Le Génocide arménien
The Armenian Genocide
Obsahy(1)
Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by pojmenovalo etnické čistky namířené proti jednomu národu. Osudem Arménů žijících v Turecku v roce 1915 bylo uvést ho do povědomí lidstva. Na strategické náhorní plošině na jih od Kavkazu mezi Kaspickým a Černým mořem, na křižovatce říší, obchodních cest a nájezdů, žili Arméni téměř tři tisíce let. Neustálé dělení jejich země mezi uchvatitele jim přineslo ztrátu nezávislosti a předznamenalo tragédii, která v letech 1915 až 1916 zahubila dvě třetiny jejich komunity žijící v turecké Anatolii. Bylo tehdy zabito téměř půl druhého milionu Arménů. Ti, kteří přežili, uprchli do ciziny a usadili se v Palestině, Sýrii, Libanonu, ve Spojených státech, v Řecku a ve Francii a vytvořili početnou arménskou diasporu. Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by kvalifikovalo etnické čistky. Termín genocida se stal součástí mezinárodního práva až v roce 1948. Arménská agonie, která se odehrála o tři desetiletí dříve, byla první velkou tragédií, při níž byl téměř vyhlazen jeden národ. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Zaplať pánbůh za každý (lhostejno zda hraný nebo dokumentární) snímek, který připomíná jednu z největších (a dnes neprávem opomíjených) genocid 20. století. Jak už v jiných komentářích zaznělo, Turecko má bohatou - a dodnes živou - tradici v masakrování jiných národů a bylo by tragickým omylem zavírat nad tím oči. ()
Pri pozeraní arménskej genocídy sa človekovi tlačia do očí slzy ľútosti nad Arménmi. Na príklade tejto tragédie vykonanej Turkami je vidieť, aká je skutočná ideológia islamu. Preto by som tento dokument odporúčal ako varovanie všetkým tým, ktorí v súčasnosti otvorene propagujú prijímanie islamských imigrantov! ()
Kostoly Arménov, zarastajúce burinou a popísané graffiťákmi stoja na mnohých miestach východného Turecka dodnes. V zopár z nich som mal to šťastie prespať, cítiac neviditeľnú prítomnosť tých, ktorým boli určené, ale pokojného pohrebu v nich sa nedočkali. Likvidáciu arménskej nemoslimskej komunity, ktorej cieľom bolo vytvorenie národne jednotného Turecka, bez možných separatistických tendencií v budúcnosti, opisuje francúzsky dokument. Jednostranný pohľad, nedávajúci priestor argumentom dopĺňajúcim komplexnejšie skladačku faktov je zrejmý, no vzhľadom na dlhoročné zľahčovanie a zatajovanie skutočného rozsahu tejto tragédie aj čiastočne pochopiteľný. Pomerne podrobne je zaznamenaná aktivita konzulov, ktorým nebolo vyvražďovanie ľahostajné a tiež opatrnícku oficiálnu politiku vlád ich štátov vo vťahu ku genocíde. P. S. História sa v podstate nemení. Pokiaľ veľký a silný štát likviduje národnostné alebo náboženské menšiny, ostatné veľmoci sa aktivizujú len veľmi opatrne. Zvýšila sa len miera pokrytectva. Oficiálne vyhlásenia podobné postupy niekedy aj odsúdia, čo ale predstaviteľom krajiny ctiacej ľudské práva vôbec nijako nebráni udržiavať obojstranne výhodnú rozsiahlu obchodnú sieť s utlačovateľmi. ()
Sila tohto dokumentu o genocidě arménského lidu v Osmanské říši, první genocidě 20.století, spočívá ve faktech. Chci v souvislosti s těmito událostmi zmínit i jméno "polozapomenutého" českého cestovatele Karla Hansy, který byl jedním z prvních, kdo na tyto zvěrstva svět upozornil ve své knize "Hrůzy východu". Kdo nám brzy připomene tohoto velkého českého humanistu je tandem tvůrců Martin Mahdal a Josef Nekvasil, v chystaném dokumentárním filmu o genocidě arménského lidu „Věčný smutek genocidy". Děsivé hrůzy minulosti jsou nám blíž, než se zdá... ()
O arménské genocidě napsal Franz Werfel historický román Čtyřicet dnů (Die vierzig Tage des Musa Dagh, 1933) a ještě dříve, celých 10 let před ním, Čech Karel Hansa ve svém cestopise Hrůzy východu. K. Hansa uvádí i autentická svědectví o vyvražďování křesťanských Arménů Turky. Tato pozoruhodná Hansova kniha je k mání v Městské knihovně v Praze. Doporučuji! - - - Nejnovějším českým příspěvkem k arménské genocidě je kniha "Arménský holocaust - Sto let od plánované genocidy arménského národa 1915-2015" od Lukáše Lhoťana, která vyšla v dubnu letošního roku. http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/karel-hansa-hruzy-vychodu/ ()
Galéria (2)
Reklama