Avengers: Pomstitelia

Když Šejla La Blaf odjede do Izraele nechat si seštelovat obřízku, musí se záchrany světa před nasranou ass-gardskou mykologií ujmout Blikající turbokonzerva, Metrosexuální kladivář, Slizský gay ze čtyřicátých let, Agentka Kobylí prdel, Zelené hovado na steroidech a Wilém Tell, co číhá všude. Pro homixové funoušky, kteří o opravdové knize slyšeli jen z nesrozumitelného blábolení svých alsheimerických babiček, nepochybně důvod k cákání různých tělních tekutin kolem sebe, nicméně obstarožní otyloň z Ostravy nechává obě ruce na peřině a moc velký rozdíl mezi tímhle a uhrovitýma Transformulema nevidí. Shodnu se s ostatními mentály pouze v tom, že to je určitě to nejlepší, co Mrvelovských omalovánek vylezlo a je to docela příjemná kulisa k plivání nevypukaného popcornu po zapařeném sále Cinestaru a hlasitému srkání patrně inflačně cenově znetvořené, naředěné Fanty z postmixu. Efektově perfektní, místy i tumorná patetická sračka, po které jsem si musel ihned při příchodu domů vytřít prdel americkou vlajkou a plivnout hustý chrchel na obrázek jednoho keňského demokrata, zdobící mou toaletu. Jednu rudou hvězdu navíc vytlačím jen proto, že se mi děsně líbil pohled na Lokiho přes mezeru mezi macatými, celulitickými stehny Johansonovic Skarletky. Docela by mě zajímalo, jestli bych na něj pořád viděl, kdyby si sundala ty pitkáče. (22.05.2012)

Whedon to dokázal. Propojil všechny Marvelovky posledních let, dokázal dát postavám lidský rozměr, díky němuž mnohem lépe vynikají jejich schopnosti a vše zakončil absolutním akčním infernem, které ustojí srovnání s těmi největšími z největších. Na emoce se mohlo trochu přitlačit a především v první polovině trochu zlobí střih kontaktní akce, jinak ale naprosto precizní. Za zmínku pak stojí především způsob, jakým neuvěřitelně jemným způsobem Whedon pracuje s humorem a to i v jinak docela dost vážných scénách. (04.05.2012)

S přítelkyní jsme se na Avengers těšili. Sympatické je, že tvůrci dali do kupy herce, kteří opravdu hrají Iron Mana, Kapitána Ameriku, Thora nebo Lokiho. Dokonce mě překvapili, že do jedné z rolí narvali suprovou Cobie Smulders, kterou máme hrozně rádi. Celkově nemůžeme říct, že bychom se netěšili, těšili a jak. Tyhle komiksové adaptace nás baví, i když je to už po miliónté propraná prakticky stejná písnička. Až tedy na to, že tentokrát se nejedná o konkrétní postavu, ale o celou řadu superhrdinů. Trošičku mně příjde, jako kdyby v Hollywoodu už nevěděli, co natočit. Příběh je totiž naprostý průměr a nebýt skvělé kombinace humoristů, ať už v podobě Iron Mana nebo Thora, tak můžu říct, že bych se začal asi i nudit. Dobře, efekty byly skvělé, akce parádní, ale to je tak nějak všechno. Trošku jsem nad tím přemýšlel a došlo mi, že jsme možná měli velké očekávání. Oni se Avengers tváří jako opravdu velký film. Jenže velký film ze světa komiksů splňuje asi jenom Watchmen. Ten totiž dokáže po všech stránkách být daleko jiný, než filmy se superhrdiny většinou bývají. Avengers jsou totiž ve své podstatě recyklace všech postav nacpané do jednoho filmu s kopou dobrých akčních scén, ale s žádnou inovací. Každopádně nás to zabavilo a to byl u takového filmu účel. Jen nevím, jestli mě to dokáže zabavit i u dvojky. (18.09.2012)

// V kategorii letních oddychových ultragigamegakulervoucích akcí typu Transformers je to jasných pět hvězd. Dialogy, akce, postavy, jednoduchost, nějaké ty emoce. Je tu vše. Ve srovnání s dospělými filmy a například takovým Dark Knightem tomu ale pořádnej kus chybí, takže ve finále by to asi skončilo o nějaký ten stupínek níž... jenže to nikoho nezajimá a nikdo neporovnává (kecám, porovnávají to všichni, protože jsou úplně blbí). Avengers je zkrátka výtah toho nejlepšího z předchozích Marvelovek (a teď myslím hrdiny), položený do neskutečně zábavně popcornové akce, kde se nic moc neřeší a Hulk dělá Smash! Těším se na další díl. 9/10 EDIT:// po nějaké době to dost vyšumělo, snižuju na 70% a Marvel u mě začíná mít dost problémy s jejich filmy, oproti DC (03.05.2012)

Stmeliť úspešne nesúrodý tím superhrdinov, to nie je len tak. Predošlé marvelovské originy pritom nie sú zďaleka takou výhodou ako sa môže zdať. Avengers sa naštastie vydarili a ponúkajú presne to čo sľubovali od samého začiatku - nahláškovanú explozívnu zábavu s dokonale vyváženou zostavou, v ktorej má každý svoje pevné miesto a nik nie je do počtu. Risk pri obsadzovaní režisérskeho postu je nakoniec najväčším marvelovským triumfom a hlavnou ingredienciou úspechu, Joss Whedon, nepoznamenaný veľkými projektami svoj vlastný scenár ukočíroval až s nebývalým prehľadom skúseného harcovníka. Netuším, či to vôbec mohlo dopadnúť lepšie, ale takto nejak má ožívať najklasickejší superhrdinský komiks na veľkom plátne. (04.05.2012)