Hymna aneb Urfidlovačka

Ta hra je výborná, ale jak to komu má dojít, když se nejdřív musí u toho jedinýho normálně dostupnýho videozáznamu prokousat těma naprosto otřesnejma hereckejma výkonama? Smoljak sice přítomnej byl, takže by se dala čekat nějaká záruka minimální úrovně, ale třeba Šimon a Reidinger, mí tradiční neoblíbenci, tady bohužel nezklamali a svoje nekvality potvrzujou na plný čáře. Kromě toho je taky zbytečně nevyužitá přednáška, která je sama o sobě docela zajímavá, ale když se to zabije nezajímavě udělanejma a nezajímavě až nesympaticky nebo unyle zazpívanejma pěveckejma číslama, tak to se moc nedá svítit. Takže hra jako taková je podle mě výborná, ale zpracování podprůměrný a vzhledem k tomu, že jde o provední za režie a přítomnosti autora, hlavně trestuhodně nevyužitý. (11.04.2016)

Mluví - li Ladislav Smoljak o krizi a ztraceném talentu Josefa Kajetána Tyla, je nutno si zamést před vlastním prahem. Smoljak se totiž nedokázal oprostit od cimrmanovských manýrů, které však v tomto případě geniálně cimrmanovsky nepůsobí. Výsledkem je tak taškařice ve stylu Němého Bobeše, ale blbá. Sorry Láďo, takhle rekonstrukce k pramenům naší národní hymny se ti nepovedla. (11.05.2009)

Jako celek to není nezajímavé a určitě i tento Smoljakův počin vyniká vysoko nad průměr polistopadové "bavičské" zábavy. Na druhou stranu propojení exkurzu o historii hymen - sám o sobě je nesmírně zajímavý a jeho věcně popularizační forma nikoliv nepoutavá - s druhou dramatickou částí není nejšťastnější. I tak jde ovšem o dílko cimrmanovsky něžné, hravé a o kultivovaný, nápaditý pohled na kus naší novodobé národní historie, který Tylovi sice nadměrně nelichotí, ale také jej neuráží a nesnižuje. Zvolená míra poměru popularizace a dramatu však přesto zanechává v divákovi pocit nejistoty a vnitřní pochybnosti o ústrojnosti zvoleného žánru. (20.06.2009)

Je vidět, že někdy jen půlka kvalitní dvojice není tak dobrá jako dvojice celá. Abych se přiznal, znám to tak trochu z vlastní zkušenosti. Ne že bych dokázal napsat co Svěrák a Smojlak, ale když člověk píše ve dvou, hned se to pozná. A to je i tento případ. A to je dobrá hra. Akorát se člověku hodí znalost němčiny, bez ní může být trochu ztracený. Ale je to slovní humor, jak se patří. (06.07.2016)

Zdá se, že záměrem Ladislava Smoljaka bylo především sdělit, že Tylova Fidlovačka není moc dobrá hra. To je ostatně pravda, ale s kvalitou Urfidlovačky si rozhodně nemůže nijak vyskakovat. A pomineme-li text, ani představení samotné není dobré. Pěvecké výkony zúčastněných byly mírně řečeno nevyrovnané. Herecké výkony naopak vyrovnané byly, ale bohužel v nesprávné části kvalitativní škály. Zatímco v cimrmanovských hrách předstíraně špatné výkony působí roztomile a humorně (a má to své odůvodnění), zde to jednak nedává smysl, jednak to dost ruší. Navíc jsem měl dojem, že z velké části se nejednalo o herectví předstíraně špatné, ale prostě jenom špatné. Docela ostuda. Když si člověk pomyslí, kolik skvělých inscenací po celé republice volá po zaznamenání pro příští generace, sledování tohoto jalového žertíku bolí dvojnásob. /// Pokud byste se na Hymnu přesto chtěli podívat, najdete ji v internetovém archivu ČT. (06.02.2009)