Réžia:
Rose BoschScenár:
Rose BoschKamera:
David UngaroHudba:
Christian HensonHrajú:
Jean Reno, Mélanie Laurent, Gad Elmaleh, Raphaëlle Agogué, Hugo Leverdez, Oliver Cywie, Sylvie Testud, Anne Brochet, Denis Ménochet, Roland Copé (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
6. júna 1942 nadobúda účinnosť nové nariadenie francúzskej vlády namierené proti židovskému obyvateľstvu. Jedenásťročný Joseph Weismann preto odchádza do školy so žltou hviezdou na hrudi. Napriek tomu žijú Weismannovi v presvedčení, že majú stále dôvody na radosť. Ale len do úsvitu dňa 16. júla 1942, keď do bytu vtrhnú muži v čiernych uniformách. Budia celú Josephovu rodinu a ženú ich do autobusu... Po najväčšej razii v dejinách ľudstva, ktorá prebehla pod taktovkou francúzskej polície, sa v parížskej cyklistickej aréne tiesnia na trinásť tisíc Židov. Päť dní bez vody, bez jedla a bez zdravotnej starostlivosti. Dr. Sheinbaum internovaný spolu s ostatnými robí, čo môže. Intenzita rasizmu šíreného tunajšou kolaborantskou vládou hlboko zasahuje okrem iného aj sestru Červeného kríža Anette Monod. (RTVS)
(viac)Videá (3)
Recenzie (179)
Príbeh z vojnového obdobia a meno Jean Reno je pre mňa dostatočným lákadlom, ale ako tu už bolo napísané, film dieru do sveta neurobil. To ale neznamená, že nestojí za pozretie. Spočiatku nie je celkom jasné kto bude hlavnou postavou. Až neskôr vysvitne, že ňou bude statočná zdravotná sestra. Postava Hitlera film zbytočne zhadzuje a hlavne jeho prvý príhovor vyvoláva pocity trápnosti. Neskoršie scény z jeho horského sídla už vyzerajú podstatne lepšie, ale film by sa bez týchto scén v pohode zaobišiel. Udalosť, ktorá dodnes víri francúzke vody je hodná filmového spracovania a tento film je myslím dôstojnou spomienkou na tieto udalosti. Je sympatické, že si Francúzi pred zodpovednosťou nezakrívajú oči a otvorene priznávajú spoluvinu. Detskí predstavitelia predvádzajú slušné výkony a film v konečnom dôsledku môžem iba doporučiť. Jednak ako dobrý film a ak niekomu rozšíri obzory a dozvie sa niečo o čom nevedel, tak film splnil účel. Na túto tému bol nedávno natočený tiež francúzky, ale o niečo kvalitnejší film Kľúč k minulosti, hoci sa tejto téme venoval len čiastočne. 70%. ()
Nevyvážené. Režisérka chtěla být Francouzům advokátkou i žalobkyní, ale nepodařilo se jí to, protože nenašla nebo spíše nechtěla najít protipól sestře, která ztělesňovala ty správné Francouze. Vznikla tak kostrbatá obhajoba, proložená kýčovitými momenty, jako byl třeba medvídek na nádraží či květina židovské holčičky. Vedle šlápla i se zařazením scén s Hitlerem a Himmlerem, jejichž představitelé byli naprosto nevhodně vybráni a jejichž vystoupení mi přišlo pro rámec filmu naprosto zbytečné. Najde se ovšem i řada pozitiv, ať už jde o scény z Velodromu, výkon Mélanie Laurent či drastické oddělování dětí od matek. Dojem udělal i konec, kdy Roselyn Bosch dokázala dát jedním záběrem beze slov najevo, že děti po prožitých hrůzách přestaly být i přes útlý věk dětmi, ale pocit polovičaté práce ve mě převládá. 50% ()
Všechny události tohoto filmu se v létě roku 1942 opravdu staly. Film má docela podařený střih, který docela zásadně podporuje dramatičnost událostí. CITÁT - Francie, spása židů. V tomto snímku byl Adolf Hitler v záběrech ukazován jako kliďas, vtipálek, milovník zvířat a dětí. Připadali mi to trochu divné. Je to velice smutný a dramaticky natočený film. Ale o druhé světové válce už toho bylo dost. ()
Tento film som videl viackrát a na tému holokaustu je rozhodne jeden z najlepších, aké som videl. Tento film nejde cestou silných explicitných scén, ani boja medzi ľuďmi a prislusnikmi policie. Tu vidíme tú čistú beznádej v očiach detí a hlavne rodičov a tak je to neskutočne emotívne a ťažko stráviteľne. Tie pohľady, smútok, strach sa tu dajú krájať a práve v tom je úžasný, ako verne je to celé podané. Videl som veľa podobných filmov, ale tento s ťahúňom filmu Jeanom Renom je v mojich očiach veľmi vysoko. Silne 4*. ()
Francouzi se v tomhle filmu ukazují v tak dobrém světle, že by tomu člověk chvilkama nevěřil. Najdeme zde klasická "holocaustová" klišé a méně nasilí než je obvyklé. Ničemu to však nevadí. I když film nepřekypuje drsnými a krvavými scénami, tak nenudí a naopak nás donutí více se vžít a vcítit do rolí obětí holacaustu. Pro mě je však jedna z nejzásadnějších věcí, které mi vadily, je závěr filmu. Režisér toho jednoduše mohl ukázat víc. Filmů o holocaustu je hodně, tenhle určitě patří mezi ty lepší. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (22)
- Část zachycující Adolfa Hitlera (Udo Schenk) v bílém plášti na terase při konzumaci dortu je převzata z mimořádně vzácných barevných záběrů pořízených samotnou Evou Braun (Franziska Schubert), Hitlerovou milenkou a později manželkou, v Berghofu, Hitlerově soukromém sídle v Bavorsku, během jeho narozenin. Scény byly pečlivě zrekonstruovány tak, aby zahrnovaly nejen postoje, kulisy a uniformy, ale také hosty: šéfa SS Heinricha Himmlera (Thomas Darchinger) a ministra propagandy Josepha Goebbelse, samotnou Evu Braun, Hitlerova německého ovčáka Blondiho a dva malé chlapce, kteří byli Goebbelsovými nejstaršími dětmi. Je zde dokonce část, kdy Hitler Evě vynadá za kouření a poté se generál ostražitě podívá do kamery, když na něj namíří. To vše je autentické a je to vidět na kompletním záznamu. (Johnny.ARN)
- Rose Bosch vyskúšala 200 detí na úlohu Josepha Weismanna (Hugo Leverdez) a približne 100 na ďalšie detské úlohy. (Arsenal83)
- Emmanuelle Seigner bola pôvodne obsadená do úlohy Joovej matky Sury Weismann, no tri týždne pred natáčaním odstúpila. Rolu nakoniec dostala Raphaëlle Agogué. (Arsenal83)
Reklama