Mother and Child

V roce 1999 debutoval Rodrigo García autorským snímkem Co vlastně ženy chtějí? a o deset let později si spolu s ním podobnou otázku klademe znovu. Film Mother and Child svého autora nezapře, ani kdyby chtěl. Jde totiž o navlas stejnou sondu do ženské duše, tentokrát jen o pár let dospělejší a jak název napovídá, teď budou středobodem dění děti, matky a jejich proplétající se osudy. Ti kteří viděli Co vlastně ženy chtějí? už jistě vědí, že ani nyní nebudou mít hrdinky na růžích ustláno a že o slzy a hledání způsobů, jak zaplnit prázdné místo v srdci i životě nebude nouze. Herecké obsazení je základní devizou filmu, Annette Bening, Kerry Washington i Naomi Watts v rolích Karen, Lucy a Elizabeth, z nichž každá je nešťastná svým vlastním způsobem, podávají všechny solidní výkony, Jimmy Smits a Samuel L.Jackson jim zdatně sekundují (v tomhle snímku jsou to skoro jediní muži), možná poznáte i několik hereckých tváří z prvního zmiňovaného filmu. Mother and Child se mi velmi líbil a plně splnil moje očekávání, na plný počet hvězd to ale nebude, hlavně kvůli rozvláčnému tempu a trochu samoúčelně vykonstruovaným slzopudným situacím, které si García na dámy (myslím tím dámy na plátně i v publiku) tak rád chystá. Přesvědčte se ale sami. (02.09.2010)

Řekl bych, že bez zásadnějšího momentu, který by mi rval koule. Děj několika rodičovských vztahů různých věkových generací se mi zdál hodně rozvláčný, a to hlavně v situacích, kdy si to vůbec nezasloužil. Ale jak jsem již napsal na začátku, stejně jako S.L. Jackson nejsem matka, takže bych pak možná jednal podobně. Dojatý jsem však nebyl. Uvidíme, jak dopadne Father and Child?! :-) 50% (25.10.2010)

Spletenec 3 příběhů, které se na konci protnou mě dost dostal. Byly totiž všechny tak nějak přirozené, uvěřitelné, skvěle herecky obsazené (oblíbenců bych zde našel až překvapivě hodně, nejvíc se mi ale asi líbila role Annette Bening, u které byla vidět největší změna charakteru) a se všemi 3 "matkami" jsem dokázal soucítit a fandit jim. Ty niterné a křehké pocity, které je naplňovaly, ta intimní hudba a pomalejší ubíhání příběhu mi připomněly Iñárritův rukopis a možná, kdyby se sám ujmul režie, mohl být výsledný dojem ještě silnější. Tím však nechci říct, že by Rodrigo García zklamal, spíš naopak. Možná to není na čistých 5*, ale já je s radostí Mother and Child přiklepnu. Pro Swansea: To by ses divila :-D aneb tento film nemusí zasáhnout pouze ženskou část publika. (09.01.2011)

Neskutečně krásný, ale opravdu nádherný snímek, který na mě měl nečekaný vliv a vzbudil ve mně silné emoce. Tady se nejedná o prvoplánovanou dojímavost, ale naopak snímek je natočen s takovou upřímností, že ji vyvolá sám, ať chcete nebo ne. K tomu všemu ty výborné herecké výkony všech přítomných dam, paní a slečen ale i pánů a jejich postavy, která každá prožívala trochu jiný vztah a pocity, ovšem týkající se stejné věci - mateřství. V podstatě do posledních 10 minut jsem opravdu nevěděla, jak to skončí a že to skončí zrovna takto. Nemůžu hodnotit jinak než 5*, protože kromě toho, že snímek je naprosto dokonalý prostě se vším všudy - je zbytečné tu vyjmenovávat kameru, jednotlivé herce, střih, hudbu atd. - ale taky mě donutil zapřemýšlet se nad mými vztahovými peripetiemi a nemohla jsem jinak než, že jsem v podstatě od půlky filmu nebo možná od poslední 1/3 brečela skoro v kuse jak malá. Takže hodně silný zážitek. Rozhodně mě značně ovlivnil, avšak nejsem si jistá, jestli ho budu chtít vidět ještě někdy znova, protože se obávám, že takový nával emocí asi dobrovolně už nebudu chtít podstoupit. Krásná píseň Little one. (17.01.2013)

Výborné drama, které zobrazuje, jak si každý člověk dokáže kolem sebe vybudovat ochrannou bariéru, protože má strach. Strach z ublížení, strach z očekávání druhých, strach z toho, že nemá co nabídnout. Člověk má však vždy co nabídnout, jen je důležité mít někoho, komu to všechno dát. Naprosto jsem chápala všechny postavy, všechna jejich jednání a výborně jsem jim porozuměla, v několika momentech jsem se i sama viděla. Velká útěcha filmu je v tom, že jednou v životě snad vše začne dávat smysl a člověk najde správný směr a svůj účel, tomu alespoň věřím a jak zazní i ve filmu, nikdy není pozdě na novou budoucnost. Postavy ve filmu prodělávají vývoj a na konci v každé postavě divák uvidí tu jejich pravou lidskost, kterou se tak snažily skrýt. Hodně důležité je zde pouto matky a dcery. Velmi povedený film s výbornými výkony Naomi Watts a Annette Bening (07.07.2012)