Valčík s Bašírom

Nezvykle stylizovaný art dokument udivuje jak svou animovanou formou, zajímavou stylizací ovlivněnou videoklipovou estetikou, tak i netradičními filmovými postupy (Kubrickovská kombinace úchvatné vážné hudby a otřesného drastického záběru), dokonalým hudebním doprovodem (s texty rockových písní, které mluví za vše - ,,Dnes jsem bombardoval Sidon / mezi mraky kouře při svítání / skoro jsem šel domů v rakvi..."), ale především silným antimilitaristickým vyzněním - ten finální přechod v autentické dokumentární sekvence byl zdrcující... Neřekl bych, že historická analogie jsou především Spojené státy v období po válce ve Vietnamu, analogii bych spíše hledal v té nejparadoxnější možné - poválečné sebereflexi německého národa tváří v tvář hrůzám holocaustu - národ, který byl více než z poloviny Němci vyhlazen, nyní v jiné civilizační etapě sám otevřel bránu peklu genocidy... Výjimečný, hluboký film... Podobné filmy: Persepolis (18.02.2009)

Dynamika animace prolnutá s perfektním soundtrackem, strhujícím půdorys o hledání vlastní paměti prosycený životním pocitem a postojem ne nepodobným americké reflexi Vietnamu v 80. letech. Neustále to jiskří kdesi na hranici dokumentárnosti a animáckého artu (estetika obrazu je moderní, jednoduchá a neskonale působivá). Co je však na Baširovi nejlepší? Určitě jednoduchá metafora a narativní trik v jedné figuře – hledání paměti jako malování, prostředkování traumat "vzdalujícím objektivem" animace... a nakonec zhroucení všech bariér tváří tvář drastické realitě. To, že ona "realita" je totožná s tím, co denně sledujeme s výrazem nezúčastněných pozorovatelů v přívalech zpráv, je jen sarkastický podtón jako malý velký bonus filmu. Valčík s Bašírem vrcholí tak působivě jako málokterý válečný film. Ari Folman bravo! (26.01.2009)

I mne přikovala animace. Pátrání Ariho po ,,oknech" a zjevující se smečce bylo zpracováno způsobem, jaký jsem ještě neviděl. Nikdy jsem neměl moc rád vážně míněné animáky a ani na ně nejsem specialista. Nevyhledávám je. Toto byl experiment, protože mne zaujalo téma Izraelsko - Palestinského konfliktu a viděl jsem pár screenshotů na netu. To to byl vizuální skvost, perfektně probarvený vhodně zvolenou hudbou...např. poklidné ráno se zpívající osádkou obrněné kolony ..prostě paráda. Závěrečný předěl jsem nečekal a o to více mne film zasáhl. Perfektní protiválečný snímek o traumatu z prožitých hrůz jednoho z vojáků. (29.07.2011)

Valčík s Bašírem má své místo ve světové kinematografii jistojistě zasloužené, i když možná hlavně (paradoxně) kvůli neotřelé formě. Jeho největší síla je v detailu a v jednotlivých scénách, jako celek (či příběh) už to tak moc nefunguje a cestou k závěru (oproti očekávání) ztrácí na síle. Nejsilnější scénou tak zůstává ta úplně první (snová s útokem psů) - při té mě skutečně jímala hrůza. Každopádně i tak mohu Valčík s Bašírem směle doporučit. Navíc válka na Blízkém východě je zatím, co se týče zájmu filmařů, víceméně terrou incognitou a ve spojení s animovaným filmem jde vskutku o událost více než pozoruhodnou. 75%. (15.05.2015)

Vizuálně perfektní, sdělením velmi dobré, zpracování spíš nadprůměrné. Film příjemně balancuje na hranici dvou pojetí války: Klasickým jak jej známe z ostatních válečných filmů a ironickým, což je znát hlavně v úchvatných střihových sekvencí (snad se nikdo neurazí když napíšu, že mi tímto film mnohem více než Persepolis připomněl Team America), ale skutečné emoce a hrdina, jakého by snímek podobného ražení potřeboval, nemá. Snové sekvence jsou jednoduše dechberoucí, stejně tak hudba, ale scénář až příliš často skáče od jednoho k druhému. V rámci animovaných filmů si nicméně Valčík s Bašírem zaslouží zvláštní pozornost. (43. MFF KV - 9.7.08) (14.07.2008)