Zlý poliš

MAJÍ RYBY SNY?. ..... /// Schopnej polda s vyzáží Hrbáče, kterej dokáže v domově důchodců udělat pořádný dusno – to je N.Cage, který díky zranění a postupné závislosti na heroinu má výhodu, že nikdo nemůže napadnout jeho ,,herectví“. A tak šetří zločin a přitom dělá spoustu nezajímavých věcí, při kterých mě vždycky napadne, že je to nudná kravina. Možná ne úplně největší, ale rozhodně je to DIVNEJ film, jehož poslání mi uniká. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Musím vidět každej film, kde je leguán. 2.) Jsem drogově závislej policajt, kterýho život stojí za hovno. 3.) Werner Herzog je můj nejoblíbenější režisér. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (15.04.2011)

"Beru jenom léky na předpis ... a taky heroin." Asi to mělo být vtipné, když detektiv McDonagh splynul s fetem a ostře si zabalancoval na hraně zákona a zločinu. Jenže já nemám feťáky rád a ty, kteří přitom zneužívají služební placku, bych zavíral s dvoumetrákovými tmavými bratry na celu. Prostě jsem se nedokázal bavit a to dokonce ani v přítomnosti poprsí vstřícné Frankie, za což se trošku stydím. Ale abych jen nekritizoval, tak způsob, kterým McDonagh obešel důležitě telefonující lékárnici, mi přišel velmi inspirativní a pokud někdy dostanu chuť na nějaký ten úžasný prášek, tak se taky obsloužím sám. (11.11.2016)

Do Hollywoodu musel napochodovat Evropan, aby všem ukázal, jak a proč by měly vznikat remaky. Herzogův The Bad Lieutenant se od originálu hodně liší, prakticky přejímá pouze základní premisu a dále si to tento legendární německý režisér razí už podle svého. Ačkoliv příběh není vůbec špatný (byť ne moc originální), prim zde hrají samotné postavy a kořeny jejich zkaženosti. Nicolas Cage si po dlouhé době mohl zase zahrát postavu, u které mohl naplno zužitkovat své teatrální přehrávání, které k postavě psychopatického policisty v drogovém opojení dokonale sedí. Poprvé od Obchodníka se smrtí Cage opět exceluje a je směšný pouze tehdy, kdy to zamýšlel sám tvůrce. Herzog je prostě mistr svého obrou, který tímto filmem opět prověřil svou mnohostrannost a nadělil nám poctivou old-school kriminálku s noirovými prvky obohacenou o několik halucinogenních scén s úchvatnou kamerou. Konečně pořádný remake, který dokázal obhájit svou existenci85% (13.01.2010)

Terence McDonagh, postava, o které se mluví jako o znovuzrození Nicolase Cage. Zvláštní, řekl bych, vzhledem k tomu, že předvedený herecký projev se příliš neodlišuje od jeho standardu. Vnímání diváka je tu ovšem soustředěno na splynutí herce a role, které dopadlo na výtečnou. Poručíkova pomatená mysl si přímo žádá přehrávajícího jedince s nekonzistentními výkony. Cage tedy sice vychází jako relativní vítěz, ale příslib do budoucna bych v tomto snímku nehledal. Za to Werner Herzog je pro mě tvůrcem, kterému je potřeba se i nadále věnovat. Ve svém nejnovějším počinu předhazuje divákovi snímek se spletitým dějem, kde se jednotlivé linie vzájemně proplétají a doplňují. To by samo o sobě nejspíš nebylo nijak zajímavé, kdyby tvůrci každé takové dějové linii – ať je sebemenší – nevěnovali ohromný prostor, ve kterém se sama rozvíjí, resp. žije vlastním příběhem. Příkladem budiž zdařilá část se sázkařem, která zpočátku vypadá jako slepá ulička, ale postupem času na sebe nabalí další dějové peripetie, resp. část, kdy se McDonagh vydává požádat jiného veřejného činitele o „laskavost“. Snímek se díky tomu odvíjí poměrně dynamicky, neboť divák příliš neví co očekávat (od filmu ani McDonagha!), která postava z minulosti se vrátí, či které ze záplatek se bude věnovat více prostoru. Za problematickou část považuji zejména konec. Líbí se mi, že největší hajzl z celého snímku, zfetovaný (!) McDonagh, odchází jako jednoznačný vítěz, ale jsem trochu znechucen z návratu zachráněné postavy ze začátku filmu. (09.05.2010)