Občiansky preukaz

Ale ano, stále to funguje. češi točí tři druhy filmů a, z dob komunismu - které se většinou povedou. b, z dob nacismu - které se taky často povedou. c, ty ostatní, které jsou většinou sračky, čest výjimkám. Tenhle film patří do první skupiny a povedl se na výbornou. Trojan je jeden z mála režisérů, kteří dokáží natáčet konstantně dobře, a nezaváhal ani tentokrát. Boj party mladých čerstvých občanů proti režimu, postupně se vyostřující od uličnických kousků do boje téměř o život, je podán v několika dost rozdílných oddílech, film tak působí dost rozkouskovaně, ale hlavní dějová linie to celé spojuje výborně a tak v tom nevidím problém. Vypravěčský styl byl také vskutku dobrý nápad, takové filmy mně zaujmou okamžitě a tak mají hned plus k dobru. "dětské" postavy nijak kvalitně nehrají, ale jsou to děti, takže se spíše prostě chovají tak jak mají. Dospělí pak standart, s výjimkou skvělého Myšičky, jehož kreace v druhé polovině filmu nemají konkurenci. Potěšil i skvěle zvolený soundtrack, hlavně Dylanova ústřední písnička a jak jsem už napsal, vývin filmu spolu se stárnutím hlavních postav. Scéna na nádraží úžasně mrazivá.. (19.05.2011)

Raz za pár rokov sa zvykne tuzemská tvorba vracať do obdobia, z ktorého scenáristi a režiséri použili aj svoje vlastné nápady a myšlienky, pretože ho mali možnosť prežiť. Čím menej bude takýchto tvorcov, tým menšia bude autentickosť vtedajšej spoločenskej situácie, vzťahov a života medzi ľuďmi, na ktoré sa s odstupom času pozerá hlavne mladšia generácia s úsmevom na tvári. Možno aj preto sú najúspešnejšie filmy zobrazujúce socialistický režim spracované s nadsádzkou a humorom. I keď v mnohých situáciách tuhla krv v žilách a dnes sa nad tým pousmejeme, ale prežiť ich na vlastnú kožu a (opäť) žiť v tej dobe, to by asi nik z nás nechcel. Umenie rozprávača bolo základným pilierom úspechu, dokonale pútavo odprezentovaný výsek zo spomínaného obdobia, plný detailov, nápadov a hlavne rozmanitých typov postáv a charakterov, ktoré mi znova pomohli aspoň na chvíľu sa vcítiť do kože našich rodičov. No a hudba perfektne doplnila túto skladačku do dokonalosti. 90%. (20.02.2011)

Patnáctka za námi, rudé občanky v kapse, takže teď nám polibte prdel. Revolta ale nakonec docela hodně bolí a Ondřej Trojan to moc dobře ví a předkládá normalizaci jako dobu vtipnou i hodně neradostnou. Socialistický „ráj“ tu v jeho podání není rozhodně jen o nějakých alkoholních eskapádách nebo symbolickém natrhávání stránky v nové občance. Není to film vyloženě pro pobavení plný člověkášství v těžké době á la Pelíšky. Klukovské úlety začínají být „o hubu“, zemitý humor jde stranou a film nabírá na vážnosti. Morální čistotu přesto mnozí berou vážně. Trojan mezitím lpí na detailech, nabízí velké množství dialogů a dává prostor hercům, kteří se mu (na české poměry) měrou vrchovatou odměňují. Výtky určitě jsou, ale o těch se mi momentálně psát nechce. S ohledem na jiné tuzemské výtvory by to byla až zbytečná rána pod pás!! Občanský průkaz totiž má hodně co nabídnout, a já se nestydím mu šoupnout zasloužené čtyři hvězdy!! (13.02.2013)

Velmi vydařená reflexe doby, která se opírá o naprosto špičkové herecké výkony (skvostná Geislerová, výborný Myšička) a představuje nejlepší film věnovaný době komunismu od... Pelíšků? Scéna v podchodu je každopádně hodně silné kafe... Škoda jen, že se občas dost stříhalo, postava Macháčka jde zcela do outu. Přesto ale jeden z nejlepších českých snímků za hodně dlouhou dobu a také jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Dobře, Trojan! (16.11.2010)

Po šedesátkách (PELÍŠKY) a osmdesátkách (PUPENDO) uzavírá Jarchovský (podle Šabacha) tuhle volnou retrotrilogii sedmdesátkovým OBČANSKÝM PRůKAZEM. Ta stejná pohodová poetika a poselství, které se tentokrát obešly i bez Hřebejka a osobně nevidím moc rozdíl. Dost se mi líbilo vylíčení vztahu hlavního hrdiny a jeho otce (výborný Myšička) nebo postavička policajta (Kopta), který by se v jednu chvíli s hrdiny kamarádil a vzápětí je mlátí pendrekem. (29.08.2016)