Úsměv Melody

Lucie oplývá schopností nereálný dedukce a přitom se musí v práci mezi samýma chlapama vypořádávat s lehce paranoidnim pocitem méněcennosti ... njn, klasika. Do toho nějaká ta zvrácená řecká mytologie a vyjde vám jeden z těch svym způsobem zvláštních, avšak zároveň i dokonale průměrných francouzských vejmyslů; pouze ucházející, přes okultní podtext v pohodě srozumitelná kriminálka s atmosférou řidší, než by se zřejmě slušelo. Oblíbenci Mélanie s Gillesem nicméně odvedli excelentní výkony - aspoň jejich potenciál byl teda vytěženej adekvátnim způsobem. (06.11.2013)

Thriller, jak se patří. Mrtvá zvířata, mrtvé děti, mrtvé ženy, mrtví muži. Film si udržuje po celou délku svou linii; nechybí ani milostná složka. Detektivka Lucia někdy vypadá na IQ 200. Už od scény se záběrem na plochu jejího počítače je jasné, kdo má vraždy na svědomí, což nechává divákovi skoro celý film na přemýšlení o dalších aspektech děje. Hodně věcí zůstává bohužel nedořešených - jejich řešení by ale zabralo spoustu filmového pásku, takže je dobře, že to skončilo, jak to skončilo. Z filmu je poznat, že francouzi rozhodně nejsou troškaři - když už vycpaná zvířata, tak přiměřeně kolem milionu. Jinak opět skvělá Mélanie. (10.07.2011)

Adaptace románu „La chambre des morts“ od Francka Thillieze, který u nás bohužel nevyšel. Je to velká škoda, Thilliez pro svoje romány nastuduje do podrobností téma, které chce zpracovat, takže jsem se pravděpodobně mohl hodně dozvědět o taxidermii a podobných nechuťárnách. K rozzuzlení případů je u něj potřeba, aby se spojily nitky sbíhající z několika stran, což je pro film dost špatné, neboť většina jeho knih má 400-500 stran, a samotná expozice filmu by snad vyšla na hodinu. Film samotný je místy dost nepřehledný, místy uspěchaný, občas jsem si říkal, jak se dostali na tuto stopu? Přes to přese všechno bych film celkově nehaněl, je náležitě smutný, temný a navíc jsem se dozvěděl i něco o Luciině dětství. Věru, nic pěkného. Mezi námi, ono ji nic pěkného nečeká ani v budoucnu. (17.05.2021)

Ne moc povedená francouzská imitace Mlčení jehňátek, případně Sedm. Snímek by to přitom nebyl vůbec špatný, kdyby jej tvůrci nezmrzačili vyloženě okopírovanými motivy ze svých amerických předchůdců. Scéna s vlčákem na schodech je zralá pomalu na nějaký ten hanlivý dopis. Navíc jako celek jsem tuto mysteriozitu vůbec nepochopil. A nestydím se za to. 50% (16.09.2011)

Od kriminálky, dnes již pouhého komerčního produktu, žádné myšlenkové poselství čekat nelze - její funkcí je lehce zahrát na strunu našich nižších pudů a ukojit touhu po strachu a děsu a ano, Le Chambre des morts tyhle pocity navodit umí, ale není to trochu málo? Přijít dnes v tomhle žánru s něčím novým, znamená vymyslet krkolomnější způsob trýznění obětí nebo "úpravy" mrtvol - což může mít pro nás, kteří kriminálkám nerozumíme, něchtěně komické účinky - ale samo o sobě to je trochu zvrácené. Tenhle film si za své hodnocení může sám se všemi svými účelovými skoky ve vyprávění, neuvěřitelným množstvím nesmyslností (mrtvé opičky, to tu ještě nebylo:) a především neobjasňováním motivací jednání postav (že by bylo jedno, proč někdo vraždí, ale hlavně, že vraždí?) - zbývá tedy jen ponurá atmosféra. Mélanie Laurent, Céline Salette i Gilles Lellouche jsou výborní herci, především ve filmech, které mají hlavu a patu. Závěrečná dekadentní klipovitá scéna byla "zajímavá", ale hlavně kvůli hudbě... (24.08.2014)