Alois Nebel

Toto je přesně ten typ filmu, který mi v české kinematografii chyběl. Alois Nebel, pečlivě připravovaný několik let, je do posledního detailu vypilované dílo, které chytí za srdce a díky fantastické vizuální stránce, budete hltat každý jeho záběr, který vypadá jako samostatný obraz namalovaný špičkovým umělcem. Optimismus od snímku určitě nečekejte. Nejde o to, že děj je neveselý, ale především o to, že všichni herci jsou téměř neustále zachmuření, počasí je sychravé a mlhavé a na diváka dýchá těžkost doby a tragikomičnost postav. Miroslav Krobot v hlavní úloze, je jedinečný a příliš za ním nezaostává ani Leoš Noha a jeho otec (ve filmu - fotr) Alois Švehlík. Okolo těchto třech postav (plus Karel Roden) se točí veškeré dění. Ve filmu zazní i krásná skladba Půlnoční (i když neúplná) od Václava Neckáře, která loňský rok (a hlavně o Vánocích) válcovala všechny naše rozhlasové stanice. Díky za tuto blýskavou perlu. (06.03.2012)

Je až příliš jednoduché připlácnout pozornost na banální povrch struktury děje a prohlásit ho za plytký. Taková lampa v noci. Viď, moucho. Sledujte se mnou, a sledujte pozorně. Forma tu totiž nosí děj často mlčky a komplexní sdělení, respektive množství nabízeného, vyžaduje aktivní spoluúčast diváka. Pasivní příjemce potravy se v té přímočarostí nabízené nudě těžko zasytí. Síla v asociacích. Důkaz, jak moc je důležité pokládat si správné otázky. Vedou po pěšině, kterou prozradí jen podrážky bot otisknuté v bahně než mrazem ztuhlo a překryl ho nános sněhu. To je ale potřeba počkat, než sníh zase sleze, žejo. __ Máme tu okamžik, kdy je cesta násilně rozštěpena v rozcestí. Vzniknuvší pěšinky se někdy překrývají, někdy jedna druhou na míle míjí. Obě pocházejí ze stejné minulosti, obě chromé. Cesty pro ztracené duše. Prvá pro ty, kteří pouze přežívají a rezignovaně hledají klid, prosti revolty. Pohár přetekl se smutným uvědoměním, že jeho okraj může být svlažován i nekonečné roky. Druhá, neméně zahalena mlhou pro ty, které setrvačnost žene kupředu. Sestávající z fanatického odhodlání a bolestné prázdnoty. Přežitek starého utrpení, které nikdy nenalezne klidu a stává se nepatřičným pro dobu, kam ho ta neutuchající vytrvalost zavedla. Okupují stejné mezidobí, směřují v čase do stejného okamžiku. Optikou celku jsou podivnou a nedílnou součástí ducha doby, která má ve výsledku stejné kořeny, stejné body zlomu. Jen pod drobnohledem zjistíme z jakých jednotlivostí je celek tvořen. Koukáte na roztomilý obrázek Mickey Mouse, který je složen z válečných fotek. __ Tak provázáni a přesto se míjejí. K sobě spoutáni, ale odděleni zdí. Každý svou cestou, za cílem předurčeným dnem dávno minulým. A vlaky stále jezdí laskavě neměnné trasy, a vlaky stále mají zpoždění. (Škoda toho narativního skřípání) (03.11.2011)

KINO-Premiéra za účasti tvůrců/// Obsazení 8/10 Děj 2/10 Hudba 4/10 Animace 10/10/// +technická stránka je nová, neokoukaná a na české poměry dokonalá, účast herců je obrovská a pro diváky lákavá, především zaujme Alois Švehlík a Miroslav Krobot, v menší roli potěší Tereza Voříšková -atmosféra ještě není nejhorší, ale téměř žádná hudba celkový dojem sráží hodně dolů, dějově je to pak prázdné, nudné nic, které i na prostoru 87 minut se zdá být nekonečně dlouhé, bylo chybou že tvůrci pustili Miroslava Krobota ke scénáři, načež on spoustu dialogů vyškrtal a ve výsledku nezbylo nic než jen dokonalý obraz bez příběhu/// Přiznám se, nalákala mě ta přislíbená účast tvůrců na premiéře tohoto filmu v Brněnském kině. Naivně jsem si myslel, že by se tam mohl objevit i některý z herců. No a nakonec i to půlhodinové povídání s tvůrci bylo zajímavější než celý samotný film. Občas to bylo i zábavné a to nejen proto, že při rozhovoru bylo patrné, že pan scénárista a pan režisér ještě nemají tolik "namluveno" a nebylo jim dáno tolik pozornosti aby rozhovorem propluli hladce. Působilo to jakoby jste ve škole dostali za úkol o něčem něco říct a stáli jste takto před tabulí poprvé. Díky animaci jsem nabyl dojmu, že film určitě nebyl levný a hádal jsem cenu kolem 30 miliónů. Výsledná částka 80 miliónů mi ale mírně zmrazila úsměv na tváři a říkal jsem si jestli to není škoda, tolika peněz. Pokud z práce grafiků a animátorů vzejde někdy v budoucnu něco dalšího, bude to určitě stát za to, ale obrazová stránka filmu není všechno a pokud se divák nudí není to vůbec dobře. Takže aby bylo v mém hodnocení jasno. Za tu účast dám tvůrcům třetí hvězdičku, ale jsou to vůbec tři nejslabší jaké mohu dát. Samotný film si zaslouží dvě./// Celkem 51%/// (17.10.2011)

Atmosféra, na které Alois Nebel údajně staví, mne obešla velkým obloukem - ano, mlhy, deště a lesy tam mají hezké, s příslibem něčeho zajímavého uvnitř, žel zůstává jen u toho příslibu - a všechno ostatní mě už spíš štvalo. Utahané, na 80 minut neuvěřitelně rozvláčné, přes minimum slov stále plné banalit, bez pořádné kostry i vnitřností. Aloisovi by dle mého zkrátka více slušelo přízvisko Öde. (29.10.2012)

Zaujímavý experiment českej produkcie, ktorý však pod rúškom výbornej animácie skrýva poloprázdny svet ľudských duší neschopných pootvoriť sa okoliu viac, ako je to nutné. Je radosť vidieť, ako dobre sú spracované tváre titulných postáv, mj. Karel Roden je prevedený majstrovsky. Príbeh a dej je pomerne tajomný a príliš mnoho vám toho neodhalí ani v závere, no skrýva sa v ňom viac než je zrejmé na prvý pohľad. Do značnej miery sa však jedná o vyslovene artový film, no nízky výskyt dialógov a hlavne rýchle prechody medzi scénami mi dosť vadili. Aj tak je však výsledný zážitok z filmu dosť dobrý a určite naň tak skoro nezabudnem. (25.12.2012)