Milk

Tenhle film je spíše než vynikající, zajímavý a užitečný. Zajímavý proto, že ukazuje v jakém právním pravěku jsme ještě před pár dekádami žili. A užitečný proto, že je politicky angažovaný tím správným humánním způsobem. Sean Penn je sice dobrý, ale například v Killing Nixon, měl pro své herectví lepší uplatnění. Silněji než scény filmu na mě působily originální dokumentární záběry, hlavně ty s tou bigotní fanatičkou. Ta byla fakt odporná, ble. (05.12.2009)

Gusi Van Sante, já vím, že na tebe Akademie pořád tak nějak kašle, ale není točení politického gay soft porna už fakt trochu moc tlačení na pilu?:) Tak, politicky i jinak nekorektní humor máme za sebou (tudíž už nebudou žádné další vtipy, ani o mlíku na bradě), a můžeme si říct něco o filmu jménem Milk. Je to frontální útok na Oscara, tak nezaměnitelný jak jenom může být. Je to skutečné, je to nekorektní, je to výborně nasnímané i zahrané (Josh Brolin, OMG), a je to - jak jinak - tragické. Dohromady tomu není co vytknout, a sond do nedávné minulosti největší světové demokracie (a nejenom té) není nikdy dost. Výtky, které lze mít, jsou ryze subjektivního charakteru, a já je nemám. Vřele doporučuji jako doprovodný materiál do hodin dějepisu, zejména na církevních gymnáziích:) 80%, o kterých nemíním diskutovat. Mimochodem k otázkám naší vlastní liberálnosti a demokratičnosti asi tolik - ani Nový občanský zákoník, který má "komplexně upravovat základní otázky života každého občana" - včetně práva rodinného - nebude obsahovat úpravu registrovaného partnerství. Proč? Mám-li parafrázovat to, co na přednášce o NOZ onehdy pronesla prof. Hrušáková, tak proto, že představitelé Lidovců na vládě začali prskat "že je na to zvláštní zákon, tak co jako ještě chcete". Mimochodem vřele doporučuji najít si na ivysilani Máte Slovo z 18. 3. 2010, tam se dozvíte něco o "zločinech proti Bohu a přírodě";) (04.06.2012)

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)

Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. (27.10.2009)

"My jsme pro rodinu." - "Ale to my také." - "Vážně? Mohou mít snad dva muži děti?" - "Ne. Ale Bůh ví, že se snažíme." Nebýt hereckých výkonů, byl by životopisný "Milk" pouze lepším průměrem, a to i přesto, že mám tohle téma velmi ráda. Pánové Penn, Brolin, Franco a Hirsch nicméně (opět) zaváleli, a nedat 4 hvězdy, by byl prostě a jednoduše neodpustitelný hřích.;-) (09.09.2011)