná řež s  hordou tzv. nikdožů , ovšem ozbrojených mačetami a dalšími zbraněmi.    Pak už přichází na řadu hlavní zápletka a bílý padouch, západní boxer v podání Darrena Shahlaviho.  A máme tu střet západního a východního boxu, kde zpočátku ten východní nemá proti brutalitě a zuřivé síle žádnou šanci. Mistr Hung v ringu dokonce umírá. Ale ještě je tu Ip Man. Zase jsem se skvěle bavil a nechal se opájet ukázkami choreograficky vymazlených ukázek bojového umění.  Donnie Yen pak v roli skromného mistra vynikajicí a závěrečný střet dá vzpomenout na to nejlepší ze čtvrtého  Rockyho.  Spokojenost téměř maximální. (09.12.2022)

Dvojice Yip + Yen to opět dokázali a opět překvapili, tak jako u prvního dílu. Krásně a nenásilně navázali na svou práci, kterou započali a druhým dílem jejich úsilí vyvrcholilo naplno. Tentokrát Yipmanův nepřítel není Japonsko, ale Velká Británie a jejich západní box. Pěstní souboje jsou opravdu vrcholem, toho, co můžeme v současnosti na plátně shlédnout, hlavně teda poslední souboj na stole. Smíchy jsem se válel díky tomu spestření na konci, které nám obstarala vsuvka žáka Bruce Leeho. Opět výborný bojový film, který se zařadil mezi mé nejoblíbenější. První i druhý díl jsou u mě úplně top filmy s bojovou tématikou a Donnie Yen se u mě zapsal jako nesmrtelný za stvárnění jeho životní role. (16.06.2010)

Pokračovanie je v porovnaní s pôvodným filmom vo veľkej nevýhode, už sa nemôže oprieť o tak silný a pútavý motív, ako bola japonská invázia a tým kombinácia bojového filmu a historickej drámy, toto je už vlastne návrat ku bežným bojovým filmom v historickom období, ale že by mu to až tak veľmi uškodilo sa rozhodne povedať nedá, lebo medzi bojovými filmami stále patrí medzi to najlepšie, čo sa dá vôbec nájsť. Príbeh je klasika, majster hľadá nových žiakov a tí sa dostávajú do samých problémov so žiakmi iných majstrov, rovnako aj majster sám musí čeliť ostatným majstrom, keď sa chce v tomto konkurenčnom prostredí udomácniť, aby si nakoniec všetci uvedomili, že skutočný nepriateľ je niekde inde, takže nič, čo by sa už nevidelo mnohokrát. Toto je už také uvoľnenejšie, vlastne už o nič veľmi dôležité nejde, ale stále sa tu niečo deje, keďže tých výrazných motívov je pomerne dosť, úroveň filmu ide neustále len hore, opäť nechýba moja obľúbená dávka patriotizmu a stále skvelá chémia medzi postavami, ktoré som si od minulého dielu veľmi obľúbil. Donnie Yen je tu stále mimoriadny sympaťák, toto je jeho životná úloha, v akcii, aj mimo nej je úžasný, manželka Lynn Hung je mu tou pravou oporou, Louis Fan Siu-Wong prešiel veľkou premenou a už je to skutočný priateľ, ktorý vie pomôcť keď treba, len škoda, čo urobili zo Simona Yama. Je to môj obľúbenec a v prvom diely bol výborný, ale tu je úplne zbytočný, ešte že má len minimum priestoru. Ale potešia aj nové postavy, Ip manov prvý žiak je sympaťák, Sammo Hung si tu vie získať rešpekt, páčil sa mi tu aj v tej zápornejšej, ale aj kladnejšej polohe, len ten Darren Shahlavi je trochu rozporuplný, biť sa vie, ale nemá charizmu a už je to až príliš čiernobiely záporák. Na japonského generála sa ani trochu nechytá. Po akčnej stránke môžem vytknúť jedine to, že tu chýba nejaký skutočne nezabudnuteľný súboj, ktorý by až bral dych, ako bol napríklad ten s desiatkou karatistov a tiež sa mi zdali trochu viac predrátované, ale inak si nemám na čo sťažovať. Je ich tu plno, súboje majú stále výbornú choreografiu, sú plne prehľadné a na wing chun je tu stále radosť pozerať. Najviac sa mi páči súboj na stole so Sammom Hungom, tá kadencia výmeny chvatov je neskutočná, ale spomenúť musím aj ten finálny, prípadne hromadnú bitku na rybom trhu. Režijne sa už film nemôže oprieť o silnejšie dramatické motívy, takže tie emócie už nie sú až také silné, ale inak je to stále špičková kvalita. A stále nesklame ani hudba. Takže prvý diel bol samozrejme lepší, to je kult, jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, ktorý nastavil úroveň mimoriadne vysoko, ale to neznamená, že toto pokračovanie budem hodnotiť horšie, je to slabšie, ale stále prvotriedny akčný film hodný viacerých pozretí. 86% (12.05.2010)