District 9

Jistě, měli jsme tu postupně Potomky lidí, [Rec] a Monstrum. Něco takového tu je ovšem poprvé. Zatímco první půle představuje plnohodnotný myšlenkový antipod k většině existujícím klišé – vesmírná loď tiše mlčí, nebojuje, a nepřistane nad N.Y., ale nad Johannesburgem, mimozemšťané mají daleko k análně-vlastnickým sadistickým agresorům apod. –, půle druhá pojednává o vykoupení člověka. Ve své boholidské Osobě obnovuje a léčí Wikus naše poškozené a nemocné lidství. Doklad prospěšnosti tvůrčí svobody režisérské a scenáristické, od Orsona Wellese doposavad neaklimatizovaný úkaz, pak obě půlky zastřešuje. (06.09.2009)

Jedním z pozoruhodných aspektů „District 9“ je, kterak se ho diváci i recenzenti zoufale snaží ocejchovat (má to prvky z toho a tamtoho, je to béčko, akčňák, sci-fi, drama atd.). V základu této snahy je tendence napasovat něco osobitého do tradičních škatulek, nekonfrontovat se s tím a získat vůči tomu nadřazený pohled. Jak příznačné pro film, který mimo jiné tematizuje rasismus, přesněji řečeno jeho živnou půdu v lidské omezenosti a egocentričnosti. „District 9“ je v prvé řadě nová zkušenost, nová mediální forma vzniklá z již existujících dílů, která coby celek představuje mnohem více než pouhý součet svých částí. Je to dokument, fikce, žánrový film či autorské dílo? Takovéto otázky nás mohou nasměrovat dál, ale pokud u nich zůstaneme jsou pouze zavádějící a zpátečnické. Prvky různých formátů se spojily do symbiózy, z mišmaše postmoderny vzešla kyberpunkově nadřazená forma mediální existence. Jednotlivé formáty se vzájemně prostupují - stejně jako ve zdejším vyprávění na jedné straně dokumentární záběry mluvících hlav coby médium infovize prostupují existenci hrdiny a současně hrdinův dramatický příběh coby schematická fikce prostupuje životy osob z realistických záznamů. Výsledek přináší vzrušující zážitek ze sledování něčeho naprosto nového a bořícího hranice dosavadních konceptů. „District 9“ je na poli kinematografie vpravdě zjevením. ___ Více v recenzi pro Cinepur. (21.08.2009)

Konečně se někdo po dlouhé době rozhodl natočit žánrový film bez toho, aby se podřizoval žánrovým klišé, aby je zesměšňoval či snad, nedej bože ten dnešní mor, bořil. Ne, on na ně prostě víceméně zapomene a když náhodou nějaké použije, tak neotřele. A navíc, divák to ani nečeká, protože tolikrát se ve svém očekávání, co přijde, spletl, že již neočekává a nechává se unášet proudem, který si zahýbá na všemožné strany. A dále - kritika rasismu již není lacinou dojímanou, ale břitkou satirou, v níž postavy, včetně té hlavní, nehrdiny s bázní a hanou, pronášejí větičky jak z projevu nacistických pohlavárů či politiků z dob rozkvětu apartheidu a chovají se jak zfetovaná guerillová komanda ze subsaharské Afriky. To mohu. (22.12.2009)

Odvážný a originální námět a excelentní realizace, District 9 v akčně dokumentárním stylu rozprostírá před divákem kompletní nový svět v jeho vlastním světě a jako sociologická sonda se spouští do povrchního nitra společnosti, na němž naprosto uvěřitelně demonstruje naši krutost a nespolečenskost, co se týče přístupu k jiným rasám/národům/živočišným druhům a nebo i komukoliv, kdo nápadně vyčnívá z řady (viz přerod hlavního hrdiny). District 9 však zde nekončí, ladně přechází z dokumentu na emocionálně prožité, úzkostné (avšak o poznání "jednodušší") drama o boji o lidství a neustále zrychluje, až vrcholí v klasickou sci-fi akci, která sice intelektuálnímu prožitku lehce podráží nohy díky několika klišé, menším bugům v logice a zkrátka přesunu z originality do klasické akce, ovšem i tak je fajn, že se film neustále mění a vyvíjí. Divácky prožitek se nestačí stabilizovat, stále vidíme nové nápady, v hektickém tempu není čas si ani vydechout a právě v tom spatřuji filmařsky opojnou práci s publikem. 9/10 (18.09.2009)

V případě sci-fi snímku District 9 si dovolím volně parafrázovat komentář uživatele Rob Roye: ,,Bezprostřední autenticita a intenzita dění bohužel mnohdy NEpřebíjí vše, co se dá Districtu vyčítat." Všepřebíjející je ovšem vyznění celého snímku - čirá beznaděj, tahle podoba pohledu na temnou tvář budoucnosti lidstva je mrazivá (bez té sci-fi metafory se ale z pohledu kteréhokoli velkoměstského slumu může bohužel jednat i o aktuální současnost) a nanejvýše sugestivní (a také mnohem zajímavější než pozitivně koncipovaná sci-fi o kontaktu vyspělé lidské civilizace a vyspělé civilizace mimozemské), leč úplně nevytěsní stále se vracející otázku - jak se může někdo krýt snad čtvrt hodiny v širokospektrální přímé palbě jen pomocí kusu plechu a nedostat ani jeden zásah? Nevím, nějak se to ve mně sváří... Každopádně District 9 je skutečný ORIGINÁL. Apropos děkuji tímto kolegovi Rob Royovi za umožnění citace...:-) (20.09.2009)