Milý John

Solidní oddychovka. Pryč jsou stupidní romantické slaďárny. Tvůrci pochopili, že když už mají natočit romantickou zápletku s absentujícím komediálním podtextem a chtějí, aby se na to dalo dívat, je potřeba se nad celým dělej trochu zamyslet. U obsazení hlavních rolí je to velmi podobné. Zde se to celkem povedlo a to především v případě Channing Tatuma. Lepší se každým dnem. Občas je snímek lehce předvídatelný, ale dá se to vydržet. Inteligence díkybohu nechybí, i když nic převratného nečekejme. Pořád je to Hallstrom, který prioritně umí brnkat na city velmi klasickým způsobem, který se sice lehce okoukává, ale působí stále. (26.06.2010)

Amandu Seyfried moc nemusím, z jejího kukuče mám noční můry. A tak jsem se zaměřil spíše na Channinga Tatuma a musím říci, že ten kluk se lepší s každým filmem. V Dear John předvádí zatím to nejlepší, co je od něj možno vidět. To však nic nemění na tom, že se k Amandě nehodí a chemii mezi hlavní dvojicí jsem po celých sto a osm minut hledal marně. Film nefunguje ani jako válečný, ani jako romantický. Drama je to obstojné, zejména když se do záběru dostane Richard Jenkins či Henry Thomas, těch je pro podobné filmy škoda (snad si jen zvedají sebevědomí s vědomím, že všechny hravě strčí do kapsy). Navíc se nedá čekat ani žádný velký zvrat, už samotný název vyzrazuje příliš mnoho (Dear John letter). Na rande je film nejspíš jako stvořený, jinak ale nevidím žádný jiný důvod si ho znovu pouštět. (13.09.2010)

Milý Johne, jsi tak sladký, že bych tě hýčkala, pečovala o tebe s láskooou a oddaností o rozměru oceánu a síle zelených baretů. I kdybys jen hýbal brvou a napínal svaly na krku, jak ti to krásně šlo ve vypjatých situacích, pokaždé bych ti nasekala minimálně 4*, aniž bych hla brvou a svaly by mi ztuhly jak nedělní tatínkovy lasagne. Takhle nějak si představuji prodlouženou zastávku přírody na cestě štědrosti. Klidně bych byla jen vlnkou, na které tak elegantně surfuješ nebo ji brázdíš svým dokonalým hříšným tělem a klidně budu jen tím pitomým prknem. (15.12.2012)

Romantika ve stylu Notebooku, akorát že tady mi absolutně chybí kouzlo nebo aspoň špetka originality. Film jede podle typického mustru. Tatum a Seyfried se zamilují, ale Tatum musí do války. Posílají si láskyplné dopisy, jenže jednoho to brzo přestane bavit. Načež se film protahuje a protahuje až skončí asi tak, jak každý čeká. Herci jsou sice fajn, i když Tatum se opět tváří jako ublížené štěně. Na jedno zhlédnutí to šlo, nicméně nejde o nic, co by zůstalo déle v paměti. (18.04.2010)

Filmy Lasseho Hallströma mají pro mě, podobně jako asi pro spoustu diváků, sestupnou tendenci. Pokud bych měl hodnotit pouze příběh Dear John, tak se nejedná zase o kdovíjaký průšvih, ten nastal až nevhodným výběrem herců. Dvojici Tatum Seyfried jen velice těžko mohu uvěřit zamilovanost. V těch hercích to prostě nevidím. Z Tatuma žádný mimořádný herec nikdy nebude. Spíše je to takový odříkávač textu bez špetky talentu. Je blbé že na něj Lasse vsadil. (18.05.2010)